monis Zuzuli tak asi zas přijdou "do módy" ty dvougenerační baráky, co?

Zuzuli Ty jo, nás při studiu nikdo ničím nestrašil. Ani tím spadlým domem. Ale teda já promovala ještě než přišla krize :o)

DruI nás taky ne, ale já jsem ze stavební fakulty

DruI fakt? To je moje nejsilnejsi vzpominka na nastup na vysokou. Plna poslucharna prvaku a kazdy vyucujici si neodpustil cely semestr opakovat, jak nas nabrali moc a oni stejne ted pulku vyhazi a stejne se tim neuzivime a jen ztracime jejich cas a plytvaj se na nas penize. Ale my si obecne v te me bublince vybavujeme skolu jako celkem toxicke prostredi (cesty vyjimkam a dobrym vyucujicim, co meli snahu nam neco predat a ne si na nas honit ego, i ti samozrejme byli). Prostredi, kde nic neni dost dobre, s ohledem na velmi subjektivni povahu hodnoceni vysledku, kde se za uplne bezne povazuje. Roztrhane vykresy pocmarane tlustym lihacem s komentarem, ze to mas udelat znovu a lepe. Ze se ve skole travi dny a noci a spi jen luzri a podobne. Ja kdybych neodjela na rok na erasmus do nemecka a nezjistila, ze to studium muze vypadat i jinak a byt celkem zajimave, tak jsem se na dostudovani vykaslala. Stejne vzpominky ma i muj muz, co byl o rok vys, a jeho kamaradi. Btw se tim nakonec uspesne zivime vsichni.

A prave proto me to jejich vypraveni ani trosku neprekvapilo.

Zuzuli Člověče fakt si nic takového nevybavuju. Ale my zase byli první ročník, co začínal s bakalářským programem, takže přednášející občas tápali co a jak, tak jim možná na strašení nezbývala energie.

monis Přesně, moje máma, tři sestry a babička ve dvou pokojích (měly dům!!) bez koupelny, záchod venku. Pak se přivdala k tátovi do domu, její největší zážitek prý byl, že měli koupelnu s teplou vodou v domě. , konec 60. let. My pak bydleli taky v dvoupokojovým domě (teda s tou koupelnou naštěstí), já, ségra, máma v obyváku, táta spal v kuchyni na gauči a děda měl svůj pokoj, když zemřel, dostali jsme jeho pokojíček se ségrou a táta se nastěhoval k mámě do obyváku. Barák zvětšili, když jsem byla v sedmé třídě. 

RoSa  Mně by to teda moc nevyhovovalo, ale jinak si myslím že když spolu lidi vychází, tak to vícegenrační bydlení není vůbec špatná varianta. 

Zuzuli To je fakt dost toxický, ale tak idioti profesoři se asi najdou všude....taky bych měla pár vzpomínek. 

Garfie tyjo, dvougenerační bydlení si vůbec nedovedu představit. Asi už jsem na to moc stará a odvyklá a je potřeba formovat tu nevěstu/ženicha hned od mlada. 
Když už, tak s vlastníma rodičema. S tchánama by to byl můj konec. (Proc skládáš ručníky takhle/přidáváš citron k rybě v tenhle moment/máš nastavený žehlicí prkno takhle/... když já to dělám jinak?)

Garfie jedina vyhoda byla, ze prejit do praxe pak byla strasna pohoda

Pamatuji si, jak mi na vysoke porad rodice rikali, jak si to mam uzivat, ze uz pak nikdy nebudu mit tolik casu, az zacnu pracovat. Oni na sve studium vzpominaji strasne radi. A my pak byli vsichni v praci silene nadseni, ze mame mnohem vic casu nez za studia, volne vecery a vikendy, a k tomu jeste penize na to si je uzit  

Tabea Máš pravdu...no možná jsem myslela spíš obgenerační. Jde mi o to, že pro tebe je lehčí výpomoc starým rodičům a naopak oni se mohou ujmout dětí, když je třeba. 

Třeba moje ségra s mámou v jednom domě bydlí a myslím, že jim to vyhovuje a nejvíc to teda pochopitelně vyhovuje mně, protože je mám na jedné hromadě.

Když jsem byla malá, babička bydlela vedle a potom na stáří přes zimu u nás a přes léto ve svém domečku a to asi vlastně bylo ideální. 

Garfie já myslím, že tam dost hrozí situace "dvou kohoutů" na jednom hnojišti. (U toho dvougeneračního modelu)

Tabea Asi jo. I když já si z dětství pamatuju, že tak bydlelo spoustu lidí, ale jako jasně, já jsem byla dítě, ty babičky, všude, co nám mazaly chleby v každým baráku.... Vlastní zkušenost nemám. 

Na dvojgeneracne bývanie je treba v dnešnej dobe podmienky. Ono to funguje, pokiaľ sa navzajom toleruje súkromie a tiež je moznost odísť k sebe kam ti nikto nelezie, čo je asi to najhlavnejšie.

Ideal je byť spolu a pritom dostatočne ďaleko. 

Tabea no v tech drivejsich dobach to nehrozilo, holka se jen presunula od rodicu ke tchanum, byla zvykla poslouchat, nikdy nezila samostatne. dneska dost nemyslitelny

Garfie mne pripada zas dost prekerni ta situace pro chlapa, kdyz se prizeni do baraku kde vladne zena s tchyni:-)) jak to nese svagr?

Garfie takhle bydli moje kamaradka. Odstehovali se s detma z bytu ve meste do domu k babicce na vesnici. Babicka zije v prizemi, oni v patre. Ona v devadeseti s pravnoucaty ozila a ma nekoho, kdo ji nakoupi a pomuze. Ale na hlidani to uz pry neni

Garfie dvougenerační bydlení hrozí sestře. Ona si švagra našla s tím, že až děda umře, bude on bydlet v horním patře. Vždy to byl plán.  Jeho rodiče má ráda a vycházejí spolu. Ale teď když to nastalo a oni by se mohli nastěhovat, tak si to chtějí upravit. A to už se rodičům nelíbí, že by bance měli ručit domem a proč vůbec rekonstrukce. Stačí vymalovat. A že chtějí určit svoji část zahrady, kde chtějí bazén, u rodičů nadšení taky  nevyvolalo. Jeho rodiče nemají ještě ani šedesát, takže bydlení by to bylo s nimi na dlouho a oni jsou plni síly.

Dřív to dvougenerační bydlení mohlo fungovat, že se z rodičů stáli vyminkari a do chodu domu přestali mluvit. Nebo naopak snacha, zeť poslouchali hospodáře a hospodyni.

viktorka_od splavu a myslíš že vladnu v tom dome ženy?

Malvin jo, prace tak to vidim v rodině. Snacha se nastěhovala k tchánům někdy třeba v 35, syn cely roky pracoval v zahraničí, doma byl na víkend. Sice jsou v jednom domě, ale odděleně byty, vchody z opačných stran. Ale dvůr a zahrada je dohromady a mam pocit, že je to i ted, po ca 25 letech důvod frustrace na obou stranách, kdy jedna strana se do všeho motá a druhá strana je malo aktivní.  

viktorka_od splavu Janulik03 Tak u nás vládne hlavně ségra. Ona je učitelka, taková dost od rány, myslím, že je má oba v pozoru. Tam asi hraje roli i to, že žili dlouho sami, k mámě se nastěhovali až když táta umřel a přistavěli si tam vlastní část, takže mají každý vlastní domácnost a sdílejí jen zahradu. 

Malvin Jo, tak to jsou skoro ve věku mojí starší ségry, té bude 56, to si fakt nedovedu představit, že by s ní bydlela třeba neteř!! 

Tabea tady právě budou mít i společný vchod. 

Sestře bude za chvíli čtyřicet ( švagr je o něco mladší) a není to salamistka, které jsou věci jedno. Švagr už připustit, že by si koupili něco svého. Je si vědom, že otec nařídí, o víkendu prorezavame stromy a ceka se, že on nastoupí. To mu dělá i teď. 

Malvin Ve vzdálené rodině jsme měli taky jedny, kteří takto bydleli u jeho rodičů a skřípalo to tam dost, i když měli samostatné patro a on asi po dvaceti letech společného života zemřel při autonehodě, jeho žena žádné bydlení neměla, všechno bylo pořád jeho rodičů a ti se ji snažili vystěhovat, vnoučata (15 a 18 let) tam prý mohly zůstat. . Takže dost záleží i na tom, jaké je nebo tam bude majetkové uspořádání.