Mohučanka akú sksenosť? Lebo mňa sa doktor dookola pýta, či nemám problémy pri močení, či v minulosti som nemala problémy s obličkami, na všetko odpovedám záporne, ani neviem an čo sa mám zamerať. Jedine, že chodím častejšie na WC, ale mala som za to, že v tom 3. trimestri je to normálne, najmä keď dieťa už tlačí na mechúr...

DrowRanger No zničehonic mě začala bolet zada a za pár hodin z toho byl ledvinovy záchvat, převoz do nemocnice, kdy mi bylo srdečně jedno, co do mě napíchají, jen aby už to skončilo. Kromě toho to vyvolalo kontrakce...Bylo to asi měsíc, 6 týdnů před termínem. Všechno to v nemocnici rozehnali a dobře to dopadlo, ale ta možnost, že se to při dalším těhotenství stane znova, mě dost (od toho dalšího tehotenstvi) odrazuje. Ale tak mě bylo blbě vpodstatě 7 měsíců z těch 9, takže ta ledvina byla taková třešnička na dortu.

Edit: s předchozími problémy s ledvinami, které jsem tedy neměla, to nemělo.nic společného, spíš s tím, že mimino tu ledvinu začalo utlačovat.

DrowRanger se šňůrou omotanou kolem krku (2x) jsem bez problému porodila starší. Mnou zmiňovaný MUDr. Koucky vždy psal, ze nechápe proč to ženám říkat. Celkem nic se s tím nedá dělat, se šňůrou omotanou někde se narodí kolem 30% děti a většinou s tím není žádný problém. Navíc to na tom UZV není ani moc vidět, jak si zažila i ty. Jak budeš rodit rozhodnou v porodnici, spis bych viděla jako problém ty ledviny.

DrowRanger Soucítím a držím palce, měla jsem obdobnou situaci před víc jak dvaceti lety, taky v květnu po sedmým měsíci, cítila jsem se skvěle, těšila na procházky, jenže zánět močáku v kombinaci s dvojčatama, a už jsem valila ležet do špitálu, kde jsem absolutně nechápala, co bych tam měla dělat. Doktoři se asi sichrují, aby potenciální komplikace u tebe ohlídali, tak tě bohužel trochu postrašili, abys se nenamáhala a předešlo se vyhrocení stavu. Ale máš to za pár, do července to i tak uteče, a v červenci si s malým na to už ani nevzpomeneš 

DrowRanger bielkoviny a opuchy som si uzila na zaver aj ja. k tomu dalsie sprievodne priznaky na preeklampsiu ktora sa mi nepotvrdila v krvi tj mala  osm ten nizsi stupen co sa vola inak a uz si nepamatam ako. bola som mesiac pred porodom na pozorovani par dni a potom ma pustili. odpadla mi aj panika s cestou do porodnice pocas kontrakcii pretoze ma hospitalizovali v stanoveny den porodu kvoli blbym vysledkom v suvislosti s tou preeklampsiou. mala som tak opuchnute nohy ze som mala bolesti a ledva som chodila. vylozene nohy bola nutnost kedze vtedy sa tie opuchy trosku zmiernili a neboleli. porod mi vyvolavali 3 dni. dietatu sa vobec nechcelo. 4. den mi dali pokoj a 5. sa mi spustili velmi slabe kontrakcie. takmer cely den na porodnej sale s oxytocinom. k zaveru 30 sekundove  intervaly kontrakcii a furt nic. nakoniec musela byt sekcia. az vtedy sa doktor dozvedel ze dieta malo snuru omotanu okolo ramena tak ze sa nemohol dostat von. par hodin po porode mi vsetky tie opuchy a problemy s tlakom zmizli. 

doktori vedia co robia a je lepsie ked prehanaju a sleduju ta ako keby mavli rukou a zanedbali problem. viem ze je to na nervy ale snaz sa byt v klude a pohode.

inak za cisarak som bola nakoniec rada - ked som videla ostatne deti tak to moje malo najvacsiu gebulu!

Ďakujem všetkým za informácie a reakcie, veď ja si uvedomujem, že ma zatiaľ len straší, aby som zvoľnila, snažím sa to brať racionálne, že jednoducho kým tu nie je reálny problém, doktor mi jednoducho povedal najhoršie možné prognózy presne tak, ako to robím u klientov ja. Ale včera toho bolo moc, fakt som si myslela, že to bude všetko ok vzhľadom na to ako skvele sa cítim a ono jedna zlá správa za druhou...

Dnes už nie som v takej panike ako včera, uvidím aké budú výsledky a hádam sa nepotvrdí ani krv a teda problémy s obličkami, ani cukrovka, ani bielkoviny...

Len teda myslím, že ak aj pôrod bude patriť k tým horororvým príbehom, ktorých som pár počula, tak na druhé dieťa asi odvahu nenaberiem (muž už teraz hovorí, že jedno nám bohato stačí, keď videl ako mi bolo 7 mesiacov nanič ).

VeronikK s tema lzickama jsem to mela stejne u tech prvnich dvou. druhy den jsem mela navareno malo, od tretiho dne uz nebylo potreba dokrmovat mlikem, protoze zeleniny snedli dost. Akorat u tretiho mimina jsem se nechala zblbnout, ze novy vyzkum a prikrmy uz od pateho mesice. Tak jsme se mesic lopotily po 1-2 lzickach, aby 2. den po sestem mesici snedla celou misku a od te doby neni s jidlem problem.

MaeGandal To asi záleží na dítěti, já začala s příkrmy chvíli po dokončení čtvrtého měsíce, ačkoliv byl plně kojený, protože nám strkal prsty do pusy, naprázdno žvýkal a sápal se do talířů. Hned od začátku snědl vždycky celou misku. Takže podle mě je třeba dbát na signály a přizpůsobit se. Teď je z něj dost nejedlík, těch porcí, které jedl ve čtyřech měsících se drží i teď, v roce a půl  Ale aspoň se nebojí ochutnat nové věci a dá se říct, že jí všechno, i když ve vrabčím množství.

Pinot Noir to synchronizované polykání mě u jídla dost dere:D

rasaNori I slina někdy ukápne? 

Pinot Noir to dikybohu ne, ale kdyz ji mam na kline a jim, tak mam kratke ruce jak porad posouvam veci od ni, je jak jesterka:D

DrowRanger ale každé těhotenství je jiné - já první byla na rizikovém, protože mi tvrdlo břicho, ale v podstatě jsem se cítila dobře. S druhým mi bylo stále blbě, žaludek na vodě, byla jsem protivná. Se třetím super, měla jsem přitom dvě malé děti (ani mi mladšího nevzali do státní školky, tak jsem furt musela lítat, abych ho někde vyzvedla), chodila na plný úvazek do práce a ještě dálkově studovala a bylo mi úplně fajn. Opravdu pokaždé to bývá jiné a jiný pocit, tak se jen nebojte :-) Ale cokoliv mi teda doktoři řekli, tak jsem měla paniku - myslím, že nastávajícím matkám by měli sdělovat věci hodně jemně, přece jen hormony dělají své...

Pinot Noir Jen chci podekovat za ten posledni prispevek ve Stezovacim vlakne. Maloktera mama si to troufne napsat, ale ty podobneho smysleni to rady ctou 

ziginka Děkuju. Řekla jsem si, že v tomto budu upřímná, protože mně pár upřímných vyjádření mj. i tady, teda na MP, strašně pomohlo ve vlastní nejistotě. Tak si říkám, že tu pomoc takhle třeba maličko pošlu dál. Je fajn zjistit, že člověk v tom není sám ;)

Pinot Noir Já už jsem psala, že v tomhle jste pro mě trochu jako vzor (nakolik může online identita být ), já si tomu soukromě říkám jak se z dítěte po třicítce neposadit na zadek 

Už vícekrát jste zmínila to kojení, že to pro vás byla překážka v budování toho vztahu z nějakých důvodů ... chtěla jsem se zeptat na nějakej příklad, čím to bylo? (Teď jak jsem to napsala, tak se mi zdá. že už jsem se na to snad jednou ptala, ale za boha si nemůžu vzpomenout na nějaký důvod, možná jste nechtěla odpovídat, tak kdyžtak neodpovídejte znova )

Jinak na mě přišla krize. Už jsem nějakej pátej měsíc a už pár týdnů cítím pohyby. Teď mi navíc po večerech už začalo růst břicho. A je mi teda mnohem míň příjemný, než jsem čekala. Vlastně je to dost neříjemný. Jsem si uvědomila, že jsem za svou dospelost nepřibrala nikdy ani kilo. Jsem nervózní, že mi těch pár věcí, co mám, začíná bejt malejch. Navíc začínám chytat paniku, že to vlastně možná vůbec nechci a že už nikdy nebudu sama a já tak strašně ráda jsem sama. Navíc nesnášim nakupování a vybírání, tudíž asi moje dítě bude chodit/ležet nahé. To mám asi za to, že mám fyzicky naprosto bezproblémové těhotenství 

Jinak na mě přišla krize. Už jsem nějakej pátej měsíc a už pár týdnů cítím pohyby a je to teda fest divný. Teď mi navíc po večerech už začalo růst břicho. A je mi teda mnohem míň příjemný, než jsem čekala. Vlastně je to dost nepříjemný. Jsem si uvědomila, že jsem za svou dospelost nepřibrala nikdy ani kilo. TeĎ jsem nervózní, že mi těch pár věcí, co mám, začíná bejt malejch. Navíc začínám chytat paniku, že to vlastně možná vůbec nechci a že už nikdy nebudu sama a já tak strašně ráda jsem sama. Navíc nesnášim nakupování a vybírání, tudíž asi moje dítě bude chodit/ležet nahé. To mám asi za to, že mám fyzicky naprosto bezproblémové těhotenství 

MP Meri Já jsem taky moc ráda, že Pinot měla miminko o něco dřív než já  Asi si na její počest nějaký ten pinot otevřu 

(Já jsem se po porodu najedla a ihned usnula a ani mě nenapadlo se starat, kde je zrovna miminko. Teď jak to píšu, tak mi to samotný přijde divný, ale bylo to tak. Ovšem vztah se postupně vyvinul )

MP Meri Tahle panika je asi normalni. Teda aspon doufam, protoze jsem ji taky mela.  V prvnim tehotenstvi jsem si koupila tehotenske kalhoty az po patem mesici, kdyz uz jsem se nenarvala do nejvolnejsi sukne. Pro mimino jsem neco poridila, az tak pet tydnu pred terminem, ale fakt jen asi jeden svetr,  jedny kalhoty, zimni overal, tri body a troje dupacky :D. Nakupovani rozhodne neni moje vasen... I kdyz nakupovani pro deti neni tak strasny, clovek u toho nemusi porad behat do kabinky a zkouset 

MP Meri To ani vlastně nejde vysvětlit. A navíc jsem si to uvědomila až s odstupem. Až když ty laktační hormony opadly, tak mi došlo, že jsem se deset měsíců cítila ne jako člověk (natož žena), ale jako chodící krmicí stanice. A že mi to nijakou extra radost nepřinášelo, byla to prostě povinnost. A že kojení, ačkoliv nám to šlo dobře (až na počáteční strašlivou bolest bradavek) a bylo to bez problémů, mi pořád číhalo vzadu v hlavě a ta myšlenka, kdy zase budu kojit, tam pořád byla... No zkrátka jsem si to neužívala, spíš mě to obtěžovalo, a jako strůjce té nepříjemnosti byl podvědomě samozřejmě vnímán ten drobeček. Ale to všechno mi došlo fakt až zpětně, protože ty hormony jsou mocné a v těch prvních měsících mě ani nenapadlo s tím praštit, naopak, byla jsem šťastná, že to funguje a vnímala kojení jako zázrak. On to zázrak vlastně je. Ale zkrátka potom, až dítě začlo jíst steaky, jsem teprve byla schopná vidět i ty věci, co se děly pod povrchem. No, asi jsem to moc nevysvětlila, že? 

Jo a tu paniku z toho měnícího se těla a ten úlek, že je to asi fakt pravda, si taky živě pamatuju