Evaeva jenze když vyloučis z kritérií známkování, zvedne se váha přijímací zkoušky a tady je zas vcelku validní protiargument, že dítě chodí do školy devět let a výsledek přijetí nakonec závisí od toho jak se mu povedou dva testy. 

continuity je to třeba v tomto odstavci 

 Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka. Zajišťuje, aby se každý žák prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám, případně s využitím podpůrných opatření, optimálně vyvíjel a dosahoval svého osobního maxima. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání všech žáků. Hodnocení žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní.

continuity no ten systém by měl být úplně jiný. S tímhle argumentem souhlasím.

Na to slovní hodnocení si okolí zvykne. Dcera měla známky i slovní hodnocení a jakmile si babičky přečetly první slovní, pak už jsme jen posílali slovní. Známky je už nezajímaly, kdo se dojme nad známkou, že? Ale počtení na půl stránky, to je jiný kafe, když tam krom učiva je i "hodnocení" chování apod.

Ale znám i děti, které mají jen slovní hodnocení a okolí si na to asi zvyklo. Nikdo to nekomentuje nijak negativně.

continuityPřevod na známky kvůli gymnáziu mě vůbec nenapadl. Jedni známí mají děti v takové škole, tak se musím zeptat. to je zajímavé.

Tabea o to ale podle mě jde, že je to "neprůhledný". Protože to má hodnotit to dítě, jeho snahu pokroky a mezery ve vztahu k jeho potenciálu bez ohledu na ostatní. To, že by bylo potřeba, aby na to reagoval celý vzdělávací systém, je pravda. (Ono podle stávajících RVP, které platí už těch dvacet let, by dvojka Marušky neměla být ta samá dvojka, jako má Honzík, pokud jeden z nich rok proflákal a druhý se intenzivně připravoval. Respektive by klidně jedničku mohl dostat ten, co spočítá jednodušší příklady než dvojkař. Akorát tak málokdo hodnotí.)

​no ale Honzík, co se nesnaží, může zvládnout učivo toho ročníku levou zadní a Maruška, co se snažila, tak to zvládnout nemusí. Já chápu, že pro M to není hezký, že se snaží a výsledek stejně nic moc, ale to už tak je, že někdy se prostě úspěch nedostaví, ať člověk dělá, co chce. Ale možná jen každá mluvíme o něčem jiném.
Schválně jsem si vytáhla dcery vysvědčení z konce druhé třídy. Má známky, slovní hodnocení tří hlavních předmětů, pak vdzcky jeden odstavec k sociálnímu chování a přístupu k učení/práci. V těch předmětech je hodnocení stylem: "vždycky zvládá, většinou pozná, někdy přispěje..." Takže snaha se do hodnocení jednotlivých předmětů nepropíše.

Letos v pololetí dostala hodnocení různých dovedností a k tomu známku. Loni to bylo v pololetí stejné, jen bez známky.
Sport je z loňska, kde mi na konci roku bylo řečeno, že to byl výsledek na trojku. Z těch křížků u matiky bych taky dvojku nečekala. (Loni bylo nejlepší hodnocení vlevo, letos vpravo)

Tabea no právě, Maruška i Honzík můžou mít dle RVP klidně jinou známku, přestože oba umí totéž. 

Evaeva

proč mají rozdílnou známku, když oba stejně splnili nebo nesplnili? Když je každý na jiné škole a každá škola má jinak náročné písemky?

Evaevajá jsem to nakonec dohledala hodnocení žáků na vysvědčení neřeší RVP, ale vyhláška 256/2012 a ta rika tohle. 

(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu12) a obsahují zejména:

a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,

b) kritéria pro hodnocení.“.

Rozhodně by to neměl být nějaký netransparentní proces. 

Tabea vy máte šestistupňovou škálu? Je tam podle mne matoucí, že jsou jen 4 stupně kyticek. 

Tabea ono to tak v praxi úplně nefunguje. Ale mělo by to být tak, že dostávají úkoly (testy) dle jejich schopností. Takže jeden dostane jednodušší než druhý, oba splní = mají za jedna. Na tom psaní je to pěkně vidět. Jeden se může přerazit, ale je rád, když ta písmena jakž takž vykrouží, druhému to jde samo. Dát prvnímu 2 nebo 3 je hrozně demotivující, vždyť dělá, co může, dosáhl svého maxima.

Evaevajá mám pocit, že toto že tvůj výklad věci, ale nefunguje to tak a ani to tak fungovat nemá. 

Motivace je něco jiného, proto se taky na nižších stupních jde směrem k těm slovním hodnocením. 

Taky trochu přemýšlej nad motivaci dítěte, který má stejnou známku jako spolužák, který toho umí podstatně míň a kterého o přestávkách doučuje. 

continuity no já bych ty známky zrušila úplně to lepší dítě by mělo dostat těžší úkol, aby to nemělo zadarmo, jít by se mělo zejména po vnitřní motivaci, ne po srovnání spolužáků. V naší třídě to tak funguje aspoň na tom vysvědčení, všichni mají jedničky. Mimochodem psací písmo je ve výstupu z třetí třídy, ne první (ta výstupy nemá definované).

To, že to tak nefunguje, je věc druhá. Spousta učitelů ty RVP odmítá, nechtějí se jimy řídit, přestože musí a přestože platí už dvacet let. Tímto se nedá argumentovat.

continuity Jo, 1-6. Ale pětka nebo šestka na vysvědčení na základní škole, tzn. 1. - 4. třída, se vyskytne zřejmě jen za extrémní situace. Jestli vůbec. 
Dětem s velkými problémy je nabídnuta Förderschule (podpůrná/pomocná škola) nebo můžou chodit s asistentkou do běžné školy. U syna měly ve třídě asistentku tři děti. 

To, jak to Evaeva píše, by asi nemělo fungovat z libovůle učitele, ale rozhodně by mělo fungovat na základě doporučení nějakého toho poradenského zařízení. Jestliže k dítěti jako třeba Viktor dostane škola nařízeno, že může mít stále na očích vyjmenovaná slova a ve cvičení z češtiny bude stačit, že si bude umět najít, zda je slovo ve  vyjmenovaných, nebo je příbuzné s vyjmenovaným, pak pokud bude mít i/y správně, měl by dostat třeba tu jedničku, nebo jak daná škola hodnotí, a neměl by automaticky dostat horší známku, protože měl pomůcku. Bohužel i s tímto mají rodiče strašný problém, jak k tomu to chudák zdravé dítě přijde, že taky nemá poruchu, která podstatně determinuje jeho život, že jo. A druhá věc je, že i spousta učitelů to odmítá respektovat.

Tabea

Spíš jsem tím chtěla říct, že přepočítáváme 4 stupňovou škálu kytičky na šestistupňovou a to pak není úplně intuitivní. 

Například České samé jedničky na maturitě se přepočtou na německý průměr 1,5. 

Evaeva a jak dlouho (do které třídy) by to tak mělo fungovat, že jedno dítě odvede odlišný úkol od druhého, oba ale dostanou stejnou známku? Vždyť jde o splnění nějakého cíle, který je stejný pro všechny. Takže jestli je cíl sčítat a odčítat v první stovce, A zvládá už malou nasobilku a B umí jen sčítat, ale odčítat ne, ale snaží se, nesplnil B vytyčený cíl, i když třeba doma počítal každý den dvě hodiny. 
Jak se vlastně zjistí ta snaha? Že rodiče potvrdí, že to s dítětem denně drtí?

V práci taky (ideálně ) nedostaneš lepší ohodnocení, když se snažíš, ale výsledek je horší než u někoho, co to zvládá bez úsilí. 

Tabea

Spíš jsem tím chtěla říct, že přepočítáváme 4 stupňovou škálu kytičky na šestistupňovou a to pak není úplně intuitivní. 

Například České samé jedničky na maturitě se přepočtou na německý průměr 1,5. 

​

Kedna kolegyňa si vymyslela, že žiakom so ŠVVP dávala jednoduché písomky, ale najlepšiu mohli dostať 3.

Tabea podle mě je to v těch RVP i pro SŠ, ale to nevím. Ta individualizace, splnitelné úkoly a pozitivně laděné hodnotící soudy. Nejvíc se totiž naučíš z té vnitřní motivace. Učitel samozřejmě neví, kolik času dítě stráví přípravou, ale měl by umět poznat jeho potenciál, vidí, jestli třeba dělá dobrovolné úkoly, jak pracuje v hodině.... Škola není práce, neměla by vytvářet konkurenční prostředí, má dítě rozvíjet, to jsou úplně jiné cíle než má tvůj zaměstnavatel

Pinot Noir ty podpůrná opatření taky, ty děti mají větší úlevy. Ale třeba to, že přimhouří oči nad tím psaním, když vidí, že se dítě snaží a dá jedničku taky.