Evaeva jo, ja to taky občas poslouchám, kdyz jsou všichni pryč a uklizim, ale zas takový chvíle mi jsou docela vzácný 

Kokoska 

Nevím, ale zkus se zeptat v 18. století, jak to zvládli bez elektřiny, aut nebo očkování.

Potrefenáhusa to nevim, jen me to tak napadlo, ze v me dobe fakt tyhle veci nebyly. Za neco bych asi byla rada, ale fakt jako tahat si karty, abych si s detma mela o cem povidat pred spanim? Ale treba by to byly ocenily. I kdyz my si povidali nejak furt a pred spanim se spis cetlo.

Potrefenáhusa no však píšu maximálně hodina a půl za dva týdny Ale u toho uklízení mně to udrží, bez toho bych to zabalila o dost dřív.

Kokoskaale byly. Moje máma "výchovné" knížky četla. Jinak souhlasím s dzizisketa 
Co je špatného na tom chtít informace?

Anema Já se nemám od čeho osvobozovat, pro mě je to úplně přirozené :-). U nás v rodině se chválilo dost vždycky, a to tátovo: ty jsi kočka jak pes, slyším v hlavě pořád, protože mi to říkal až do smrti.

Kokoska já jsem to čekala, že karty nebudou všem po chuti tak to zkusím vysvětlit

Můj syn je extrémně nesdílný, co se děje ve škole vím od spolužáků, většinu pocitů v sobě dusí. Miluje ale deskové hry. Takže tohle je jako hra před spaním. A najednou se otevře, přemýšlí, formuluje nahlas myšlenky. 

Pro mě je to velký pomocník.

Dřív mi hrabání v rejži přišlo taky trochu úsměvný, než jsem si načetla není něco o ergoterapii. To je z podobného soudku.

Se dneska dělá věda i z pochval jo?  :D  Robě od neteře je závodnička, pořád musíme v něčem soutěžit. Teď je teda top hračka mini komeťácká hokejka po našem mladým s tím střílí góly na garážový vrata. Já si vzala velkou hokejku a vždycky když tím tenisákem něco trefí, tak zvednu ruky a zařvu: Vítěéééz. Už jsme rozbili okno, květináč a sousedům trefili kočku na našem území. Neteř teda nadšená tolik není, protože robě bude baletka!

continuity já asi lidi chválim za to jak vypadají, jako když je něco fakt hezkého, co mě hodně zaujme, nějaká změna nebo něco co se mi skutečně fakt líbí. Neřeknu, ty máš hrozně hezkej nos, ale třeba vlasy pochválim, nebo oblečení. Nemám problém to říct i někomu, koho znám míň nebo na pracovní schuzce. Je fakt, že to někdo nerad sluší, třeba moje kamarádka chodí jak šedá myš i s narvanejma skříněma, že nemá ráda komplimenty, takže si to nevezme i kvuli tomu, že ví, že jí to sluší a bude to někdo komentovat:D

Karja no ale to je jak psala anema - ta sukně ti sluší x jsi krásná.

Já si myslím, že všechny ty lovkyně a lovci nových a nejnovějších návodů na výchovu, stejně udělají svoje vlastní, dosud nepopsané "chyby", které budou jejich děti trápit v budoucnu. 

žluťásek Kokoska Ano s těma kartičkama to taky chápu, některý děti jsou jakoby v téhle oblasti v pohodě, ale z některejch to nevytáhneš a pak jdeš do zbytečnejch komplikací sobě i jemu. Třeba teda dcera, tam je furt nějakej problém, ale jako kurňa jakej, člověk nikdy neví, co je vymyšlený, co je nadhodnocený, co se za tim skrývá. Neteř zase mluví hrozně málo, je to takový uzavírací typ, ta kdyby měla nějaký problém, horko těžko se to z ní dostává.

Evaeva kdyz moje dite vazne krasny je

žluťásek syn zase chce, abych se ptala. Akorát že já končím u Co ti dneska přišlo nejlepší? a Co tě dneska naštvalo? Právě mi přijde super využít toho jeho nadšení.

Zuzuli já o tom večer přemýšlela a já si vlastně vůbec nemyslím, že moje děti jsou nejkrásnější/nejchytřejší/cokoliv. Nemusí být, vůbec to není důležitý. Chci, aby byly spokojený takový, jaký jsou a jaký budou, ať už budou v něčem vynikat nebo ne. Aby měly ten pocit, že jsou dost, jak se tu jednou řešilo. (Já ten pocit mám)

žluťásek mně se ty karty líbí moc, uvažovala jsem o nich už dřív, když se o nich zmínila myslím marieu 

Zaujaly mě hlavně pro sebe, protože já jsem dost sociální dřevo, vždycky mě to praští do palice při setkání s někým mimo okruh nejbližších, když se mě zeptají, jak se mám. Já jdu řešit pracovní věc, úřední záležitost, Viktorovy problémy, nebo školní schůzky, a když se mě někdo zeptá, jak se mám, za prvé mě to úplně vykolejí a za druhé se vždycky zastydím, že bych se taky mohla někdy zeptat první já. No a nikdy se samozřejmě nezeptám. Ale u vlastních dětí mě jejich pocity opravdu zajímají, že jo, tak jsem měla kartičky už v košíku, že mi to pomůže se ptát, jenomže pak jsem si uvědomila, že R. na mě valí pocity, křivdy a úspěchy, jakmile mě spatří a vím všechno, ještě než sundá aktovku ze zad. A že s kartičkami by mě nejspíš odeslal někam.

Ale držím je v patrnosti, třeba se jednou budou hodit s V.

Já si myslím, že všechny ty lovkyně a lovci nových a nejnovějších návodů na výchovu, stejně udělají svoje vlastní, dosud nepopsané "chyby", které budou jejich děti trápit v budoucnu. 

​Určitě jo, ale o tom to asi není. Prostě každej dělá podle svého, co může a co nemůže, co chce a nechce. To asi není žádný návod na dokonalou mámu a výchovu. 

Já tyhlety věci neberu jako návod, ale takový "zamysli se trochu". Někomu jdou tyhle věci hned, však tady bylo spoustu příspěvků, jak byl kdo progresivní, kterej rodič už dnešní duchodkyně vychovával jakoby "dnešním stylem" ale někomu to prostě nejde, není tak šikovnej od přírody a jede to, co sám doma viděl, takže pak ho "návod" nakopne k tomu přemýšlení.

Manuka napsala bys to někomu, kdo by tu zmínil, že poslouchá nejnovější podcast o zahradničení? Tyhle poznámky jsou podle mě úplně zbytečný. Jasně, že uděláme chyby. Kdo ne. Ale když něčemu věnuješ tolik energie, proč se trochu nezajímat o postupy vycházející z novějších výzkumů a studií? Proč zrovna výchova dětí je věc, kde to lidi tolik irituje?

Evaeva ja na ne taky žádný nároky nemam v tom vztahu se mnou, uplne s tebou souhlasim.

ze jsou nejšikovnější si teda ehm nemyslim, ale krasny a chytry jo ale i kdyby byly jakykoliv, pro mne jsou nejdokonalejší tak, jak jsou 

Evaeva to si myslím že posunuješ jinam. Netrefuju se do nikoho konkrétního ale dnešní stav je takový, že snad žádná z vás maminek nemůže mít pocit že vychovává svoje dítě dobře. Neustale se na vás valí rady, které zpochybňují ty předchozí.