Jos omlouvat se nemusis, myslim, ze nikdo to nebere jako nejakou provokaci nebo tak. Kazde dite je jine a kazda mama taky, vyhovuje jim neco jineho. A strasne veci se hrozne rychle zapomina, takze chapu, ze ty starsi generace uz maji pocit, ze jejich deti tohle rozhodne nedelaly a nebo naopak uz tohle urcite davno umely. Moje mama mi v pondeli dala prednasku, ze jsem prosvihla cas na nauceni na nocnik, mela jsem tam malou dat hned, jak se udrzela v sedu, to by byla spokojena, jak ma z nocniku vyhled, zatimco ted se nemam divit, ze z nej utika. Tak aby mi to demonstrovala, tak to cerstve rocni dite na nej tady vcera posadila, kdyz mela pocit, ze zacina tlacit... Ze to skoncilo akorat bobkem rozmazanym v koberci ("nechtela jsem ji ten nocnik davat na parkety, aby ji neklouzal"), protoze mala na nem rozhodne sedet nechtela, me vlastne ani neprekvapilo...
Vše o těhotenství a dětech
Potrefenáhusa Já mám taky pochopení, občas je spokojena, já vedle ní vypisují třeba tady nebo něco poklizim a vím, že moje odejiti způsobí velikou nepohodu a spustí to třeba čtvrthodinu pláče a hodinovej nepohodovej čas. Takže když můžu, nejdu;-). Ono se to snad ani nedá ,,trenovat,, mně přijde, že si vůbec nezvyka nic, že prostě musí psychicky dospět. U nás je vlastně všechno s revem, snidame spolu potud dobrý a pak to zacne, moje ranní hygiena s revem, moje oblékání s revem, vlastně vsechno kde není pozornost upřena na ni. Venku je v klidu víceméně;-).
Máme príšerný, ale fakt príšerný bordel v obývačke a syn išiel včera radšej umyť zrkadlo a umývadlo a zvesiť a dať na miesto trenky, akoby sa pustil do toho bordelu. Plus v tej obývačke orezava patyk do špičky, ale teda našťastie detským náradím. Očakávam, že v Tom bordeli už býva jazvec.
Karja já myslím, ze některý lidi maj ty emoce proste všechny silnější, jak záporný, tak kladný, a ty malinky děti si holt většinou spis stezujou. Až se začnou i stejně intenzivně radovat, bude to zas jiný kafe!
Potrefenáhusa tak mám holcicku 
letfenixa starší je taky drama queen. Mladší je větší tvrďák, ale u něj je to zas občas opravdu o život. Těžko říct, co je horší. 
letfenixa samo nic není 100% 
Potrefenáhusa Tak k pletení na mateřské jsem se dostala, když bylo dceři cca 2,5... on ten okamžik prostě přijde! ;o)
Pinot Noir syn až v tých 4 rokoch začal vyliezať na nábytok, a až nedávno začal namiesto chôdze skackat
My měli rano velikej svátek!
DruI to šla do školky? 
Potrefenáhusa Ale to je nádherný!
Tak trochu závidím, naše kočka spíš dítě ignoruje a moc ho nemusí. Ale doufám, že se to zlepší, až se naučí hladit a nabízet pamlsky.
Jos vůbec se neomlouvej, každá máme jiné zkušenosti, jiné děti... Moc jsem ty stížnosti matek na to, že nemůžou ani v klidu na záchod, nechápala, no a už to tu mám taky.
Už si vlastně ani nepamatuju na to, jak jsem to měla se záchodem v době jednoho dítěte na koberci . Tímto to zapomínání potvrzuju Zuzuli , ono je to vlastně milosrdné. Jen hrůzu prvního šestinedělí asi vymaže jenom stařecká demence. Takže ty řeči maminek a babiček, co jsme kdy uměli a dělali, pouštím druhým uchem ven. Prostě zapomněly 
Potrefenáhusa Tak k pletení na mateřské jsem se dostala, když bylo dceři cca 2,5... on ten okamžik prostě přijde! ;o)
A to je přesně okamžik na pořízení druhého
(Chybí tu ten smajlík, co má místo očí srdíčka.)
Len u nás se to rozhodně zlepšilo, dokonce i plachá kočka se teď kolikrát nechá od dcery pohladit, zatímco drzý kocourek už dávno. Kojence teda obcházel obloukem, kočka se dokonce odstěhovala o patro výš, ale pak si to sedlo. Kočka teď nějakou dobu spala i u dcery v pokojíčku, ve stanu mezi plyšáky.
Držím Zuzuli palce s novým pediatrem!
Zuzuli syn stále potrebuje vedieť, kam idem, keď sa pohnem
