Karja Syn nosí do škôlky niečo len k meninám,  narodeniny má v lete. Prvý rok to bolo ovocie - pomaranče a banány.  Druhý rok nič,  škôlka bola zavreta. A tento rok ovocné kapsicky.  

To mi připomíná, že jsem dostala silikonovou formu na želé bonbony, ve tvaru jezevčíků, a ještě jsem ji nevyzkoušela.

Len no já si čokoládu dávám, když spí. Ale samozřejmě v kavárně si dortík dám. Ono to začne postupně. Nejdřív vidí někoho se šťávou, tak dostanou hodně naředěnou, pak jim dáš na jogurt med, protože bílý už nechtějí, odmítnou snídat sýr, tak dostanou marmeládu,...

Mohučanka můj syn tohle pořád nějak nepochopil, že by mohl v obchodě vyžadovat něco jiného, než běžně kupuju. Takže chce buď rohlík nebo kapsičku. Ty kostíky teda neměli nikdy ani u babiček, takže to vůbec neznají. (Ale znají milión jiných věcí)

Evaeva Jojo, nejhorší je, že moje děti přesně vědí, kde se co dostane...u koho mají co čekat, že u jedné tety se ptají po džusu, u druhé po šťávě, která kamaradka má doma pravidelne džus a která bonbony a kde přesně....a pak to tam všechno sežerou. A nejlepší je jedna, která má přístup ke sladkostem volný, má je všechny v krabici na zemi ve spajzu...Jeji dítě to zrovna moc nejí. Oni mají rodiče dětí, které sladkosti nejedí, v oblibě říkat, že to nejedí protože to znají a nezakazuje se jim to. Tak určitě. Snad je ty druhé,třetí, čtvrté deti proškolí!

Oni mají rodiče dětí, které sladkosti nejedí, v oblibě říkat, že to nejedí protože to znají a nezakazuje se jim to. 

​Sakra, to říkám taky.

Karja 

Máš pravdu s tím zakazováním. Synovi nic zakazovat nemusím. Někdy ve 3 letech jsme ho už pomalu prosili, ať ochutná čokoládu .

Pinot Noir Jo já si nechci představovat jak by to u nás vypadalo s volnými sladkostmi. 

Pinot Noir 

Hele fakt, kdybych u holčičky uplatňovala přístup jako u kluka, tak je z ní čokoládou opatlaná koule, která se denně poblinká ze sladkostí. Museli jsme všechno odklidit a vydáváme dle našeho uvážení. X Syn ještě nedojedl adventní kalendář.

Evaeva Hustý! To dcera vyžaduje, co vidí buď jí to dopřeju, ona to otevře, řekne "nechutná" a já řeknu, že už to teda kupovat nikdy nebudeme nebo vysvětlím, že "to" opravdu kupovat nebudeme (typicky vidí nějakou hrůzu u Vietnamců u školky), navrhnu náhradu...někdy to vezme, jindy je scéna. Ale třeba dobře ví, že čokoládové lízátko jí nekoupím, protože si uvědomuje, že na kakání musí stále pracovat, takže to už ani nezkouší. 

Pinot Noir jojo, tak určitěu nás mohla mít volný přístup ke sladkostem akorát malá ségra, u nich bych ještě teď našla něco z loňského Mikuláše. Jednou mi dokonce po obědě řekla, že si nemůže dát lentilku, protože všechno nedojedla

Já vždycky sežrala všechno hned, prostřední ségra byla něco mezi.

dynda asi to tak je, u nás jsou sladkosti volně přístupné, jeden je nejí vůbec, druhý sní nějaké denně, ale vždycky se zeptá a nechá si přidělit počet gumídků nebo čoček a o počtu nijak nepolemizuje. Mají k jídlu celkově vlažný vztah, a to asi včetně těch sladkostí.

Evaeva Jj my jsme se segrou vždycky úplně lezly po policích, prohledávaly všechno všude. Takže jsem poučena a doma nic nemám:-D. 

Mohučanka on je trošku trouba, noVůbec ho nelákají ty regály, kde je tohle vyskládané, nechce koupit něco jen proto, že je na tom obrázek robota a podobně. Samozřejmě na tom mám minimální podíl.

Evaeva Karja tak koukám, že to je asi v genech. U nás byly sladkosti volně přístupné, každý den jsem si jednu vzala (milovala jsem Kofilu) a stačilo mi to. Muž zase svými sladkostmi uplácel žravějšího bráchu, aby za něj dělal domácí práce. A prošlé čokolády a gumové zmrzliny vyhazujeme až příliš často. 

Karja to funguje i na mně, nic nemítJá vidím rozdíl i mezi kluky, starší se vždycky tak nějak spokojil s tím, co jsem mu dala. Když chtěl bonbón, dva jsem mu dala a bylo. Mladší hodně brzo zjistil, kde ty věci jsou, snažil se tam dostat, ječel u skříňky (tady teda úplně není na místě ten minulý čas) Já u nich naštěstí nemusím řešit váhu, teď jsem je vážila a oba jsou pod 25. percentilem, takže jim spíš nechci předat nevhodné návyky.

Išli sme z očného a oproti Billa (nie v našom meste,  u nás nie je), hovorím synovi, pod niečo ti kúpim.  A on že dobre, že nejakú dobrotu, napr. rožtek. tak som mu kúpila aspoň malu bagetku 

Pinot Noir to bude tím celkovým přístupem k jídlu. U malé ségry se taky vždycky bojovalo s podváhou, jídlu moc nedala. Její přístup ke sladkostem je pro mě neuvěřitelný. 

711990 betsey  já teď donesla dětem v hotelu jako dezert po snídani každému kopeček zmrzliny. Syn to odmítl rovnou, že si radši dojí mrkev, dcera se v tom trochu pohrabala.

Tabea