Asi tak tisíc, zvířátkový knížky pro děti miluju a pořád je čteme na akcích pro mrňata :) Můžete si vybrat i zvíře, nejvíc je medvědů a kočiček asi...

Z těch novějších mě napadá:

Dům myšek - překrásné zpracování, kratičké pohádkové příběhy z myšího doupátka, hlavní hrdinové jsou dvě myšky-děti, které zkoumají okolí a vnitřek domu a zažívají celkem obyčejné příhody (inspirované spíše lidským světem)

Ve školce je prasátko - legrační příběh o prasátku, které se skamarádilo s dětmi ze školky a ty ho propašovaly na zahradu a posléze pak i do třídy a vydávaly ho za spolužáka. Jenže jim na to přišla paní učitelka a milé prasátko vyhnala. (Spoiler: děti, prasátko i paní učitelka byly smutné, tak nakonec začaly chodit prasátko navštěvovat během vycházek a všichni byli spokojení)

Medvídek Míša a cesta kolem světa - Roztomilý příběh o přátelství zvířátek, Míša se rozzlobí na maminku, že mu nechce dát nějakou sladkost a rozhodne se utéct z domu společně se svými zvířecími kamarády. Vydají se na "cestu kolem světa", projdou děsivou džungli, musí překonat strašlivý burácivý veletok, projít poušť a vyškrábat se na obří zasněženou horu, aby se v pořádku zase mohli vrátit domů na svačinu (Spoiler: ve skutečnosti obchází jen okolí domu, děsivá džungle je keř za domem, burácivý veletok malý potůček, obří zasněžená hora je kopec s jabloní v květu, ze které se sypou bílé lístky a poušť je pískoviště).

Hádej, jak moc tě mám rád - celá série knížek o zajíčkovi a jeho tatínkovi, kteří se mají hrozně rádi a často si o tom povídají. První kniha je taková úvodní, pak je série čtyř podle ročních období a v každé knize je jedno ústřední téma - barvy, rostliny atd.

Gruffalo, Gruffalinka - ehm, už jsem je tu doporučovala asi tisíckrát, nebudu se opakovat, to jen pro případ, že ji ještě nemáte :-)) Veršovaná pohádka o chytré myšce, která si na ochranu před velkými zvířaty z lesa vymyslela obludu. Nakonec ji ale sama potkala.

knížky Petra Horáčka - Husa Líza, Papuchalk Petr, Nový domek pro myšku aj. - jednoduché obrázkové knížky s kratičkým textem a super ilustracemi

Líný kocour Josef - srandovní knížka o děsně líném kocourovi, který by se nejradši jenom válel na gauči. Jednoho dne ale při nedůstojné procházce venku (potřebuje čůrat) chytne blechu a potřebuje ji předat jinému zvířeti, takže chtě nechtě musí opustit teplo svého pelíšku a začít se hýbat.

O smutném tygrovi - obrázková knížka o tygrovi, který je nešťastný zavřený za mřížemi cirkusu a touží stát se ptáčkem, aby mohl uletět. Malý ptáček, který za ním létá na návštěvu, mu začne nosit semínka, protože tím se přeci ptáčkové živí a pak by se tygr mohl v ptáčka proměnit.

Ti otravní králíci - obrázková knížka o medvědovi, který chce mít svůj klid, ale do sousedství se nastěhuje králičí rodina a furt ho s něčím otravuje :)

Všechno jsou to obrázkové knihy, kde na každé stránce najdete jen pár vět a skvěle se prohlíží. Jestli holčička snese i delší příběhy, tak ještě můžu pokračovat :)

Vuka neznám, asi naštěstí. Ale Tarku ano. A Jasná voda vůkol! Zvířecí knížky jsem hltala. Měli jsme hodně starších knih, i prvorepublikových, a tam se s dětským čtenářem vůbec moc nemazlili. Už jsem kdysi vzpomínala na příběhy myslivce a jeho milované fenky, která nakonec skončí v jezevčím doupěti. Pak příběh "rodiny" zajíců, příběh krátkého života vrhu zajíců, nijak moc antropomorfizovaný, tu lovci, tu jestřáb... No a kdo by neoplakal takovou lvici Elzu, že.

Přiznávám, že to, o čem píšete cca od strany 18 mě úplně minulo, všechny ty Austinové a Pipi a Saturnin ap. Jako knížky i filmy. Když vím, že knížka je hodně drsná, radši kouknu na film, moje představivost je barvitější, než si dovolí režisér a taky to tolik neprožívám. V poslední době jsem takhle viděla Vyhnání Gerty Schnirch v divadelním podání a bylo to zajímavé, divadelní poetika to zjemnila, některé věci byly spíš v náznacích. Asi nejhorší zážitek jsem měla z filmu Kuře melancholik. Doma jsem měla mrně a snažila se otěhotnět (nebo jsem byla na začátku těhotenství), to už nikdy nechci vidět. 

Připomněly jste mi pár věcí z dob dávno minulých. Métský salám z NDR se jmenoval v originále schmierwurst, Bílého Bima jsem asi viděla jako film a knížku Bummi  mám doma. Po několika filmech kdysi v dětství a mládí zásadně nekoukám na filmy s náramně chytrými dětmi manipulujícími s dospělými a se zvířaty v hlavní roli.  Brrr...

Když tu píšete o všech těch smutných psích příbězích, vzpomněla jsem si na Charlieho. Znáte? Já jsem to jako malá viděla asi stokrát. Taky docela drsnej dětskej film.

Charlieho mi tahle debata připomněla, skoro jsem to už zapomněla! Pouštěla jsem si to u babičky na prázdninách na VHS :)

Všichni pejskové jdou do nebe miloval jako malý brácha. A teda jako ten Bim černé ucho má pěkně hnusný konec, taky ho mohli nechat umřít aspoň u páníčka.

Vzpomněla jsem si na jednu děsivou scénu: pejska přivážou k nějakému kůlu nebo molu a odejdou od něj. Tak ta má vzpomínka končí; ale je jasné, že při přílivu se pejsek utopí. Kvůli tomuhle jsem ztropila hysterickou scénu, ale vůbec nevím, z jakého seriálu nebo filmu tenhle úryvek pochází.

Zajímalo by mě, jak je Gruffalo přebásněný. My ho měli v angličtině a to se tak kráááááásně četlo ( jako všechny příběhy od Julie Donaldson ). Synovi jsem tuhle knížku pořídila i s tlačítky, která vydávala po téměř každé sloce nějaký doplňující zvuk a on se do toho úplnbě zamiloval.

. 

S mamkou zásadně brečíme na začátku Tmavomodrého světa, kdy Vetchý odchází do války a odhání od sebe svého kokříka... To je strašná scéna.

Charlieho jsem si jako malá taky pouštěla na VHS a takových snad 20 let jsem to neviděla, jdu to stáhnout, ale jestli to obulím, máte mě na svědomí!

Myslím, že překlad se celkem povedl, čte se to dobře a dítě si to rychle zapamatuje.

(Hlubokým lesem jde rezavá myška, leč ouha za stromem číhá tam liška! - Kampak tak sama jdeš, myšičko malá? Pojď ke mně na oběd, proč by ses bála? - Jsi milá lištičko, ale já nemohu, pozval mě Gruffalo do svého brlohu. - Já neznám Gruffala, jaké to zvíře je? - Ráda vás seznámím, myška se zasměje. - Děsivé žluté kly, obrovské tlapy, tesáky ostré má jak tygr drápy. - Kde se s ním sejít máš? - Není to daleko, jak vidíš tu šišku. Víš co jí nejradši? Pečenou lišku! - Pečenou lišku? No to je strašné, prchni kdo můžeš, nestvůře lačné! - Myška si pomyslí, to jsem to sehrála. Sama si vysnila hrůzného Gruffala. Snad jsem tam někde neudělala chybu, ty části, kde se má setkat kdo s Gruffalem se mi trochu pletou :)

V prvním vydání jsou dvě nešikovné chyby a nevychází dobře rytmus, ale pak vyšlo druhé vydání i s těmi zvuky a tam už to upravili a některé části přebásnili jinak. To mě trochu plete, protože v knihovně jsme to často hráli jako divadlo a já jsem to už moc nečetla, spíš vyprávěla zpaměti a když jsem se někde zasekla, chtěla nahlídnout do knihy a bylo to zrovna v té jinak přebásněné části, musela jsem hrozně rychle vzpomínat, jak to bylo původni, aby mi vyšel rým :-))

Nevím, jestli to tady už padlo, ale já třeba nechápu, jak jsem se v dětství mohla koukat na seriál Goro-bílý pes.

Dneska už bych to nedala a ani bych seriál nedoporučila dětem. Pro mě znamenal každý díl strašný stres a potoky slz.

Ty verše zní opravdu pěkně.

Dobrý, díky vám všem vypadám jako magor, co bezdůvodně bulí ve vlaku. :D Jsem si tak povzpomínala na knihy mojeho dětství, a přesně taková Daleká cesta za domovem mě dokázala spolehlivě rozbrečet, ježiš a vzpomínáte na fim o dvou psech a jedné kočce, co je rodina nechá na hlídáníu známé někde v divočině, a oni jí zdrhnou a tou divočinou dojdou až někam do New Yorku nebo tak? :D Já ho milovala i přes málem špatný konec.

A z jiného soudku, je už fakt divný když ani po roce a půl bez prášků nejsem těhotná? :D Abych tu z toho nedělala emi.. a podobné weby....

rok a pul je dlouho. pokud jste mladi zdravi a dostatecne casto... pro to neco delate:-)) ( beze srandy tuhle jeden odbornik asistovane reprodukce povidal, ze pry mu chodi pary co soulozi dvakrat do mesice a resi "neplodnost" a desne se divi)

Bohuzel to divne neni a je to bohuzel zcela normalni...

Edit na zaklade Viktorky: u spousty zen opravdu funguje stres a hrozne chteji, dost muzu ma omezenou pohyblivost a snizeny pocet spermii, zena nevi, kdy ma plodne dny (toto me prekvapilo, ale spousta zen vazne nevi, ze jindy neotehotni)...

U nas fungoval stres a omezena plodnost manzela. Po 3 letech jsem se smirila s IVF ale to jsem odlozila az po Novem roce, protoze jsem mela novou praci. Uz ve zkusebni dobe jsem byla tehotna.

Diky, podivam se, co u nas bude. Pres net uz nestiham.

Jo a to asi nechcete slyset ale spousta paru nesplodi dite spolu ale oba bez problemu s nekym jinym.

Sakra prace ;) no jako ja si tak rikam ze uz by to chtelo ale jestli je problem stres tak si asi poridim kocku :D protoze jsme neustale jednou nohou na ceste a to se asi tak nezmeni. No nic zajdu k doktorce a uvidim. Diky za nakopnuti :)

Ne, to vazne nechci :)

Damy, vy mi davate! Ja tady zpetne docitam vlakno, abych se povzbudila pred prvnim dnem po dovolene v praci, a uz je mi pomalu taky do breku! Jako ctive dite jsem orvala vsechny knizky a filmy, o kterych byla rec, a mam podezreni, ze nektere bych orvala i dnes. Za sebe bych jeste dodala svou jinak velmi oblibenou knizku Tajemstvi prouteneho kosiku. Je tam kapitola Zmije, kde pejska v lese ustkne zmije a Vlada, jeho majitel, ho nedokaze dostat vcas do nemocnice, takze pejsek umre. Kdyz jsem to cetla poprve, tak jsem bulela tak, ze mi maminka malem knizku zabavila. Pozdeji jsem nebezpecnou kapitolu vzdycky preskocila.

A jsem moc rada, ze nejsem sama, koho knizky a filmy dojimaji i v dospelosti (deti nemam, ale jsem cim dal tim precitlivejsi) 

tak honem něco pozitivního, pátek, sluníčko, čerstvej sníh!!!!!