barbucha přesně! Je překvapí, že si vnuk "dovolí" se vymezit... ale ta neomalenost toho komentáře ne. Dyť nevědí, čím si to velký dítě prochází. Proč by měli komentovat, že je hubenej. Nebo účes. Houby vědí, jestli není nějak šikanovanej, jestli ho to samotnýho netrápí...

A navíc ten tchán má fakt příšernej účes. A má panděro, že se skoro neunese. A mluvíme o tom někdo? No asi bychom měli začít...

Jenže on by to nastavení zrcadla nepochopil...

​Nepochopil, ale poznal by na vlastní kůži, jaký to je.

Musím se teda přiznat, že - jako senior na to mám právo - občas taky komentuju. Ale nikdy důsledky nějaký choroby (marieu ) nebo prostě něčeho, za co ten člověk nemůže... nicméně občas směrem k mladýmu pánovi prohodím něco o jeho pupku...  je sice zdravej jak řípa leč miluje mekáč, omáčky a knedliky... ale je to proto, že chci aby můj syn vypadal hezky, lépe řečeno aspoň jako lidská bytost.  

Snacha to ovšem velice nelibě nese anžto její manžel je přece dokonalej po všech stránkách, a většinou na mě zcela na vážno vyjede... mladej pán je v klidu, nanejvejš odtuší něco o mým vzhledu (a kolikrát ani nemusím začít já) - jsme prostě zvyklý, ale snacha je chudák z úplně jinýho prostředí, kde se zjevně nikdo neusmál ani o vánocích, tam se musí zarytě mlčet, i kdyby měl dotyčnej/dotyčná díru na zadku jak vrata.

Tak bych řekla, že záleží dost taky na protějšku, někdo si bere úkorně úplně všechno a někdo snese víc...

Mitzi Tak on můj tatík komentuje spíš stav chodníku a proč to není opravené, rozbitou lavičku atd. Vzhled a nebo chování nekomentuje u nikoho.

Mitzi Já bych jen podotkla, že u některých seniorů to může být způsobeno/zhoršeno jednou z forem demence. Potkávám takové lidi v AC stále a nemá cenu jim vysvětlovat, že "se to nesluší"... 

​Máš asi pravdu, může to být i demence. Mladý buran se v devadesáti spíše stane starým buranem než moudrým gentlemanem. Já si tady postesknu, ale doma si tím náladu nekazím. On říká pořád to samé, má nějaká schémata, co má komu říkat a toho se drží, (určitě kámošům na pivku neříká to co mně), jen mi někdy připadá, jako by to nebyla demence, ale naprostý úmysl nás urazit.

O víkendu švagrová slavila 55 a on jí asi třikrát během oběda "připomněl", že půjde "za chvíli" do penze a že jí táhne na 60. Když ho ubezpečila, že má do důchodu minimálně 10 let a není to téma k polední diskusi, tak se otočí k vnukovi (velmi módně oblečenému do bílého trika a bílých šortek) a řekne "Kluku, ty seš jak mlynář." Vnuk nemá slov, jeho matka jen hlesne "tohle asi slyšet nechtěl" a dalších 90 minut se nemůžeme bavit v podstatě o ničem, protože nás oblažuje nekonečným tokem těchto "postřehů" a nejapností. Nevydrží mlčet ani 5 minut. Úplně ignoruje, že se někdo o něčem baví, komukoli skočí do řeči a přeruší hovor libovolným komentářem mimo téma. Když se budu utěšovat tím, že to nedělá schválně, ale že jeho mozek už prostě víc nedokáže, bude to pro mě asi lepší.

Tak bych řekla, že záleží dost taky na protějšku, někdo si bere úkorně úplně všechno a někdo snese víc...

​Tak to rozhodně. Pokud je špičkování vzájemný, tak je všecko v pořádku :) Oko za oko, pupek za pupek...

A synkův zvětšující obvod v pase bych asi komentovala jen mezi 4 ušima, pokud je snacha "citlivka"  

Mitzi jj, za to mám s tchýni to samé, a na to, že by se to mělo přičíst demenci, je pozoruhodné, že ví úplně přesně komu co říct, aby se ho dotkla a vytočila ho.

Kromě starší, na tu si fakt nepřijde: tuhle tam seděla s mužem, tchýně do něj ryla a pak to zakončila něčím jako: no zas jseš nakvasenej.

A dcera na to: a proč se divíš, když do něj pořád rypes?

Já to řeším tak, že první rypnuti přejdu, po druhém bez jakéhokoliv komentáře odcházím na zahradu, v zimě rovnou domů. To taky celkem funguje.

Mitzi 

Jo jo, u nás je to ten pupek za pupek Ale snacha mě vždycky zaskočí, před ní se tomu vejlupku všech ctností nesmí říct nic, nic! Je jak z jiný planety A já jsem přece matka, kdo je víc?

Hele, když ten váš tchán nedá pokoj a ještě se vnucuje jinejm do hovoru (to bych pukla!), zkuste ho normálně úplně ignorovat, nereagujte na jeho osobní poznámky a pokračujte ve svý diskusi, jako by tam jen moucha bzučela Bych řekla že by ho to mohlo naučit...

barbucha Haha, to je gól, neříkej, že tě zkrotila snacha. Já teda vzhled  nikomu nekomentuju, pouze když si někdo začne, tak mu pravdivě odpovím. :D

barbucha to si jednou pamatuji, jak u naší veselé rodinné debaty seděl nějaký chudak prizeneny, dokonce možná tehdejší oba. Nám čtyřem už tekli po tvářích slzy, oni chudáci se tak trochu zařazeně usmívali a můj táta to zaklincoval slovy: continuity, bez založit řetízek na dveřích, ať vám neutečou. 

Hele, když ten váš tchán nedá pokoj a ještě se vnucuje jinejm do hovoru (to bych pukla!), zkuste ho normálně úplně ignorovat, nereagujte na jeho osobní poznámky a pokračujte ve svý diskusi, jako by tam jen moucha bzučela Bych řekla že by ho to mohlo naučit...

​já mám v okolí někoho, kdo je schopnej, když jeho invektivu ignoruju, opakovat ji dokola a dokola, asi v domněni, že jsem to neslyšela a mohla bych být ochuzena

​já mám v okolí někoho, kdo je schopnej, když jeho invektivu ignoruju, opakovat ji dokola a dokola, asi v domění, že jsem to neslyšela a mohla bych být ochuzena

​to je přesně ON!! On když ty jeho kecy ignorujeme, tak to zopakuje. Klidně i víckrát. Takže možná fakt lehčí demence...

Mitzi jejda, jsi to chytla ještě s tou hrubku :))

To nemusí být demence, jenom okouzlení jedinečností vlastních komentářů.

Kan 

Nezkrotila

continuity 

Je to těžký, když se potkaj dvě úplně jinak stavěný rodiny. My se synkem holdujeme především černýmu/suchýmu humoru a podobný zločinnosti... a dopadá to tak, že vykládat vtipy a veselý  historky chodí syn ke mně a královsky se bavíme, ale vždycky zesiná hrůzou při představě, že by něco z toho zaslechla jeho žena, to by ji zabilo... a nějaký vzájemný špičkování, jak jsme my doma zvyklý, by nevydejchala.

Vždycky se divíme, jak se tak naprosto protichůdný povahy můžou snést a vydržet spolu, diví se i mladej, jak se mohli dát dohromady ale klape jim to nadmíru. Fakt záhada. Její rodiče jsou milí, ale kdybych potřebovala rozveselit, tak si je asi domů nepozvu

OliveOylmusíš prostě odejít, což se uznavam blbě dělá, když je tam víc lidí. Ale ono to u nás většinou dopadlo tak, že se část postupně od prudiče někam vytrousi, pokud zrovna neprobíhá sedánek v panelákove garsoniére 1+kk a venku není úplná slota. 

Byl na to expert děda z tatový strany, to se fakt nedalo a ten teda demenci rozhodně neměl. Podědil to tátův bratr, to bylo taky dost strašný. 

Odkdy už nejezdí jsou ty rodinné sešlosti nečekaně pozitivní a jsme schopni se výborně a bezkonfliktně bavit celý víkend.

Z ty druhy strany je to šílený, tchýně má řeči jak má rodina držet pohromadě, dokonce muži vyčetla, že moje kulatiny oslavují se svojí rodinou a tady NIC. Jenže ona se snese trochu akorát s vlastní sestrou jinak má výhrady ke všem, švagrovou výslovně nemusí, její děti taky takže ty oslavy probíhali tak, že jsme domů vlekli tchána totálně nazmach a ji komentujíci negativně všechno kolem. To fakt chceš na oslavu. 

continuity vždycky si říkám, co je jiným lidem do toho, jak já si slavím svoje narozeniny a jiné události. My jsme s manželem totální neslaviči a to bylo řečí, že ani neudělá na svoje sedmdesátiny žádnou akci! Vesměs od lidí, se kterými se vídá spíš pracovně, rodina už ví a nic nečeká. 

barbucha Už jsem se lekla. Já mám teda štěstí na přízeň i kamarády,  žadnej samožer a vážně se brací typ není nikdo z nich. A snacha je zlato, taky jedinaček a dost velkej pohodář, teď projevila zájem o videa z mládí synka, máme toho asi 6 hodin na VHS. :D 

OliveOyl

Ano, naše rodina taky má takový poklad! 

Nezopakuje jednou, ale do omrzeni. A ještě se zeptá, slyšeli jste to? 

Odcházím jako continuity

To jediné mi pomůže.

Mha :)))

Nezopakuje jednou, ale do omrzeni. A ještě se zeptá, slyšeli jste to? 

Je to trochu něco jiného, ale nedávno jsem s někým mluvila (takový namyšlený chlap) a on řekl něco, z čehož jsem pochopila, že mi to mělo zalichotit, ale nereagovala na to a on to zopakoval a dodal, že mi právě složil kompliment ?!? s výrazem, že jsem asi úplně blbá, že nepoděkuju a nezačepýřím se :) 

A potom pošťák - Vy jste tak milá a sympatická ! On ani moc ne, tak jsem znovu poděkovala za zásilku a on to ještě zopakoval a při další příležitosti jiný den zas.  

Asi se při kontaktu s lidmi přestanu usmívat :)))

Ale samozřejmě mě kompliment potěší, od někoho, koho mám ráda, a hezky poděkovat umím !

Minijá bych se na pošťáka podívala pohledem c.49, po kterém by už neříkal, že jsem milá a sympatická

Už jsem tomtady psala, mě komplimenty od cizích lidí moc nezajímají, v některých případech mě to až obtěžuje, většinou je to wtf. 

To jako fakt někoho pohorší kompliment: jste milá a sympatická?

olte no ono zalezi jak od koho, jak to rekne a jak se u toho tvari Chapu, ze kdyz si to prectete takhle napsane, tak to vypada uplne mile a nevinne, ale ve skutecnosti moc nebylo.