Myslím, že Vaše požadavky by mohlo splňovat bugaboo cameleon. Korbu má velkou. Kombinace malých otočných koleček a velkých kol umožňuje jízdu terénem i komfortní pohyb po městě. malá kolečka jsou otočná, ale lze je zaaretovat pro jízdu v terénu, popřípadě lze přehodit i rukojeť kočárku a jet dopředu velkými koly. To pak není problém ani jízda lesem přes kořeny. Není sice úplně houpací, ale malá kola mají odpružení, které lze nastavit na 3 různé úrovně podle váhy dítěte a terénu.

je to, tuším, nejlehčí hluboký kočár. Byla jsem schopná ho sama vynést do tramvaje, pokud na zastávce nikdo nebyl. A to nejsem žádná vazba, měla jsem 50kg.

Systém skládání je velmi jednoduchý. Pro úsporu místa lze jednoduš sbalit do cestovního vaku. A ten cestovní vak je super do letadla.

Hluboká korba i sportovní sedačka jdou nasadit po směru i proti směru jízdy. My jsme to ocenili velmi, protože dcera kolem jednoho roku, pokud seděla na výletě celou dobu zády k nám, byla pak velmi uplakaná. Potřebovala nás mít nadohled.

Vadila mi na něm jen jedna věc - brzda. Ovládala se rukou. víc by mi vyhovala ovládání nohou.

Zde zmiňovanou Cam cortinu jsem měla možnost vyzkoušet u kamarádky. Na můj vkus je to těžký kočár a v lese jsme ho občas přenášely. Každý terén nezvládal. Třeba protlačit ho vysokou trávou nebo blátem na cestě byla větší fuška než s naším bugaboo. A kamarádce tedy "vrzala" ta plastová konstrukce, nebo jak to říct. Ale to mohl být jen problém toho jednoho kusu.

Já jsem dostala od známého x-lander, nevím tedy jaký typ, od pohledu je to "něco mezi" teréňákem a městským kočárkem. Odpružený není, korba je velká, používáme ho v terénu, i přes kořeny a tak, a to vždycky podložím mimino péřovým polštářem. Je to čtyřkolka, jezdím pražskou MHD a s trojkolkou si to neumím představit. Při výběru kočárku jsem byla úplně bezradná a tento byl skoro zadarmo, tak jsem ho vzala s tím, že když nebude vyhovovat, pořídíme podle zkušeností s ním nějaký jiný...a vyhovuje. Chci tím říct, že ne vždycky jsou potřeba nějaké velké vychytávky.

Ještě si musím postěžovat...učíme miminko pít z flašky a celkem už mu to šlo, a zrovna dnes, když jsem si vyšla na koncert (byla jsem z domu skoro celé čtyři hodiny!), si postavilo hlavu, že z flašky ne a sunar (předepsaný doktorkou), to už vůbec ne. Ani náhodou! Po návratu bylo doma dobré inferno...

Řeším podobnou věc - naše dítě nechce pít z lahvičky. Nechci říkat neumí, protože za svůj půlrok asi 3 x dokázal dávku vypít ( a to bylo vždycky odstříkané mléko). Nevím, co s tím. Zkouším různé savičky, ale v tom to evidentně taky není. Ach jo.

a rovno z malého pohárika, alebo lyžičkou?

Ano, syn začal pít rovnou ze skleničky. V těch vedrech jsme s sebou teda pořád měli lahvičku se savičkou, aby si mohl pít v kočárku sám, ale jinak po jídle a doma pije rovnou z hrnku nebo sklenice. Trochu sice vybryndá občas, ale jsem ráda, že nebudu muset řešit emiminovský problém "jde do školky a neumí pít z hrnku". Pije takto od necelých pěti měsíců.

Tak to později taky zkusím, ale našemu mrněti jsou teprve tři měsíce a prý bychom se měli snažit ho dokrmovat. Ovšem dneska mi ta malá potvůrka určenou dávku z flašky vypila, takže to umí a včera se jí prostě asi nechtělo 

Takže umí, ale nechce  No jo, má svou hlavu. Pak záleží, jestli to doporučení dokrmovat má opodstatnění. Někteří doktoři na to hrozně tlačí.

Lžičku jsem zkoušela a řešení to není, sní jich pár a končíme. Ale ono je to s tou lahví fakt spíš o tom, že nechce, protože několikrát ji vypil. Ach jo.

Já jsem prcka během šestinedělí dokrmovala svým odstříkaným mlékem stříkačkou přes prst, šlo mu to skvele a tento způsob prý nekazí techniku kojení. Ale asi to teda není moc na krmení celou dávkou, spíš fakt doražení po kojení.

A proč musíte dokrmovat, jestli se můžu zeptat? Miminko neprospívá? Nebo málo mlíka?

A zkoušeli jste takový ten nevylevaci hrneček s pitkem? Možná by mu to šlo líp než savičkou z láhve. Syna jsem lahvičkou taky zkoušela dokrmovat jednou, ale cucal ten dudlík a nevěděl, co si s ním počít.

Až najedeme na příkrmy, ráda bych zkoušela dávat vodu rovnou z hrnečku, že bychom láhev rovnou přeskočili. Sice jsme jednu ultra drahou pořídili spolu s nutrilonem ještě cestou z porodnice, ale naštěstí jsem ten balík nikdy nemusela otevřít.

(Kojení mě pořád úplně fascinuje, jak to má ta příroda geniálně zařízený. Už teď se desim prikrmu, kojení je tak hrozně pohodlné a báječné! :)

Syn se rozhodl, že spaní na zádech je pro mimina a spaní na břiše nesnáší, takže večerní usínání je půlhodinové hledání polohy mezi těmito dvěma, kdy vystřídá milion těch nejneuvěřitelnějších akrobatických pozic a využívá postýlku jako podpůrného nářadí, mrčí u toho a co je nejhorší, vyžaduje u toho mou přítomnost 

My sme dokrmovali mojim odsatým mliekom hneď po príchode z pôrodnice a nešlo to nijak inak, iba tou lyžičkou, alebo minipohárikom (to bola vlastne malá lekárenská odmerka), lebo princezná úplne odmietala sať. Už v pôrodnici sme skúšli všetky možné pomôcky. Ale ona mal fakt problém, bola dehydrovaná, z pôrodnice sa nás báli pustiť. Tak držím palce, nech si nájdete fungujúci systém.

Ale ak je ok, má dostatok pocikaných plienok, priberá (nemusí podľa tabuiek, stačí, že ide váha hore), tak by som sa nestresovala.

v porodnici sme sa s babami cudovali ze to priroda sice s tym kojenim vymyslela dobre ale na to ako to malo ist jednoducho a prirodzene tak nam to vobec neslo a bolo to tazke. najma v mojom pripade kedze nemam dost mlieka a to co odsajem za ceky den ma on akurat tak iba mnozstvo jednej davky krmenia. takze pijem rozne caje z lekarne uz od porodu a aj odsavam aj prikladam aby bol odbyt a mlieko sa tvorilo len to akosi nepomaha. krpec sa teda z flase naucil hned kedze musel byt na nutrilone od narodenia. je mi to luto a zaroven ma rozculuje ze vsade kam idem musim so sebou tahat nasackovane davky co vyzeraju ako vrecka s fetom a flase s vodou a rozmyslat kde mi ju pripadne zohreju. ovela jednoduchcie je nakojit ale bohuzial mojmu otesankovi nestacim.

Ach jo, soucítím a držím palce, aby se to ještě rozjelo. Nám to s kojením taky zpočátku nešlo, skoro celé šestinedělí a já jsem kvůli tomu pořád brečela jak praštěná. Hormony, nevyspání a asi i ten současný tlak společnosti na důležitost kojení... Jsem šťastná, že se to nakonec podařilo, ale zpětně si říkám, jestli mi ty nervy fakt stály za to.

Homeopatika jsi asi zkoušela, že? Ricinnus communis nebo tak nějak. Hodně jsem pila kojící čaje a taky caro podporuje laktaci. Po každém kojení jsem odsavala (to bylo strašný strašný strašný) a kojila skoro pořád. 

A to z tej postieľky zatiaľ nevie zdrhnúť .

Já tohle sledovala nedávno zblízka... Moje sestra má malou holčičku a bylo to s tím kojením taky peklo. Takže taky kojení přes stříkačku, nervy, nevyspáni, ségra už měla 45 kg, ale nechtěla být špatná matka. Do toho přicházely spurty, prostě hrůza. Nakonec se rozkojila a dcera se dvou letech sama odstavila. A od té doby nedala nic bílého do pusy. Sestra přiznala, že kdyby se situace znovu opakovala, už by to znovu nedělala. Prostě by jí dala flašku.

neviem ci sa to este rozbehne. maly ma takmer 3 mesiace. homeopatika som ale neskusala

Mně tady ještě dobrá polovina balení homeopatik zbyla. Kdybys je chtěla vyzkoušet, ráda tu je pošlu. Nejsou to žádná homeopatika na míru, ale obyč z lékárny. Nevím, jestli mně pomohla ona nebo souhra různých okolností, každopádně jak jsem je začala užívat, tak se to pak zlepšilo. Prckovi bude pět měsíců a kojím plně, přibírá až strašidelně rychle :)

Já jsem o to kojení taky strašně stála. Ani mě nenapadlo, že by s ním mohly být nějaké obtíže, o to větší rozčarování pak přišlo. Já jsem teda byla psychicky úplně na dně, společně s tou únavou, nevyspáním plus ty hormony mě to úplně rozložilo. 

To je přesně to, o čem píšu. Absolutní vyčerpání, stav před zhroucením. Dávej na sebe pozor, jestli máš kolem sebe někoho, kdo to za tebe občas vezme, využij to.

Já jsem přestala kojit dceru asi v jedenácti měsících, když začala chodit a zároveň už všechno jedla. A když do sebe nacpala svíčkovou a se špinavou pusou a kusem masa v ní ke mně přišla a chtěla to zapít, tak jsem to utla . A jí to vlastně ani nechybělo, měla pocit, že svět je plný úžasného jídla .