U nás jsou na začátku roku společně schůzky, v prosinci konzultace rodič, dítě, učitel - ale jen třídní a teď byly konzultace učitel rodič - s kýmkoliv.
Ale učitele rodiče od chození do školy dost odrazují. Letos to došlo tak daleko, že jsem chvíli čekala v třídní mladší a pak až ředitelka dotelefonuje. Jinak nikde nikdo.
Píšu tu opakovaně, že máme zakladní školu skvělou. Z mého pohledu. Ale trochu je to tak navzdory rodičům. Některé rodiče slovní hodnocení vůbec nezajímá, chtějí známky. A je to vidět te´d při plánované reformě, kdy se křičí o zachování známek. Třídní schůzky ve formě dítě+rodič+učitel taky nejsou plně využívané. O zájmu konzultovat s vyučujícími jiných předmětů, o tom už vůbec nemluvím. To nevyužívá skoro nikdo. Přitom u nás jsou ti učitelé opravdu k dispozici, nemluvně o velmi krátké reakční době po mailu, zprávách v edookitu kdykoliv mimo schůzky.
Tak jako i v jiných oblastech jsem zde specifická skupina. A bohužel bych řekla, většina rodičů vůbec nejsou nakloněni k nějaké velké reformě školství. Já se fakt nedivím, že se někde nesnaží. Např. sama bych to nedala psát slovní hodnocení, které zabere hodiny času a pak se dovídat, že to rodiče ani žáci nečtou. Sama mám zkušenost, že pubertální dítě mělo období "Tss, ty kecy nečtu". Když tenhle přístup ještě podporují nebo dokonce inicializují rodiče, musí to být "radost".
Naše zš pracuje i sebehodnocením. Po odhalení, že když žák napíše, svůj názor, co mu nejde nebo s čím má potíže a tak následuje konzultace s učitelem, který se snaží pomoc, poradí nějaký chytrý rodič dítěti, ať píše, že všemu rozumí a bude mít pokoj. Fakt radost!
continuityO školách v Praze přehled nemám, ale fakt se nenajde v okolí žádná, která by tobě i holkám vyhovovala? Jsou chytré, tobě na jejich vzdělání hodně záleží, určitě by se na dobrou školu dostaly. V Praze mám jen pár kamarádů, kteří mají školní děti, ale většině se podařilo školu vyřešit ke spokojenosti.