euridike - promiň, nepochopila jsem to, přeju vám hodně štěstí v najití pomoci.
Omfg
15. prosince 2018 14:31
Přesně to jsem si říkala, když teď pouštěli z vězení dvojnásobného vraha, který kdysi díky amnestii unikl trestu smrti, řešili, aby měl byt, práci, kterou zvládne, psychoterapeuta, protože návrat na svobodu pro něj bude těžký... Chápu to, ale je fakt absurdní, že takový člověk má víc empatického zacházení než oběť násilí.
Já jsem taky naivně čekala, že třeba právě Bílý kruh bezpečí nějak poradí, popř. i ty další organizace, ale nestalo se. Nerozumím tomu, myslela jsem, že to je jejich práce...
Kamarádka, o níž tu celou dobu mluvím, si tu založila profil, tak k tomu třeba ještě napíše něco konkrétněji ona. Je tu pod nickem nott .
nott Ahoj 
nott♡
Asi budu znít ... no nevim vlastně jak, ale po všem, co jsem si tu přečetla, si myslím, že nejlepším řešením je se prostě sesypat, zhroutit, nechat se hospitalizovat a nazdar. Kdyz se toto stane, překvapivě a zázračně se začne něco dít a péče o matku tyranku se bude muset taky najít a najde.
Reakce na Jos:
jitřenka ja tu jen zminim, ze tam je trochu problem s casovou posloupnosti. V pripade umrti matky se dedictvi potahne nejmene 4mesice, do te doby je treba vse hradit dal. Poplatek notari (z bytu jiste nejaky vyplyne) je nutne uhradit zahy. Zapis do katastru taky trva aspon mesic. Prevod penez z urctu zemreleho dle banky az 30kalendarnich dni....sumasumarum dluhy muzou rust ale nez proda byt, dostane se k uctum je aspon na pul roku. Ale chapu, jak to myslis a taky myslim, ze by dotycna mela zmizet klidne fo nejakeho azyloveho domu a proste se odriznout. Zadnou povinnost v peci o matku nema, to by si mela uvedomit. Je smutne ze je jakakoli psychologicka pece tak nedostupna. Tohle se tak hrozne cte...chudak zenska...
Tady si teda dovolím oponovat - povinnost pečovat o nemocné rodiče je přímo zakotvena v zákoně.
Samantha no to teda není, existuje vyživovací povinnost děti vůči rodičům, ale týká se to děti, které jsou schopny se samostatně živit a není to v tom rozsahu jako u dětí (dítě se má podílet na životní úrovni rodičů).
Žádná povinná péče typu, že musíš zanechat svého života a starat se o rodiče opravdu neexistuje.
continuity zanechat života ne, starat se ano
Samantha jde o vyzivovaci, tzn financni povinnost. muze ti byt stanoveno vyzivne, kdyz bude rodic neschopny se sam zivit. tot vse
Samantha jen bych dodala, pokud chci/musím někoho zachraňovat, nejdříj si záchranou vestu obleču já a pak můžu zachraňovat, jinak mě ostatní utopí a nebude nikdo, kdo by jim pomohl...
euridike jen mě napadlo, matka-tyranka musí být v péči OL a ten má možnost napsat pro své pocienty umístění do LDN, nebyla by možnost promluvit s ošetřujícim OL a požádat ho pomoc při umístění matky? Pokud je po mrtvici, tak tam zdravotní důvod zajisté nějaký bude.
Reakce na Samantha:
continuity zanechat života ne, starat se ano
jak už ti napsaly kolegyně výše, žádný zákon, který by ti přikazoval starat se o rodiče, český právní řád nemá, nebo ho aspoň neznám a pak bych asi měla vrátit diplom. Máme v OZ obdobu vyživovací povinnosti ve vztahu rodič - dítě, ovšem vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti je výrazně širší než opačně. Velmi stručně - dítě je povinno zajistit svému rodiči slušnou výživu, pokud to tento potřebuje. O stanovení výše vyživovací povinnosti by rozhodoval soud samozřejmě za posouzení všech náležitostí, tj. pokud je matka ve špatném zdravotním stavu a není schopna se o sebe starat, současně však je vlastníkem bytu a na druhé straně dítě dlouhodobě touto matkou týrané, bez majetku, bez odpovídajících příjmů, protože mu bylo bráněno v žití normálního života, pak bych se skutečně velmi divila, pokud by nebylo významným způsobem přihlíženo k otázce dobrých mravů a taková žaloba nebyla zamítnuta. Ostatně by tu žalobu matka musela nejdřív podat, že. A má-li matka byt, řešení je super snadné, nechť si ho prodá, nastěhuje se do odpovídajícího zařízení a péči si v něm platí.
Samantha no ale tahle zoufala dama nema ani z ceho by matce prispivala. Navic to chapu tak, ze by sama ta matka musela podat navrhr na vymahani...a toho schopna neni.
pardon: uz bylo fundovane odpovezeno. Diky za upresneni
I všem ostatním děkuju za podporu.
Ráda bych zareagovala na vícero z toho, co jsem si tu přečetla, jen co mi moje hlava dovolí o tom přemýšlet, udělám to.
Tak teď jen k tomu, co psala Liesel : Moje máma se domů vrátila právě z LDN, propustili jí s tím, že se o sebe dokáže postarat, což není pravda.
S jejím ošetřujícím lékařem jsem hovořila, musela jsem ho uvést na žádost o příspěvek na péči. Jak jsem pochopila, mámu ani nechce vidět, bude rozhodovat od stolu podle zprávy z LDN.
Do LDN by ji mohli přeložit jen z nemocnice, jinak by si pobyt musela platit, hovořila jsem o tom se sociální pracovníci přímo v léčebně, tvrdá realita je taková, že každého pacienta se snaží rychle zbavit. Mámu chtěli poslat domů už po třech týdnech, kdy se stěží posadila na lůžku. Tudy cesta nevede.
A je pro mě důležité napsat jednu věc.
Někde tu zaznělo, že jsem zřejmě dlouho žila v představě, že to, jak se ke mně máma chová, je normální. To jsem si nemyslela nikdy. Viděla jsem a vidím, jak žijí ostatní. Jen jsem z toho nedokázala utéct. Ukázalo se, že to, co mohlo vypadat jako plané výhrůžky, se máma nebojí přetavit v realitu. Nehodlám si hrát na psycholožku, ale pokud se podívám na charakteristiku sociopatického chování, od A do Z odpovídá chování mé mámy. Měla jsem, mám a vždy z ní budu mít strach.
Vidím jako moji vlastní chybu, že jsem nebyla silnější, tvrdší, měla jsem bojovat víc. Teď ponesu následky a ponesu je dlouho. Máma ne. Jen já. Takhle je naše společnost nastavena. Nelíbí se mi to a chci s tím něco udělat.
Možná to je do přiznání, ale když je tady téma nemocní rodiče...
Necelé dva roky jsme řešily se sestrou jak se postarat o maminku. V té době ještě blbě, ale chodicí s nadváhou a defekty na nohou. Vloni v létě jsem zajistila od místní charity dovoz obědů, postupem času se přidala další pomoc po zhoršení stavu. A pojedné kontrole ve FN byla maminka odeslána na LDN, tam byla cca 2 měsíce, pak jsem ji sehnala lepší (rozuměj placenou) zařízení a mezitím byly podány žádosti do DD. Současně jsem vyřizovala zvýšení příspěvku na péči. No a začátkem září mi maminku přijali do DD do města, kde se narodila, bydlela . A proč to píšu? Neustále jsem měla a občas mám pocit, že jsem mohla udělat víc, víc se starat, na žádnou LDN ji nedávat.... no a teď je maminka spokojená, má v DD spoustu aktivit (dělá věci, které doma poslední 2 roky už neděla), péči ve všech ohledech, mám pocit, že ji to prospělo a je opravdu spokojená a my se sestrou nejsme s nervama na hromádce a můžem dál žít.
Takže pomoc druhým neznamená se obětovat a utíral slinu a řešit inkopomůcky a ostatních milion věcí, ale pro mě pomoc znamená zajisit pokud možno spokojený život na všech frontách.
euridike známá se musí matky zbavit (třeba na tu LDN) a zbavit pocitu, že ji musí pomáhat. Nebude to jednoduché a ani rychlé. A je tady spousta dobrých duší, které dokážou poradit a moct.
