Potrefenáhusa No ono je to někdy těžký, těžko se srovnává, co bylo normální za nás a co je teď, ty vnější podmínky se přece jen trochu změnily, snažím se mezi tím balancovat, ale někdy jdu cíleně proti svým pocitům! :-)

Já se od rodičů odstěhovala ve 20 do bytu, který oni koupili, byl o patro níž než původní. V něm jsem bydlela až do promoce, nemusela jsem jim nic platit nebo tak. Ale kdyby se jim nenarodila ta malá ségra, tak ten byt nekoupí a bydlím až do promoce s nimi. Ale ten byt byl jejich a musela jsem dodržovat jejich pravidla, fakticky to fungovalo jako trochu vzdálenější pokojíček. Potom v něm bydlela druhá ségra, podmínky stejné, když ukončila studium, začala platit nájem.

Je to dáno tím, že jsme z Prahy a VŠ jsme studovali taky v Praze. Moji rodiče to měli stejně, i oni jsou z Prahy a chodili tu na VŠ. Bydleli oba u rodičů, když se potom vzali a narodila jsem se já, táta se přistěhoval k mamce (bratr+matka:)), to bylo tehdy běžné.

Garfie Já mám zase opačný vzpomínky, jsem od 19 z domova a kamarádky taky tak, bydlet u rodičů zůstávaly jen vysokoškoláci, kterých v tý době bylo podstatně míň. Jako některý to bydlení bylo fakt hodně punkový,  6 lidí a dva potkani v 1+1 jsem už tady asi zmiňovala, ale my prostě už nechtěli bydlet někde, kde jsme v roli dítěte. Já jsem teda jezdila na víkendy domů kvůli zdravotní situaci táty, protože bylo třeba pomoct, ale přes týden jsem byla pryč.

Aspoň u holek to platilo fakt skoro vždycky, kluci v tomhle byli takový pomalejší, tam se občas nějakej 30letej bydlící u rodičů našel.

Já sem zase úplně opačnej případ, bydlela sem u rodičů, i na vejšce, protože mě nechtěli pustit za spárů, prostě to nebylo možný. 

Ja celkom nechápem, nikto z mojich rovesníkov nebýval mimo domu, pokiaľ študoval na VŠ (nerátam tých, čo boli na intráku, lebo boli zďaleka), okrem jednej kamarátky, ktorú rodičia týrali, tak sa jej podarilo presvedčiť babičku, aby si tam dala trvalý pobyt a mohla z domu doslova utiecť. Dokonca si to ani celkom neviem predstaviť, keď si predstavím, ako ťažko bolo zohnať bývanie aj pre rodiny s malými deťmi.

Asi bol v Prahe lepšia situácia s bývaním?

A nikto ma nejako neobmedzoval, jediné, čo som vždy hlásila bolo, že odchádzam a kedy sa asi plánujem vrátiť, aby naši vedeli, že si nemajú robiť starosti. Ale žeby som nemohla chodiť, kam by som chcela tak také niečo si fakt nepamätám, ani že by sme to nejako riešili. Fakt som len ohlásila neprítomnosť a predpokladaný návrat.

slniecko já jsem byla v podobné situaci jako Ounz a vyřešila jsem to studiemi v 200 km vzdáleném městě. Sdílené podnájmy nebyly moc běžné, ale pár let poté už jo. 

Podle mě je u dospělých dětí strašně obtížné najít ten balanc, ani ne v hlášení a povolování nepřítomnosti ( i když to může být taky výzva), ale třeba v zapojení se do domácích prací. Na tom intraku, podnájmu to za ně nikdo neuklidí, buď se to naučí nebo bídně zhynou ve špíně. ale rozhodně to není problém, se kterým by měla pomáhat matka. Stejně jako s obstaráním jídla. 

slniecko Rozhodně za nás lepší situace nebyla. Ti dostatečně vzdálení měli kolej, místní bydleli doma. A kolejním jsme samozřejmě leccos záviděli, ale že bych se cítila nějak zdeformovaná, to fakt ne. (A to jsem měla extra krátkej řetěz)

Ounz Ja odesla do Phy na vs ve svejch 19 a kdyz jsem se pak v 25 vratila domu, sla jsem bydlet k nasim, kde jsem vydrzela dva roky. A kdyby bylo na nich (hlavne na mati), tak u nich bydlim dodnes. Vlastne kdyz jsem byla v podnajmu, tak mi furt rikala: vis, kolik bys usetrila, kdybys zustala u nas?

razorblade no to já sem ani na tu vejšku odejít nemohla :)

Ounz Mne nastesti na uhk nevzali jinak by me nutili jit tam urcite

razorblade me by v rodném meste vzali, dokonce jsem tam měla celkem fajn nabídku a já jsem si postavila hlavu. Moje mama ma naštesti vzdelaní dosť na piedestalu, takže když viděla, že se mnou nehne, byla nakonec ráda, že to není Praha. 

Ji se nelíbil ani výběr školy, ale co mohla dělat?

ale co mohla dělat?

​tak nějak jsem to měla s rodiči já, popravdě nechápu, co je na tom - ale asi to bude ta věc kdy sytý hladovému nevěří:P

viktorka_od splavu co je na čem? Nerozumím. 

whiskas Já myslím, že to obecně dost posunula ta maturita, za nás jsi měla 18, odmaturovala a byla jsi dospělá, teď jsou fakt dospělí skoro v půlce střední. A logicky je tak nebereš. Se mnou zrovna nedávno kamarádka probírala, jestli má nějak řešit cigarety, co našla u dcery v šuplíku, tak jsem jí musela připomenout, že byla jen o rok starší než její dcera teď, když se vdávala

Možná dnešní mládež dospívá trochu pomaleji, ale to je celkovou změnou ve společnosti, studuje se déle (a víc lidí), doma moc nepracují-nádobí myješ v myčce, dělají se velké nákupy autem, nebo rovnou online, všude vozíš děti autem (to asi v Praze úplně neplatí, ale na menších městech ano)....je to prostě jedno s druhým. Ale zase v podnájmu mám většinou čerstvé vysokoškoláky a přijde mi, že celkově se chovají a vystupují víc dospěle než já v jejich věku :-)

​tohle si, mysím, hrozně hezky a přesně vystihla... 

continuity No me vzali do phy a do brna. Nasi si dost prosazovali brno, protoze me chteli drzet co nejdal od mejch prazskejch znamejch, u kterejch se bali, ze me zkazej ja si prosadila prahu. Kdybych sla do brna, tak bych ted nejspis nepsala, ale byla by ze me prekladatelka z finstiny

edit: jeste dodam, ze otec mi dlouhy roky vycital, ze jsem do toho brna nesla, protoze jsem v ty praze fakt zvlcila a skolu jsem nakonec dodelavala pred par lety ale ted, co me firma prevelela do ty nenavideny prahy (ve ktery uz ja zas nejsem rada) me konecne vzal na milost a je na me hrdej a mozna mi uz i odpustil, ze jsem teda nevystudovala tu svoji vysnenou finstinu

continuity no na tom, že když si postavím hlavu tak.. "co mohla dělat", žejo:-) prostě nechápu jak můžou ty dospělý děti rodiče držet nějak zkrátka, do něčeho nutit a tak.. u nás to prostě vůbec nepřipadalo nikdy v úvahu, ale jako je mi jasný že to nemůžu pochopit, že na tom bude něco co nepobírám

viktorka_od splavu no víš, když seš od mala držená zkrátka k absolutní poslušnosti, asi si těžko jen tak postavíš hlavu, jak ty píšeš. Ale holt ne každej zvládá uvažovat nad tím, že jinde to prostě může bejt jinak, všelijak

Ounz no já ale uznávám že to asi může fungovat jinak, vždyť to píšu:-) a že to nechápu to je snad normální, ty taky nechápeš proč já to nechápu

viktorka_od splavu no pokud si na sebe to dospělé dítě samo nevydělá, tak si zas může postavit hlavu ten rodič, že mu jinou než jím vybranou školu financovat nehodlá.

viktorka_od splavu no, Úplně normální to není. A já sem nepsala, že nechápu, že ty něco nechápeš,ne?