Mutziputzi Proti směru by mělo být správně.

Potrefenáhusa Bledule já jedu proti

Lama_z_Lana U nás v práci byla v pokladně paní, která zásadně počítala nahlas a maďarsky. V rodném jazyce jí to šlo líp, ale byla sranda ji poslouchat.

Bledule mám uplně stejný pocit, když to vidím

Mutziputzi Ty jsi divný levák.

Mutziputzi Bledule jako O? To já jedu pravou proti, levou po :-)

Bledule já jsem divný všechno

Potrefenáhusa zbytečně kreativní, neni to cool

Liesel To chce klid, nevypíchne si oko ani si nepodřeže žíly. To by se mohlo stát v případě, že by ten nůž vzala do pravé.

Potrefenáhusa A umíš to jako Maxipes Fík, všema čtyřma?

Já psát pravou taky umím ... jako prvňáček, ale umím.

Bledule 

Kokoska Dolů, samozřejmě dolů... A střenky příborů pěkně v dlani .

​Víš co je hrozný? Neumím jíst takhle správně příborem, strašně se za to stydím  Naši mě to nenaučili, držím příbor klasicky jako tužku. Vím jak je to správně a když bych se ocitla v nějaké "hoch" společnosti, budu schopná se vybičovat a jíst správně, ale je to pro mě strašné utrpení, přijde mi to úplně nepřirozené. 

Garfie Tak jde o to, jak moc ti to vadí... Já už jsem to v rámci doučování etikety pár lidí naučila, ale podmínkou pro rychlé osvojení je, začít tak jít pořád. I když jsi sama doma a nikdo tě nevidí .

999 To už skoro raději polévku hůlkama  Ale budu trénovat, až se to naučím, pozvu tě na oběd 

hroty jasně že dolů, jak píše 999, ale asi to bude něco hodně utajeného, protože se to moc nevidí ... 

Muj tata tak ji cely zivot, byl vycepovany od babicky. Celkove mi prijde, ze hrozne pekne drzi pribor, tak elegantne.  Snazila jsem se to naucit, ale nenajim se. Tak jsem se slzou v oku zustala u hrotu smerem nahoru.

Garfie  A jestli to neumí děti, tak je rovnou taky zapoj do tréninku .

999 Ehm...

A připomnělo mi to hrozně hezkou historku, kamarádce zemřel dědeček, takto jediný žijící přímý příbuzný, takže to pro ni byla opravdu hrozná rána. A protože to byl známý právník, taková významná místní postava (pracoval třeba pro Muzeum umění a tak) znala ho spousta lidí a i když zemřel opravdu starý, kondolovala jí obrovská spousta lidí, někteří přidávali osobní vzpomínky, bylo to moc milé. A jedna starší paní jí vyprávěla, jak se její rodiče s dědečkem zamlada přátelili a jezdili společně na chatu a když jí byly asi čtyři roky, naučil ji správně jíst příborem, pořád si hrála na princezny a on jí vysvětlil, že až bude stolovat v královském paláci, musí jíst noblesně....a je to prý její největší vzpomínka na něj  (paní bylo už možná k sedmdesátce...)

Dadoo Kokoska Hlásím se taky do klubu “svých nástrojů” a jsem nepříčetná, když si někdo půjčí můj hrnek/talíř/propisku/whatever bez ptaní. Se studem přiznávám, že v mnoha případech se jedná o kousky z dětství, které leta vláčím po kontinentě 

Garfie To je moc krásnej příběh .

Mně vyprávěl můj kamarád prozaičtější . Pochází ze vsi a v šedesátých letech jezdil k tetičce do Prahy na prázdniny. A ona když si všimla, jak blbě stoluje, tak mu řekla, že buď to bude držet pořádně, nebo vypadat jako debil... A tak to drží pořádně . 

999  Je to prostě jenom o motivaci!!!