barbucha vizualne hodne dela ten typ postavy a BMI samotny nemusi nic znamenat, zalezi, kolik ma telo svalu atd.

continuity ja mam tak 167/8 a 55 je pro me ideal (uz nedostizny). To jsem mela teda tak ve dvaceti naposledy, pak uz kolem 57. A po diteti 66 (pred porodem skoro metrak). A zadek a boky jsem mela vzdycky. Vlastne co si pamatuju, nikdy jsem nebyla s postavou spojojena. Podle fotek uplne zbytecne, ale to vim ted. Takze souhlas s barbucha ze 50kg nemusi znamenat rachitickou postavu. Jen zalezi na konstituci, svalove hmote, veku zeny....

jj pravda ted jsme si s kolegyni porovnavaly kaloricky tabulkya ja zjistila ze vazi vic nez ja a to uz 5 kilo zhubla.. je mensi a fakt drobek, stihla, rekla bych ze ma tak 55 max a ono 63, cumela jsem

Mha lidé ochotni pečovat, to ne..

Já se ani nedivím, protože je to velmi náročná práce a v Rakousku to můžeš dělat jen deset, patnáct let a potom změnit obor, jinak vyhořiš. Když ti za jednu noc umřou dvě babky každý týden, tak to prostě s člověkem zamává. 

continuity já jsem při stejné výšce měla 52 někdy před pubertou, to si vůbec neumím představit, asi bych konečně měla všechny ty ig mezery mezi stehny a nevím kde ještě

Mne sa pred zrkadlom vystrieda veľa žien, a väčšinou si, najmä tie  „ viac dospelé “ a staršie  posťažujú na aktuálnu postavu a doplnia to   povzdychom - „ nebudete mi veriť, ale ja som kedysi vážila  -  mala v páse apod. - iba ... “ . Každej verím, lebo v tom, aká tá postava je, hraje rolu aj vek , a väčšinou sme  boli štíhlejšie   ako mladšie  .  A tak si s tými staršími  povzdychneme, že v našich  rokoch už je podstatnejšie, aby to telo  dobre fungovalo, a to, ako vyzerá, ja až na druhom mieste . A škodolibo si drukujeme, že my aspoň vieme, ako sme boli pekné, aj keď už je to dávno, zato tie dnešné mladé , ktoré sa možno nad našimi postavami povýšene usmejú  ešte nevedia, ako budú vyzerať  oni, keď trošku ostarnú . 

/ Je to  iba taká barlička, nemyslíme to zle ! /

Já mám 167, cokoliv nad 50 kg je v pohodě jakžtakž. Ono je to asi hodně o té stavbě těla, jakoby jak je člověk uzkej, kolik toho spotřebuje na oblast zad, boku. Před dětma jsme měla 53 a bylo to dobrý, cejtila jsem se dobře 

Já jsem si na první pohled na tu první paní řekla, že jsem tak asi taky mohla vypadat, před prvním porodem jsem měla asi něco přes 80, před druhým 93. Ale po detailnějším pohledu už teda ne. 

Ale mám skoro 180 a ženskou postavu, ať jsem vážila 65 nebo 75. Nevím kolik mám, nemám se kde zvážit (naštěstí) k té 80 to asi už bude.

A teda už přes rok jezdím do práce a z práce na kole nebo svižně pěšky, mám to něco přes jedem km. Ale na váhu to bohužel nemá vliv, je třeba upravit stravu. I jsem opět začala chodit 2x týdně na cvičení, tak vyhlížím světlejší zítřky

JankaM myslím, že 1 km na váhu vliv mít opravdu nemůže. 

Mha většina mých kolegyň je ve středním věku nebo půjdou do důchodu. ono za tu almužnu to moc lidí dělat nechce.

JankaMNa váhu to vliv nemá, ale myslíš že celkově na nějakej já nevím jak to říct, kondici ani ne jako sportovní, ale spíš takovou ,,zdravotní'' nebo jak to nazvat. Já když jdu ráno s dětmi do instituci, ujdu pesky dva km, odpoledne zas zpátky dva, a prijde mi, že to docela cejtim, když jdu víc dní za sebou a k nebo když naopak více dní za sebou vodí tatínek. Myslím, že na takové ranní protahnutí, je i ten kilak chuze lepší jak nic;-)

Mha lidé ochotni pečovat, to ne..

Já se ani nedivím, protože je to velmi náročná práce a v Rakousku to můžeš dělat jen deset, patnáct let a potom změnit obor, jinak vyhořiš. Když ti za jednu noc umřou dvě babky každý týden, tak to prostě s člověkem zamává. 

​já si na tu všudypřítomnou smrt zvykla až děsivě snadno

JankaM kilometr na kole je pár minut. Nicméně hubne se hlavně stravou bohužel.

BowleNám říkala naše příbuzná jednou, my ji zase tolik nevídame, ona pracuje ve nějakém domově důchodců už pro ty hodně nemohoucí staré lidi a říkala nám to stejne, že je pro ni problém ta fyzická námaha, ale to umírání ne. 

Karja ty lidi jsou totiž v takovým stavu, že smrt je pro ně vysvobození. většina lidí, o které se starám, jsou prostě placky, co maximálně otevřou pusu na jídlo a pití, někdy ani to ne, a koukají. přidejme si k tomu bolesti, dekubity.. kvalita života žádná. 

Karja to jo,já jsem ale vždycky tak nějak přirozeně necíleně hýbala, když jsem byla doma s dětma,fut jsme někde courali, na nákup pěšky nebo na kole, ad, nerada řídím. Nemám problém ujít na výletě třeba 15 km, ujet 20 na kole ... no je to hlavně ta strava, no. 

Bowle musí to být strašně náročná práce

jinak jak tady je neco o mechanismu pusobeni potravin bohatych na cukry a na tuk (v aj od andrew hubermana): 

https://www.instagram.com/p/DFinIsQyJQW/?igsh=MWNibGkwM3B4bG9hdA==

(

je to zcasti i fakt nerovny boj vuci vyrobkum potravinarskeho prumyslu.

jinak predjimam, ze si nemyslim, ze potravinarsky prumysl je "zly". ale proste ma cile (ted myslim zejmena prodejni), jejichz vedlejsi dusledky prispivaji k epidemii obezity. 

Tak som bola ešte pred ranajkami na orbitreku. Ja tú obezitu mám, najchudšia som bola na gympli, na 168 cm 55 kg, to som denne cvičila a pravidelne jedla. Od 18 užívam kortikoidy plus VŠ s nepravidelnym rozvrhom a jedlom sa podpísali na fakt veľa kg navyše. Stravou sa schudnúť dá, ale u mňa len hladovanim, 2 mesiace žlčnikovej diety = mínus 10 kg. Ktoré som bez problémov nabrala späť. Nemyslím, že sa prejedam, v škole máme obedy výrazne menšie ako sú porcie v reštaurácii, ale hriechy samozrejme mám. Veľmi mi vadí, že už nie som taká ohybna, ako som bola, ale som hypermobilna, tak ohybna som bola veľmi.