Miluju puzzle, teď mě čeká 6000 kousků = mořský svět :D

A puzzle skládám tak, že koukám do hromady dílků a pak vytáhnu ten jeden správný a přiložím. Mamka mně posledně u toho pozorovala a pak znechuceně odešla :D 2000 mám doma osm, tisícovky nepočítám. Pro mě to býval dobrý relax, teď na to nemám moc času :(

je fakt, ze u te jogy to je pripad od pripadu. treba u nas ve fitku na jogu vubec nechodim, ty kurzy jsou pro me naprrosto nezajimavy. ten "muj" kurz mi proste sednul.

aktivni pohyb mi taky pomaha od stresu, ale casto jsem nemocna nebo minimalne nalomena a nemuzu si jen tak jit zacvicit. 

Tyjo, zpěv jsem taky chtěla zkusit, ale nikdy k tomu nedošlo..zajímavý tip. Asi taky nejsem jógový typ. A s tou zelení je to pravda taky..

To se úplně shodnem. Nejen že by mě to taky spíš stresovalo, ale nechápu - když už chce někdo něco jakože vlastníma rukama vytvořit, proč nedělá svoje věci? Vybarvovatt cizí obrázek?! To už je lepší zakoupit skicák a čmárat tam...

Stejně je na stres nejlepší dobrý červený

Z vlastního čmárání do skicáku bych asi měla stres největší 

Ty omalovánky mám asi troje a vybarvenou jen tu jednu lišku, kterou jsem tady někam dávala. A to jen díky tomu, že jsem byla nemocná a už se mi nechtělo číst, spát, koukat na TV ani do PC. Ale jako pustit si nějakou hudbu a k tomu si vzít ty omalovánky by nebylo až tak zlé, jen čas na to není. 

já se nejlíp odreaguju řízením auta s puštěnou tuc tuc hudbou. na prázdné silnici. když jsem loni prožívala prozatím nejhorší období života, tak jsem dvakrát využila místní dálnice duchů a jela jen tak na otočku do brna a zpátky. je to neekologické a strašné, ale pomohlo to. jinak bych asi dopadla blbě. ale to jsem měla jiné auto, teď už by to stejně nešlo, přišla jsem o potřebnou akceleraci.

další možností je kopání motykou, což se ovšem v zimě blbě realizuje 

Nesměle se přidávám s řešením stresu skleničkou vína. Buď dlouhá procházka, ale musím jít sama, nebo víno. 

myslím, že důvod, proč stres u někoho řeší vymalovávání cizích obrázků, a ne tvoření vlastních, je jednoduchý.

abych se odstresovala, potřebuju nemyslet, tedy v určitém směru nemyslet. u puzzle myslet nepotřebuju, u vymalovávní taky ne, jsou to automatické činnosti. vlastní malování už je kreativní.

já puzzle skládám vážně jako autista, i se u toho tak kývám (prý, sama to nevnímám).

ja sa najlepšie odreagujem asi pri nejakom cvičení s Jillian Michaels. Čím ťažšie, tým lepšie. Ono, keď neviem, či sa povraciam alebo odpadnem, všetky ostatné problémy sa mi zdajú tak nejak malichernejšie

Ale to se přidej klidně i směle

Jiná Realita 

Já nevim... to omalovávání podle návodu, podle vyznačených linek... bych zrovna řadila k těm automatickým činnostem, na který člověk nemusí vůbec myslet - což je taky blbě, protože se pak myšlenky toulají tam, kam nemají!

Chce to nějakou činnost, který si je člověk vědomej a musí dávat kapku pozor... napadá mě třeba žehlení. Taky žádnej hodokvas intelektu, ale trest za nepozornost přichází rychle. A dá se to opatrně kombinovat i s tím červeným, muhehe!

no jo, len keď mám stres tak nejak permanentne už dva mesiace, to víno nie je zas až tak šťastné riešenie. Túto metódu musím aplikovať opatrne :-)

Žehlením proti stresu? Kristepane, neznám víc stresující činnost! Vůbec všechny domácí práce mě nervujou, protože to je nekonečný a věčně dokola se opakující.

Kdo se chce od stresu odreagovat žehlením, má u mě dveře dokořán!

Na zehleni mam uplne stejny nazor! Vyresila jsem tento problem tim, ze proste nezehlim. (Pri nedavnem stehovani jsem zjistila, ze uz ani nevlastnim zehlicku.)

Jinak ale priznavam, ze uklizeni je pro me takova terapie. Vzdycky u toho vypnu, nekdy si pustim muziku, a jedu. A pak mam z toho vylozene uspokojivy pocit, jak se v byte vsechno trpyti cistotou a voni po citronech 

 ne, vino pro hodne lidi neni dobry reseni (pro me taky ne :)

jestli jsi casto nemocna tak to uz je stresujici samo o sobe:-( to se neda moc resit ani tim vinem, aspon mne to tedy alkohol zhorsuje

MP Marge jo uklid je uspokujujici (tu chvilku:-) ale kdyz jsem nastvana tak leda neco rozbiju:-( nechtene tedy, ale stresovana jsem jeste nesikovnejsi nez obvykle

proto i to auto nepripada do uvahy, to bych Jiná Realita nemusela prezit nejen ja, mam tendenci na ten plyn pak slapat tak, ze by se tomu uz dalo spis rikat sebevrazedne sklony;-)

Mně to teda dost komplikuje manžel.

Vyžaduje vyžehlené košile a přesto, že to občas chytnu a odnesu na vyžehlení, nikdy se tomu úplně nevyhnu. Svých věcí taky pár na žehlení mívám, i když už jsem to dost omezila. 

No a když uklidím a skončím dejme tomu v posledním pokoji v patře, s úlevou sejdu zpátky do kuchyně a tam najdu NOVÉ drobky, povalující se nůž a opatlané držátko na dvířkách od lednice, řvala bych.

Jinak teda proti stresu se mi osvědčuje zařvat, něčím praštit, jít si udělat kafe a sednout si s knížkou nebo si pustit film - ztratit se v cizím příběhu a zapomenout na ten svůj. Nepomáhá mi moc mechanická práce, u té se dá myslet na daný problém.

to já jako jezdím umírněně, někde na hranici předpisů :) nechci nikomu vydávat pokuty, jsem lakomec  ale měla jsem auto, které úžasně zrychlovalo, takže jsem se na tu maximální rychlost dostávala za minimální čas - a to pro mě právě byla ta odreagovávací část. chachá, řev motoru pod kapotou a řev rádia v kabině, všichni na křižovatce daleko za mnou. ideální je armin van buuren - this is what it feels like. teď mám takovou "línou krávu" a jezdím jako spořádaný důchodce :/

Pisu az ted, pr. jsem neco musela resit v praci ... ale stres to moc nebyl, jen jsem nemela cas. Vlastne vse uz padlo-pohyb, prochazka, hudba, vareni, sklenicka vina, sex 

Pokud je ta sklenicka jedna (!) a neni to mesice trvajici vyjimecne stresove obdobi, tak proc ne...