Jos fakt Ti to těhotenství přijde jako pohoda? To závidím. Mně teda ani trochu. Zároveň jsem ale na sebe za to naštvaná, že se jednak rouhám, protože vše pobíhá úplně bez problémů, a taky že nic nevydržím, zvlášť když to horší má teprve přijít. A člověk vleze sem a hezky se mu to potvrdí

Fakt toho mám ale plný zuby a přijdu si dost vyčerpaná. Přitom nemám ani já ani dítě žádné problémy (kromě železa, což je detail), břicho mám údajně malinkaté, přibrala jsem na konci 7. měsíce 7 kilo, nic mi neotíká atd. Ale stejně mám pocit, že mě to úplně vysává. 

A pak si přečtu tady, co za hrůzy mě čeká, a přemýšlím, jestli si mám jít hodit mašlu hned nebo až po porodu

Ava Až po

Můj oblíbený vtip, bohužel pravdivý.ale s rostoucími dětmi čím dál lepší a letošní dovolená naprosto dokonalá. Děti 6,6,4,4,2 a půl udělaly dvě bandy a nás v podstatě nepotřebovaly.

Já jsem na děti byla sama, i když jsem měla manžela, protože dlouho v práci a náročný koníček. Babičky z manželovy rodiny v dosahu, ale zájem nebyl. To jen k tomu, jak tady měla některá z vás v plánu, jak babičky zapojí hned jak to půjde. Vlastně se ani nedivím, že manželství skončilo, to prostě nešlo. Teda zpětně, v té době jsem myslela, že umřu. Už je to tři roky, co jsem se s dětmi odstěhovala, to je masakr, jak to leti.

Ava já si první těhotenství docela užívala, byla jsem plná sil a energie, cítila jsem se dobře, připadala jsem si hezká, nemusela jsem brát železo ani magnesium... Takže jsem první týdny až měsíce náročné miminko denně prosika, ať si vleze zpátky, že budu klidně těhotná až do konce života . Druhé bylo o dost horší, na železe jsem byla závislá, energie nula, připadala jsem si jak hroch. K tomu dvouleté dítě a honička práce-jesle, na odpočinek nebyl čas. No děs. Zato první měsíce po porodu zalité sluncem, miminko jsem si užívala, šestinedělí bez mráčku, fakt pohoda. Takže nepodléhej panice, jsou i pohodová mimina, klidná, samousínací ;) 

Ava klid, pro mě bylo těhotenství subjektivně fakt utrpení, i když mi taky vlastně nic nebylo, zvrtlo se to až na konci, ale narodilo se mi úplně zlaté miminko, které se proměnilo na zlaté batole. Až pak se to trošku zvrtlo

Ava prosím tě, nikam nic nehazej, já měla ideální miminko, teda až na usínání, to potřeboval moji asistenci.

Ava K tomu dvouleté dítě a honička práce-jesle, na odpočinek nebyl čas. No děs. 

​Toto si vůbec nedovedu představit!ale je jasný, že člověk to prostě zvládne, když musí. Já si teda taky myslela, že budu do práce chodit až do porodu, ještě jsem si domlouvala něco navíc na září... no haha, už se nemůžu dočkat, až nikam nebudu muset! A to sedím v kanclu na zadku, nic fyzicky náročného. 

Ava hruzy jsou dost subjektivni:D první těhotenství uplne v klidu, jeste v 8 mesici jsem lezla po skalach a behala po horach, no porod teda 2 tydny pred terminem mi taky nevadil, a protože to bylo v prosinci, tak i muz byl hodne doma, takze full servis, o mimino se v noci staral. Akorat prvni porod probehl celkem dlouhy, nicmene bez poraneni, kojeni taky ihned v pohode, jen jsem zrovna byla dost nachcipana tak z tohohle pohledu nic moc. Druhe těhotenství taky vicemene v pohode, jen jak ma clovek na krku malou 1,5 rocni harpyji tak moc neodpocine. A ten slepak na konci 7 mesice taky nebyl uplne pohodicka. Zase jsem z toho vytriskala tyden v nemocnici:D druhe mlade se narodilo na konci prazdnin, muz byl rad ze se doma otocil, presto jsem mela kazde rano na stole nachystanou snidani pro me i pro starsi dceru. A vecer prebral komplet starsi. To byla a je neocenitelna pomoc. Ted je to trochu hustsi, jak mala prisla na tajemství pohybu a hracek starsi, a zaroven u starsi vzdor... Ale da se. Obcas padam na hubu, ale i tak bych nemenila. 

Potrefenáhusa a nechat ho tatínkovi

rasaNori no právě tady ty ženy, co v osmým lezou po horách, mě nejvíc štvou! Dělám si samozřejmě srandu. Ono to navenek asi nebude tak hrozný, furt mi někdo říká, že bych se měla víc šetřit, spíš já se prostě necítím ve své kůži, ale naopak zničená. Říkám si, že to dítě snad je z olova, jinak to není možný.

Ava podle mě za to užívání/neužívání můžou hormony. Já už to tu psala, já jsem v těhotenství hrozně vyklidněná, takže si to užívám, přestože jsem víc unavená, od šestého měsíce mě pobolívá celé tělo,... Nejhorší mi paradoxně přijde běžný režim. Na konci osmého měsíce s druhým jsme byli na dovolené na Šumavě, každý den jsme chodili 10 až 15 km a pohoda, doma jsem kolikrát šla jen z obchodu a myslela, že nedojdu;) Někdo jiný se třeba celé těhotenství cítí pod psa, přestože mu taky skoro nic není, a nenadělá s tím nic. Každopádně výhodou je, že víš, kdy to skončí:) Třeba si na rozdíl ode mě dokážeš užít ten miminkovský věk.

Ava no jo, tak si vezmi, jak se člověk necítí dobře, když jen sní moc jídla, jak to tíží a tlačí, natož když máš v břiše třeba šest kilo materiálu navíc

Pinot Noir přesně, navíc já mám velké děti a krátké tělo. Klidně mě zároveň kopou do žeber a hlavou tlačí víme kde. S prvním mě žebra bolela od toho šestého měsíce, gynekolog mě uklidňoval, že až klesne, tak to přejde. No klesnul a nepřešlo;)

Ava No pohoda to zdtavotne uplne neni, ale co vidam, tak si nemam na co stezovat. Pribrala jsem teda strasne, uz vic jak 20 kilo (ted kynu uz snad i ze vzduchu a to jsem byvala fakt hubena a mohla snist cokoli kdykoli), boli me zada, anemizuju a k tomu mi navysovali Clexane....Takze kondice mizerna, ale domaci prace a nejake prochazky zvladam. ale zase super plet, vlasy, spousta casu, vsichni jsou na me hodni a v praci me skoro obdivuji, ze ve 33. tydnu jeste zvladam cely den ambulanci. Stres vicemene zadnej, dite ani moc nekope a jine neduhy nemam. Akorat tu postavu moc nedavam, mam obri bricho (a dite dle UZ bude hodne velke taky). Kdybych byla jeste nekdy tehotna, tak asi budu proste drzet dietu hned od zacatku, tohle jsem fakt nezvladla no...

Ava Nejhorší mi paradoxně přijde běžný režim. Na konci osmého měsíce s druhým jsme byli na dovolené na Šumavě, každý den jsme chodili 10 až 15 km a pohoda, doma jsem kolikrát šla jen z obchodu a myslela, že nedojdu;) 

​Tohle je ale přesný. Před 14 dny jsme byli 5 dní kempovat v Bílejch Karpatech, takže každej den postavit/sbalit stan a všechny krámy, vařit na zemi na vařiči, přes den výlety cca na tyhle vzdálenosti. A pohoda. Zato dojet z kanclu domů vlakem je utrpení největší!

Ava klid, já jsem celej 3. trimestr strávila na sedačce, buď jsem spala nebo jsem koukala na Sama doma, na víc jsem neměla energii. :) 

Jos Já taky vím, že si nemám na co stěžovat. A stejně si stěžuju Já jsem teď ve 30. a mám naštěstí jen těch 7 kilo, což ale není nijak moje zásluha, řekla bych. Právě pokaždé, když si přijdu, jako že tahám kamení, a ne miminko, tak si říkám, jak hrozně náročný musí být ty velký váhový přírůstky. Takže soucítím! Možná teda díky té nízké váze je dítě cítít naopak dost, nejvíc samozřejmě když ležím nebo spím. Pohled na břicho je kolikrát jak scéna z Vetřelce

Jos ke konci jsem taky nabrala strašně. Celé těhotenství asi 8 kg, ( co furt slo) a predposledni měsíc dalsich osm. Uklidňovali mě, že to bude voda, tak z porodnice jsem se vracela s váhou stejnou jako v 36 týdnu ( pak jsem se už v zájmu zachování duševního zdraví radši vůbec nevazila). 

když si byla hubena, tak to zas sundas, toho bych se nebála, ale protivné to bylo. Navíc jsem ani nějak extra neprasila a každý den dlouhá procházka. Neuděláš nic. 

continuity Ja ale nabiram stabilne skoro od zacatku bohuzel...otekla jsem, ale vsechno to nebude jen voda. Mamka nabrala taky 30 (akorat zacala na 50 a ja po uceni na atestaci mela aspon 67 a nestihla zatim shodit bohuzel). Takze jsem fakt kolos a naivne doufam, ze uz jsem ,,narazila na svuj vahovy strop". 

rasaNori Hele, ja to tu chytam od tebe! Usnula jsem ve dve rano, co jsem uspesne odlozila malou malou!