Mně teda přijde jako šílený mor, že běžná každodenní interakce s dítětem se změnila na něco svázané milionem pravidel bez jakékoliv spontánnosti, na co je potřeba sledovat podcasty, aby to člověk delal "správně".
Tak.
continuity Souhlas :-).
continuityTak to víš, ty lidi, co delaj ta videa taky potřebuju něco vydělat, takže je spousta věcí hrozně prehrocena, přitom lze to dělat přirozeněji;-)
Jo, já říkám Paráda!, to je taky takové nicneříkající, a pak dodám něco k tomu, aspoň se snažím. Ale kluci s vnitřní motivací problém nemají, nepamatuju se, že by kdy něco dělali pro pochvalu.
Karja
Jo, já říkám Paráda!, to je taky takové nicneříkající, a pak dodám něco k tomu, aspoň se snažím. Ale kluci s vnitřní motivací problém nemají, nepamatuju se, že by kdy něco dělali pro pochvalu.
Deska jsme jely z návštěvy, velkámala měla 6 bonbónu, malamala 4. Po chvíli ji ta starší jeden dala, ale čoveče tam zrovna té vnitřní motivaci moc nevěřím, podle mě chtěla na mě udělat dojem:D
Tak kluci dojem dělat určitě nechtějí 
Karjahlavně já mám trochu pochybnosti o kvalifikaci všech těch Katek, které ty podcasty točí. Kolikrát stačí jedno-dve vlastní, zcela průměrné děti a už se paní cítí povolaná dávat rady ostatním.
Pak si přečtu v novinách rozhovor s dětským psychologem a ten úhel pohledu je dost jiný.
Evaeva Jo, to moje holky soupeří o pozornost, která je jakoby ,,lepší,, i pro mamku. Hlavně ta starší to jako nějak chápe, chce právě tu pochvalu nebo nějaké spojení se mnou.
continuityJá podcasty neposlouchám, mám radši psané slovo, což tyhlety Katky málokdy dělají, občas ale na mě vyskočí nějaké video na FB,tak mám představu, co se všechno řeší, neřeší. Já se radši fakt učiň od někoho zkušenějšího v reálu, že to jako ,,chytnu live,, no nebo si to přečtu tady a dává mi to smysl nebo tak;-) ty pořady o dětech mě nebaví, však toho má člověk za celej den doma dost;-)
continuity zrovna ta zmiňovaná Vlaďka psycholožka je
continuity Mě ty výchovný videa v určitou chvíli strašně fascinovaly. Ale nakonec z toho člověk jenom chytí pocit, že se dost nesnaží, tak jsem to sledovat přestala.
Ale teda kvůli té vnitřní motivaci se vždycky snažím chválit proces a nešikulkovat. Akorát občas jsou ty děti tak úžasně kreativní, že se na nic jiného než na variaci na šikulku nevzmůžu ( třeba když tuhle dcera vyrobila rovnoramenné váhy ze špejlí a knoflíků :)
999 mně to rozebírání, co konkrétně se mi líbí a co to dítě zvládlo dobře, připadá takové zvláštní, až jako proti smyslu pochvaly. Podle mě děti chtějí slyšet, že se to mamince/babičce líbí a řeči, to jsi zvolil hezkou barvu, nebo líbí se mi, jak jsi ztvárnil tu postavu, mi znějí jako takové vytáčení, kdy je obrázek jako celek ve skutečnosti příšerný. 
Já podobné řeči používám u vína, když nechci vinaře urazit, ale vůbec mi to nechutná. Od muže mi taky stačí slyšet "vaříš skvělou koprovku", nepotřebuju "tu koprovku jsi dnes zahustila smetanou výborně a líbí se mi, jak jsi oloupala to vejce".
Pinot Noir Lépe bych to neřekla :-).
Potrefenáhusa a má čtyři děti Nebo Kate Trávníček třeba (tu teda sleduju jen na ig, neposlouchám). Asi jsem nečetla knihu od nikoho, kdo by na to nebyl "studovaný".
Mně to teda opravdu baví, výčitkami netrpím tak nějak všeobecně.
Pinot Noir to uz tady kdysi psala žluťásek
mne zrovna tohle taky unika, i kdyz pointu chápu, tak uz mi to taky přijde takový hodne šroubovaný
Pinot Noir to, jestli se ti to líbí, poznají podle mě z tónu hlasu, pindy nejsou důležitý. Ale já pořád doufám, že se to líbí hlavně jim, na mně nesejde.
I to, že se ti povedla rajská, klidně můžeš říct tak, že bude jasný, že vůbec
Potrefenáhusa každýmu je něco víc přirozený a něco míň. Já jsem šikulku asi v životě nevyslovila, to se vůbec nijak nehlídám a že bych jim říkala, že jsou krásní nebo něco takového, tak to mi přijde úplně směšná představa Naopak chválit konkrétně mi jde úplně přirozeně. I třeba vyzdvihnout, jak jsme zvládli toho doktora nebo tak.
Ty obrázky mi připomněly, co mě dnes pobavilo při vyzvedávání ve škole: děti si mají připravit prezentace o slavných malířích, každému byl přidělen konkrétní, R. má třeba van Gogha. A jedna maminka se dozvěděla od syna, že určené jméno zapomněl, ale je to taková babička s brýlemi a namalovala "Čtyři paní". Po asi hodině a půl intenzivního googlení a opětovném výslechu syna zjistila, že je to Andy Warhol.
Pinot Noir babička s brýlemi
Potrefenáhusa fakt? Mně to přirovnání napadlo, protože jsme ji zrovna dojedli. A jako fakt jsem tentokrát měla vejce oloupaná na jedničku!
DruI směju se tomu celý večer, to už Andymu nikdo neodpáře.
