notna já měla pánev vždycky širší, ale nemám pocit, že by se mi po dětech rozšířila. Ale já se asi zas tolik nepozoruju, tak třeba o trochu? Jak se to dá vůbec zjistit? Vzdálenost pánevních hrbolů jsem si neměřila 
VIP zjevy
14. srpna 2014 20:26
S tím naprosto souzním. Kojením jsem zhubla na nezdravých 43 kg, kolabovala mi imunita, musela jsem ukončit (9 měsíců) - stejné u obou dcer.
...ano, vše je individuální. Někdo kojením hubne , hubne příjemně někdo příliš a někdo naopak, jako já, si drží kila navíc.
Omluva za OT
Miru no a ja mam pri kojeni vzdy aspon 10-15kg navic. A proste nezhubnu ani deko, mam porad sileny hlad. Ale zase mam hezky oblicej bez jedine vrasky 
.
MiruŽe se ti podařilo zhubnout. Někomu kila po dětech zůstanou nebo jinak to postavu poznamená výrazně. Posuzovat a hodnotit jen podle vlastní zkušenosti je poněkud omezené.
...já nikoho nehodnotim ani nesoudim.
Píšu svoji zkušenost.
Ale pořád je to o jednom a tom samém - pokud člověk chce vypadat lépe, musí proto něco, ne udělat, ale dělat.
A jestli někdo nabíral x kg x let, tak je jasné, že dát je pryč chce také zase čas, trpělivost, konzistenci a nepodvádět a nenalhavat si nic sám sobě do kapsy.
Ano, někomu to jde snadněji, někomu pomaleji
(z x důvodů, je to i dokázáno),
ale jde to.
Někdo pořád hledá tajnou formuli, kterou, když objeví, zhubne/dostane se na svoji vysněnou postavu, ale tak to není.
Je to hlavně strava a pak pohyb.
Pořád lepší a lepší. Já měla za mlada sixpack. Po prvním dítěti jsem měla svoje břicho po šesti týdnech. Po druhém diastaza a návrat zpět trval šest let a už nikdy to nebude úplně perfektní.
O váze ani nemluvím, každé dítě +3kg trvale a má to tak většina žen v rodině. A to jsem po ukončení kojení asi rok a půl intenzivně hubla a makala, abych se dostala alespoň tam. Moje tělo si bohužel pamatuje nejen svaly ale i tu váhu, takže se pořád domáhá návratu zpět.
Takže místo povyšování se nad ostatníma, které neměly tolik štěstí bych každé ráno po probuzení poděkovala osudu za geny.
...v době kojení bych to vůbec neřešila 
Když víš, že jíš dobrá a kvalitní jídla, kvůli mimču i sobě, tak je to bezva.
Na případnou úpravu svého těla máš pak zbytek života 
Nejdůležitější stejně ale pořád je
vnitřní pohoda.
Protože na té, velmi často, i ta váha v konečném důsledku závisí...
Osobně na toto téma zde končím, nechci být už off topic
Já mám v 45 letech po dvou dětech stejnou váhu, pánev, obvod pasu, ploché břicho i viditelný six pack jako při maturitě. Jsem za to moc ráda, ale vím, že jsem měla prostě jen obrovské štěstí a takové geny, které to umožňují. Ale taky mi po nich zůstala drobná kýla, kterou lékaři nedoporučují operovat. Změnila mi tvar pupíku a jeho okolí, samozřejmě k horšímu. Pupík je vystrčený a kůže kolem ošklivě zvrásnělá. V oblečení to není vidět, ale v bikinách moje břicho není "hezké". Možná je někdo tak nemocnej, že si na koupališti při pohledu na můj pupek v duchu odplivne, ale už je mi to fuk. Mně zkreslenej pohled na vlastní tělo ukradl hodně let života. Vyrůstat v devadesátkách znamenalo nepřetržitej tlak na vzhled. A jsem ráda, že na podobné žvásty o rozkydlých Kynychových reaguje negativně čím dál víc lidí.
Pinot Noir To je zajímavý, co píšeš. My s kamarádkama naopak vidíme ten tlak na vzhled větší teď, u našich dcer, který jsou cca ve stejném věku jako my v devadesátkách. Si říkáme, jaký jsme měly skvělý časy. Tím nijak nezpochybňuju tvoje zážitky, muselo to být strašný 
Miru 
protože teda
Reakce na Evaeva:
notna já měla pánev vždycky širší, ale nemám pocit, že by se mi po dětech rozšířila. Ale já se asi zas tolik nepozoruju, tak třeba o trochu? Jak se to dá vůbec zjistit? Vzdálenost pánevních hrbolů jsem si neměřila
Tak já to beru tak, že obleču pořád to stejný oblečení, tak se asi nic nezměnilo. Změřený taky nic nemám.
notna No moznaze dospělý to mají teď víc srovnany už nebo pecuji o sobě jinak, víc zdravotně než esteticky...ale u těch dívek mi taky přijde, že je to více zajímá...z gymplu jsme znali jednu holku, co chodila cvicit často, jakože nedělala žádný sport, ale cvičila, a nam to prislo tenkrat fakt divny:D.. teď znám několik patnáctiletých holek co chodí do fitka nebo na nějaké skupinové lekce. Ale přijde mi, ze se mezi mladými toleruje teď více typů postavy. Když jsem byla mlada já, tak kdo nebyl hubenej, tak prostě nesplnoval ten ideal
Evaeva Já to zjistila tak, že jsem vážila míň než před těhotenstvím, ale některé věci přes boky neoblékla.
Tím vlivem těhotenství jsem měla na mysli hlavně tu elasticitu kůže, ona navíc měla ty dvojcata v pozdějším veku, to taky není jako je mít po jednom ve dvaceti. Takže já bych takto dvě fotky nesrovnavala, už samo o sobě je to blbý a se zohledněním těch těhotenství mi to přijde ještě blbejsi.
Karja tak cvičit do posilovny chodilo tehdy i minimum dospělých žen, ostatně i mužů jistě méně než teď. My začali s mužem pravidelně posilovat na VŠ a do posiloven se muselo dost daleko docházet i v Praze, dnes je fitko v každé ulici. Zkrátka se zpopularizovalo.
notna To je možné, nemám holky v tomto věku, tak nejsem "u zdroje", možná se teď hodně řeší ty obličeje, řasy, nehty, kosmetika? Ale usuzuju podle oblékání. Za mých mladých let silnější holky nenosily minisukně, leginy, crop topy. A to ani "zdravě silnější" holky, prostě se nám vtloukalo do hlav, že kila je potřeba halit, maskovat, širší boky vyvažovat. Ten Metráček byl zažraný hluboko v hlavách.
Karja Devadesátky byly sice divoký, ale člověk se srovnával pouze s okolím, časopisy a televizí, dnes s veškerým internetem.
Pinot Noir To máš pravdu v obojím;-)
Sweet Potato jj ale možná je teď vic idealu nebo se aspoň dozvíš někde informaci i o tom, že je správný to neřešit. V Bravogirl bylo jen balení stehen do fólie!
