Můj bratranec byl šikovnej, bezproblémovej kluk. A pak se jednoho dne v osmnácti oběsil.
To jen k těm rodičům, kteří jsou si jisti, že poznají...
Omfg
15. prosince 2018 14:31
Sweet Potato diky moc
Garfie jo to mi teď říkala ségra, že její kolegyni odvedla syna kriminálka. Dítě na škole pro nadané děti, rodina úplná, spíš nadprůměrně ekonomicky postavena.
Dítko se dostalo do područí nějakého gangu, kde jim přes internet vymyli mozgy a část prodávala ve škole drogy. Klukovi je 16 a více méně jen chodil do školy nebo seděl doma u počítače
Nic netušili ani další dva mladší sourozenci.
Reakce na Karja:
Ten diskutovaný případ, to si nedovolím nějak odhadovat fakt ne, ale jsou lidi hodně hodně prostí, lidi na návykových látkách nebo přesně dělají že nevidí. Jako některé ty matky jsou fakt individua, prostě a těžko my si to představujeme ze svých sociálních bublin. Kamarádka měla žačku s matkou, co byla alkoholička, vodila si domů různé návštěvy mužské, vícečetné, na různé alkoholové dýchánky, ta absolutně nemohla mít ponětí, co se s holkou děje nebo neděje. Prostě některý ty mámy mámy nejsou.
podle me nejde srovnavat to, ze se decko nekde venku chytne spatne party - to muze byt fakt blba nahoda a od urcite doby to ovlivnit nejde - s tim, ze novy partner sexualne obtezuje nebo zneuziva primo doma.
edit: sorry, ten citat je asi trochu mimo misu, tys to netvrdila :) muj point je, ze se smesuji dve ruzne veci.
nasili na detech primo v rodine vs nejaky vnejsi vliv.
Pinot Noir to je hrozny. Ale kdyz si to ten dotycny usmysli, vetsinou se tomu neda zabranit. Mela jsem znamou, jeji syn mel nejaky nedokonany pokus, chodili s nim vsude mozne, venovali se mu, snazili se ho nejak motivovat, ale stejne to pak nakonec udelal.
Lilly_KuOno to tu splynulo, protože obojí má společné to, zda to jde na dítěti poznat, když to ono samo tají. Ať už uzívání drog nebo domácí násilí. Podle čeho si myslíš, že bys to poznala?
notna ja nerikam, ze bych to na 100 % poznala. ale kdyby muj novy partner dlouhodobe (nekolik let!) sexualne zneuzival mou dceru a ja bych to nepoznala, rozhodne bych si to davala za vinu a brala to jako sve selhani.
Lilly_Ku souhlasím. Ale taky souhlasím s tím, že nevíme, co zažívala ta matka, "co je to za lidi",... Mohla mít tušení, ale nevěděla, jak to řešit nebo se bála následků.
Kokoska můj kamarád z dětství to měl přesně tak. Rodiče se snažili, co mohli, ale na několikátý pokus to vyšlo 
Reakce na Lilly_Ku:
notna ja nerikam, ze bych to na 100 % poznala. ale kdyby muj novy partner dlouhodobe (nekolik let!) sexualne zneuzival mou dceru a ja bych to nepoznala, rozhodne bych si to davala za vinu a brala to jako sve selhani.
Souhlasím, to děvče muselo prožívat něco hrozného a já osobně tohle odsuzují dost nahlas i před synem, zná můj postoj a bejt děvče, určitě by se mi svěřil a pokud ne, selhala jsem.
Lilly_Ku Podle mě je rozdil mít vlastní pocit viny, selhání, coz by každá pricetna mama měla, a vinit ze selhání někoho a ještě mu to nandat. Protože si myslím, ze je fakt těžké někdy něco poznat. Nevidím to tak jednoduše.
notna přesně tak
Reakce na Ounz:
já naopak myslim, že to je docela podstatný, je to takovej kontext a docela z toho vyplývá páně soudcův žebříček hodnot a nátura :)
pro kontext jo, to se shodnem, proto jsem to sem dávala :)
a říkám si, jestli je tohle už dost otřesnej případ na to, aby se něco změnilo koncepčně. Jak sleduju Pod svícnem, tak jsem z toho fakt hotová, kolik podobnejch rozsudků je
notna souhlasím
Lilly_Ku Jj já jsem chtěla říct prostě, že někdy to asi poznat nejde, že jednak děti se mohou chovat všelijak, plus jsou lidé poměrně prostí,či malým zájmem o své blízké, takže si klidne muzu myslet, že někdo ani takovéhle dlouhodobe násilí nepozná.
Kokoska Memu kolegovi se také zabila dcera, asi patnáctiletá. On je opravdu skvělej člověk, se srdcem na správným míste, empatickej, rodinne založenej. To jsem si říkala, že když se tohle stane jeho rodině, může už úplně každému. Věnovali se jí, snažili se, ale nešlo tomu ubránit.
Karja Taky si myslím, že se to může stát každému a kdo to nezažije těžko se to vysvětluje. Je moc smutné číst kolik lidí to potkalo, synovec mojí bývalé kolegyně taky ukončil život v osmnácti. Byl dokonce nějakou dobu hospitalizovaný, udělal to týden potom co ho propustili s tím, že jeho stav se zlepšil. Zájem a pomoc rodiny měl.
