Zina Je to kyslá zemiaková polievka a máš pravdu, ide tam šľahačka a nie mlieko. 

Zina o tehle polivce jsem nikdy neslysela a celym detstvim jsem nastesti prosla bez kontaktu s ni. To je smrt, jeste ve spojeni s tim nazvem, co pise Sweet Potato . Se mi zhoupnul zaludek jen z te predstavy. 

jinx A dodnes nechápu spolužáky, co to slovo normálně používaly a ještě to jedly. Já toho tenkrát ale nejedla hodně, tak jsem si myslela, že jsem divná já. Dodatečně se tu ráda dozvídám, že asi ne tak úplně.

jinx hnus viď? taky jsem o tom tady slyšela poprvé... 

u nás se z normálního mlíka naštěstí polívka nikdy nevařila, ale taková ta bílá zelná jo, ale ta je dobrá

nolita 

Já se s tím setkala jednou v životě ve školce, kam se chodilo na záskok o prázdninách. Asi to nebylo až tak rozšířený, v rodině to nikdo neznal, až z mého vyprávění. 

jo a já z dětsví nesnáším mrkev na smetaně, ještě k tomu patřil špenát a koprovka, ale to už jsem se naučila, špenát mám vyloženě ráda, ale tu mrkev na smetaně nemůžu ani cítit. A ještě fazolový lusky na smetaně.

Hororovej zážitek mám ze školky s buchtičkama se šodó, učitelka nebyla schopná pochopit, že to nějaký dítě nechce.

Ono je teda toho docela dost, co nemám ráda, člověk si to ani neuvědomuje, dokud si vaří sám nebo pokud si může vybrat z víc jídel.

Ounz Mlíková byla prostě osolený mlíko s vodou a v tom nějaký nudle, děs, běs. Možná domácí je o něco lepší, ale zkoušet už to asi v tomhle životě nebudu.

​fuj, to jsem naštěstí nikdy nejedla ani neviděla a rovnou přiznávám, že bych to teda určitě neochutnala 

paktofonika přesně! já se těšila, že vyvenčím jarní uzavřené boty, protože je nemohu nosit v létě, protože mi docela natékají nohy a nic! ani jarní kabátky jsem nevytáhla, z kabátu rovnou do letních věcí 

Potrefenáhusa Mrkev na smetaně? To zní taky dost hrozně. Teplou mrkev tuze nerada.

Potrefenáhusa Mrkev na smetaně eeh, to zní úplně děsivě, a přitom naopak mámin hrášek na smetaně s vařenýma bramborama a vajíčkem je mý velmi oblíbený jídlo. 

U nás v jídelně si pamatuju, že suverénně nejhorší bylo vepřové maso v mrkvi a hrášku, kusy tlustýho vepřovýho v úplně rozvařené zelenině, k tomu vařený brambory který v naší jídelně nebyly dobrý nikdy, moučný, sladký a pokrytý těma bílýma cuckama škrobu, fakt jen krok od pomyjí pro prasata, naprosto odporný.

Mrkev na smetaně, mňam!

Sweet Potato Já jsem ji taky léta nejedla, te´d už ji můžu, hlavně teda pečenou nebo grilovanou. A dušená mi taky chutná, teda na ten francouský způsob, s vínem a horčicí, takovou tu českou klasiku zahuštěnou moukou pořád ještě moc nemusím.

Karoleena Ufff, začínám vás podezírat, že jste chodila do stejný školy jako já.

Sweet Potato něco na tenhle způsob

já se původně taky považovala za hrozně vybíravou osobu (a určitě jsem i byla, coby děcko na zabití), ale pak jsem z toho jednak trochu vyrostla a pak, zjistila jsem že když si sama uvařím podle své chuti, tak je dobrý prakticky cokoliv, a kupodivu chyba není ve mně, že bych měla divné chutě, protože třeba v dobré restauraci mi taky chutná jakékoliv jídlo. sním i držkovou, jen mi teda vadí konzistence těch drštěk, takže ty nedojídám;-) ale s hrůzou jsem teď někde zjistila, že ta "správná" smrdí. no tak to fakt ne, ta "normální" je prostě gulášovka, ne? smradlavá je ze špatně vyčištěnýho matroše? a proč něco takovýho proboha jíst?

Sweet Potato ááá, já tomu přišla až v dospělosti na chuť, miluju pečenou kořenovou zeleninu :-D ale přidávám se se školkovým traumátkem, učitelka do mě nacpala - opravdu sama mě tím nakrmila - okurkovým salátem s octem, který následně šel ven, takže nemohu cítit a jíst ocet a okurky jím nakrájené jen na špalíčky 

A do školní jídelny jsem chodila rok, dva, pak jsem byla delší dobu nemocná a brácha nosil ta jídla v jídlonosiči našim a když rodiče zjistili, že se to nedá jíst, chudák mamka nám potom obědy vařila.

Abych nemusela ve školce jíst mlíkovou polívku, radši jsem ji na sebe vylila. Jenže oni mě převlíkli a přinesli mi novou!!!

Zina Jakoukoli pečenou zeleninu miluju - kromě mrkve, tu sice pozřu, sle když to půjde, vyberu si ty ostatní.

Od včerejška přemýšlím, jestli nějaké jídlo ve mně vzbuzovalo odpor. A asi ne. Dokud jsem mohlo jíst, co jsem chtěla, tak jsem fakt asi jedla všechno. Jediné jídlo, které jsem odmítla (a urazila hostitele), bylo pečené ovčí oko někde v Rusku...

Lama_z_Lana já si do jídel opakovaně nabrečela a nikomu to nevadilo, jen mě pak musel chodit táta vyzvedávat v poledne a vodit domů, protože jsem to tam začala tak nenávidět, že jsem odmítala spát  ale pamatuju si takový děsný vydírání s tím jídlem, děti v Africe mě rozbrečely opakovaně, chtěla jsem jim to poslat, chudákům, pak mě "věšely" učitelky za uši do průvanu, přály mi hladomor...