Pinot Noir :-DJezis ten je boží! 

letfenixa No ten tvůj taky. Pro mě jsou velké narozeniny až tak šeste. Dneska jsem pozorovala synovce je mu sedm a už je to velkej kluk a celkově mi s těma většina dětma přijde všechno tak složitější. Na koupališti se holky hádaly s mámou, že chtěj k tátovi, že ten se s nimi koupe déle...prostě s těma malýma se naučíš dělat věci jednou rukou, ale s těma velkýma je máš sice volný ale je to složitější všechno. 

Karja to je veliká pravda. Já si teď snažím užívat každý den. Synovi bude pomalu 4 a půl, je už samostatný a šikovný, ale zároveň ještě malý a zlatý. Pracuju jen na půl úvazku a neměnila bych to za nic, leda za ženu v domácnosti, hehe. Máme dost času na hry, knížky, procházky, výlety. A zároveň už se zabaví, když potřebuju něco udělat nebo ho může pohlídat babička.

letfenixa tvůj chlapeček mi přijde podobně citlivý jako ten náš, jsem zvědavá, kdy u nás školka bude fajn místo a jestli někdy bude ochotný spát i beze mě :)

Jsou skvělý a tak moc to utíká. Synovec půjde v září do školy, vůbec tomu nemůžu pořád uvěřit. 

Neviem, ci je tu niekto z Juznej Moravy, ak ano, tak dufam, ze ste vsetci v poriadku...

Od septembra už budem mať plný úväzok a už nebudem môcť syna vyberať po obede. Mala by poňho chodiť moja mama, ale tá už ledva chodí, stále má niečo s nohami. Je pravdepodobné, že poňho bude chodiť partner, ak bude doma a nie po nemocniciach. Tak uvidíme.

Karja žluťásek slozitejsi jak v cem. Synovi bude 6 a je skvele, ze uz se nase zajmy a schopnosti trochu priblizuji - muzeme jit na vylet, na kolo, cist spolu hezke knizky a tak. Uz je v leccems hodne samostatny, hodne toho pochopi. Ale je pravda, ze uz je to slozitejsi s vychovou, mame spolu nonstop nejake konflikty a jsem z toho uplne paf, mam nekdy dojem, ze uz mi ujel vlak, a to mu neni jeste ani sest. V tomhle veku uz umi asi deti zlobit straslive,  doufam, ze to prejde. Ja uz i uvazovala o nejakem psychologovi, jen nevim, jestli pro sebe nebo pro syna. Ale aby to nebyl jeste vetsi posuk nez jsme my:)

Karja TJá ten pocit nemám. Sestřenice má teď děti rok a půl a staršího v první třídě, dost se vídáme a já si neustále užívám, jaká je to pohodička! :-) Teď jsme byli někde na takové té venkovské zahrádce-moje děti mi stály frontu na pivo, zatímco její se furt plazilo okolo, strkalo něco do pusy, trhalo trávu, něco chtělo....no ty jo, úplně jsem si to užívala!

Jinak zlom přijde kolem devátého/desátého roku, do té doby jsou to pořád ještě mrňata (i když vám to teď asi nepřijde) a je to hezký. A pak ještě, začnou o chvilku dřív dost upřednostňovat tatínka, tuhle zkušenost mi sdělilo dost kamarádek a zažívám to právě taky, až jako bolestné to někdy je....:-( 

Garfie tohle mi říkal švagr, že s dětmi je nejlepší období 4 - 10 let, pořád jsou to děti, ale už parťáci... Přímou zkušenost mám jen s tím 4, ale asi s ním souhlasím.

Pinot Noir  Jo, absolutní souhlas. U toho mladšího už se ten čas blíží, úplně to cítím a normálně už se mi po nich po obou začíná stýskat, je to fakt velká změna. 

Dnes jsem na Ríšu vyjela, jestli by se laskavě mohl vždycky chvíli snažit, když mu něco nejde, než začne ječet, protože on hystericky ječí, jakmile mu něco nejde okamžitě a napoprvé, takže ječí třeba desetkrát za hodinu, ale někdy třeba taky pětkrát během deseti minut, a to je úplně na palici. A on mi odsekl "Ale já jsem na ječení dělanej!"

Mě to normálně rozesmálo a jeho taky.

Garfie Dcera se nám takhle přehoupla z dítěte loni na táboře, bylo jí 11 let. Odjela holčička a přijela puboska. Děsný skok.

Pinot Noir to jeceni je straslivy. Tonda to zacal taky delat. Jeste to proklada jecenim "neee neeee neeee neeee neeee". Grrrr

711990 No, tak vidíš, jak dlouho je to taky může držet

notna Přesně. S dcerou jsme to taky zažili a teď úplně cítím, jak je tomu syn už blizounko. Tak říkáš na táboře? Odjíždí za týden... Asi jsem si měla víc užít, když za mnou chodil se slovy "pojď, přemazlíme se před pubertou."

Pinot Noir Mne by spíš zajímalo, kdy je tak to ječení přejde. To je taková zkouška, kterou moje trpělivost poslední dobou nezvládá :(

DruI no zatím to vůbec nepolevuje, u nás je konec v nedohlednu.

Garfie To jsem to napsala v nevhodnou dobu... Tak třeba to u vás tak nebude.

Dcera nám lezla do postele při nemoci, o víkendu ráno, když se odněkud vrátila. Přivezli jsme ji z tábora, ještě si k nám vlezla, prohlídli jsme fotky a pak říká "Jdu spát do své". Od té doby už u nás nespala V pokojíčku začala zavírat dveře i přes den, nálady se jí vystřídají i několikrát do hodiny, kluci jsou najednou debilové a "Táto, ty tvoje vtípky nejsou vůbec vtipný".

tak zase se jednou ujistuji ze ,,je to jen obdobi", s jecenim totiz marne bojujeme i my. Uz netrpelive vyhlizim co bude nasledovat

notna Tohle vtipně popisovala Betty MacDonaldová, jak jedny prázdniny byly dcery takové milé holčičky, chodily za nimi do postele a hrály deskové hry-a za rok to byly mátohy, co si holily nohy, malovaly oči a ostentativně pohrdaly rodiči! :-)

Garfie u těch holek to přichází dřív, ne? Odráží se to i ve fyzických změnách bych řekla. Ségře teď bude dvanáct a je to přesně jak píšete. Na fotkách z loňska je to ještě malá holčička, teď má o 15 cm víc, vypadá mnohem starší než jen o rok, i drzá umí být pořádně:)

Já si teda taky myslím, že nejlepší věk je cca školka+první stupeň. Vidím to na starším, už loni to bylo celkem dobré, teď je mu tři a půl a už je to prostě "velký" kluk. Doufám teda, že to skutečně vydrží i po celý první stupeň;)

Evaeva Vydrží, neboj :-) Ono je to kus od kusu, jen u těch holek to jde trochu pomaleji, zdá se mi, možná i proto, že vnímáš ty fyzické změny. U kluků to přijde později, zato prakticky ze dne na den!