dynda u nás je to s tím odhodláním mladšího stejné. Ale když není kočár nebo krosna, tak jde hezky.

711990 my už kočár v běžné dny vůbec nevytahujeme. Ale na výletě jde, jen že jdou všichni. A nebo dětskou trasu každých sto metrů hřiště.

Evaeva tak ja bych bez kocaru nedosla fakt ani na nakuppritom pred ctvrt rokem toho usel hrozne moc a mohli sme normalne do mesta bez kocaru.

711990 my teda většinou bereme odrážedlo, navíc teď všude chodíme s bráchou. Kočár už vůbec nebere jako možnost, že by si doma řekl nebo tak něco. Ale kdybych ho vytáhla, byl by v něm hned. Já ho teda nenosím, takže když řekne, že už nedokáže jít (po dvou hodinách venku, kdy došel akorát na hřiště ), tak řeknu, že blbý, ale oběd máme doma.

711990 Evaeva

Mladsi nepotrebuje k tomu hereckemu vykonu s bolavymi nozickami ani manducu ani krosnu. On sa vypyta na koňa alebo na ruky! A ked nezaberie figel s nozickami, tak ho rozboli brusko alebo hlava . Nanho funguje jedine system odmien (jedla). Ako je vedla debata o pozerani rozpravok, nanho funguje spolahlivo slub niecoho sladkeho. Tablet odhodi v sekunde .

Evaeva no tento nas maly vymyselnik je schopny na ostat sam na ihrisku alebo vo vchode na schodoch, nanho ziadne "tak ahooj my ideme" nefunguje. A ze uz aj na to v zufalstve doslo. Proste chodenie nebude jeho oblubena aktivita. 

dynda starsi ani nejde za cielom ale je dost hyperaktivny, potrebuje vela pohybu, aby vybil energiu. 

Mrakoplas nas rekne "Tonda tady pocka!" a je fakt odhodlanej cekat. A chce nosit jakkoliv na zadech i bez nositka, kdyz neni kocar. A nasilim taky vlect nejde, zgumovatej mu totiz nozicky

Mrakoplas ahoj, my jdeme taky nedělám, já vyhrožuju jen tím, co můžu splnit. Já ho právě nenosím, takže nosit zkouší na muže. Ale to už to nejde, říká i mě, tak sto metrů před domem, máme to do kopce. Párkrát zakňučí a jdeme to deset minut holt 

711990 Tonda o sobě mluví ve třetí osobě?To moji vůbec nedělali.

Já dokážu být celkem trpělivá při tom jeho nechtění jít, vždycky zahlásím, že čekám támhle ve stínu a čekám. To spíš staršího to ne vždycky baví.

711990 když tě tu vidím - náhodou bemáte na tom Bee pultik na piti a jidlo? Je to prakticky? A da se kocar slozit i s tim? Asi pojedeme na dovolenou jen s malym kocsrem a premyslim, jestli to porizovat...

Evaevamladsi o sebe tiez vravi v tretej osobe (ale uz pomaly prestava). A je to super roztomile .

No a on sa proste zasekne a je schopny ostat stat/sediet na zemi aj pol hodinu, proste sa nehne. Vie, ze ja uz raz budem potrebovat ist a ked bude cakat dost dlho, raz ho zoberiem (ci uz na ruky alebo nahnevana pod pažu). Jedine co ako tak funguje, je prislub, ze ked prejde nejaky usek, potom ho mozem zobrat. A obcas ho zakecam a ten usek predlzime az domov (jojo, zhorim v materskom pekle!)

711990 by si mohli podat ruky.

Mrakoplas u nás je kritický fakt až ten poslední kopec před domem, i kdyby se táhl už od metra, tak je to 300 metrů. To nakonec vždycky urazí. Ale muž ho právě někdy nese, když jdeme z celodenního výletu, to už malý fakt nemůže, tak na něj to nošení zkouší víc.

Mrakoplas Haha, náhodou zamluvit delší úsek je dobrý! Mateřský peklo je moje ,,aha,takže to se nedá nic dělat, příště te nebereme, zůstaneš doma,,. Minule jsem jela takovou litanii, že pak šly spolu se segrou, držely se kolem pasu, hlavičky na ramenou......:-D. Já totiž když jsem na ně zlá, tak se začnou objímat a utěšovat navzájem. 

Karja to pouzivam aj ja. Starsieho dokopat, aby sa obliekol, to je na hodinu a to som rezignovane ochotna ho obliect aj ja! Jedine co ho nakopne je, ze mu poviem, ze nikam s nami nejde. Dovtedy beha po byte jak splaseny kon a ziadne dohovory nepomahaju. Jo psychologicka si nas zoberie do parady oboch.

Gatita Nejraději bych tě objala, mám pocit, že jsi vdaná za mého muže! Má to své výhody, ale i své mouchy...:-) A nečekej, že to bude o moc lepší, až jim bude 10, to ti ten přístup bude vadit zase z jiného důvodu...

Zina Jo, někde jsem i četla, že ta volba malé děti stresuje, že se třeba ani nemáš ptát otázky typu "chceš jogurt nebo přesnídávku?" Stejně se nedokáže relevantně rozhodnout a ty jsi pak akorát naštvaná, že "něco chtěl a teď to nejí" (třeba). Pochopitelně nemluvím o případech, kdy vysloveně něco nechce, nebo naopak chce, ale prostě v takovém tom běžném provozu. Já se většinou řídím heslem "dokud neprotestují, jde se podle mě".   Ve chvíli, kdy začnou protestovat, začne debata, kde se každý pokusí obhájit si svůj názor. Dost tím odbourávám jednu kamarádku, která je taková "všechno pro děti" a ten můj přístup ji fascinuje (a na společných akcích závidí, ale nějak nedokáže vystoupit ze síly zvyku). 

Evaeva jj, tak napul uz ale jenom:)

MPLee mam, je super a pujcim ti ho, chces?

My teraz chodíme s kocikom,  syn je nadseny,  ja tam dám nákup, kočík vrzga pretazenim

Ale musím milacika pochváliť,  že to ustavičné sedenie zvláda krásne,  TV pozerá hodinu denne. A vdakabohu za poobedny spánok!

Mala se ted konecne rozchodila, uz s ni dojdu treba na nakup, dostanem se ke stanici metra, da se s ni na kratsi prochazku. Driv usla deset metru dal chtela nest. Neni to zatim uplne velky chodec, ale nekam se dostanem. Je ted navic ve fazi, kdy se staci zeptat, jestli chce do nositka a nebo bude radeji delat tap tap... A vzdycky si vybere tu chuzi jak jsem resila kocar, abych ho mohla po operaci pouzivat, tak jsem to s nim vydrzela dva tydny a uz zase stoji ve sklepe. Zaprve mi z nej dite zdrha, zadruhe nezvladam utikajici batole a k tomu prazdny kocar a zatreti jsem si vzdycky domu uplne vyrizena privezla odpocate dite, ktere nepotrebovalo narozdil ode me odpoledni spanek. A taky me stve, ze kvuli kocaru jsem musela menit trasy, porad obchazet schody, cekat na nizkopodlazni tramvaj, do metra v centru jsem se nedostala na pozadovane stanici a jeste ty vytahy do metra jsou nechutny (nejsem ted schopna ani s pomoci ten kocar s ditetem treba vynest do schodu do tramvaje) . Tak jsem koupila onbu, co nosim v kabelce jako rezervu, a kdyz uz slecna nemuze jit nebo jet na odrazedle, jde na zada. Kupodivu me to necelych sest tydnu po operaci vyhovuje nejvic. Jeste, ze mam to male a lehke dite