Řvousenka vánoční výtvor z družiny: skleničky od marmelády naplneny chlupatýma drátovýma kuličkama a vodou s plastovými třpytkami, víčko a sklo polepený dalšíma kravinama, přiděláno tavkou. To jsem jim teda už něco řekla, že fakt nemám chuť cedit tu vodu přes sítko, abych neucpala odpad a pak odtrhávat ty přitažený ozdoby, abych sklenici mohla dát do skla.
  Proti ježkům ze šišky a slaného těsta nemám nic. 

​Mám pocit, že spousta lidí uvažuje "když je to udělaný ručně, tak to přece musí bejt hezký". 

Marbuša nejhorsi je, kdyz vnoucata chodi na keramiku

Marbuša nejhorsi je, kdyz vnoucata chodi na keramiku

​Aj ty si si musela naliať čaj do hrnčeka?

Karja doma, v dětském koutku v nakupaku nebo v komunitním centru... jako fakt se s tim teď roztrhl pytel, mame doma štos pozvánek. Je toho hrozně moc, všeho. Jeste před pár lety, kdyz chodil do školy starší, to takova "inflace" nebyla. Ted samozřejmě syn je z toho nadšený a chtěl by chodit vsude, i kdyz sotva ví, jak se ta malinká holčička jmenuje... Nebo i ty vánoční besídky, secret Santa, každý musí dostat nějakou neutrální maličkost, kupuješ krámy v Pepcu, krámy na Temu... cesta do pekel:) Vánoce teď ve škole ucitelka zařízla a letos (vlastně loni) poprvé napsala, ze se na to vykašleme, ze je toho všeho moc. Ja s tim souhlasim. 

​Přiznám se, že ruční práce v domovech důchodců a vůbec přístup k těm chovancům mě naprosto děsí. Jakou utloukat nudu?! To jako člověk, kterej je zvyklej si celej život číst, sledovat novinky... nebo chodit na výstavy/sledovat filmy/nebo jen na vycházky a sbírat tam šutry... cokoliv prostě - najednou sedí v tom domově a jediný rozptýlení co mu nabídnou že má jako začít na starý kolena štrikovat nikdy nekončící šálu nebo lepit přiblblý koláže?! A za odměnu mu přijde mateřská školka zazpívat lidovky nebo mu v rádiu pustěj dechovku To bych radši skočila z okna...

​Bohužiaľ väčšina ľudí ku koncu života už nebýva tak aktivna, prichádza únava, ľudia strácajú silu ,  energiu, aj motiváciu,zhorší sa zdravotný stav -  a nemusí to súvisieť s tým,akí boli po  ten predchádzajúci život. Nikto netúžime - pokiaľ to zvládame - odísť do DD a tam nejako smutne dožiť  a pokiaľ je človek v stave, ako opisujete, nemá k tomu ani dôvod .Len keď ten čas príde, a nebudeme mať inú možnosť,  budeme radi, keď  sa pre nás niekde vônec nájde miesto. Moja maminka zásadne odmietala už čo i len myšlienku, na taký koniec. Keď to ale prišlo, zmenila názor a hovorila, že je to ako v hoteli . Program mali bohatý, a každý sa sám mohol rozhodnúť, či áno, alebo nie . Pokiaľ to zvládala, chodila na výlety, na krúžky. Lenže ako sa horšil zdravotný strav nebolo možné už ani to . Ale bolo o ňu postarané, do poslednej chvíle .Tá veľmi pokročilá staroba nie je nič pekné, ale nikto si nemôže vybrať, ako dopadne . Takže za mňa - DD aj počas je ešte človek vo veku primeranej aktivite, aj vtedy, keď už  skutočne nevládze ,je pomoc. Dúfam, že to nikto nebude brať ako nepatričnú reklamu, -  ja ďakujem za opateru pracovníčkam v Dome seniorov v Náměšti .

Gatitaty jo, tak to je masakr. To u nás naštěstí není. Ve školce vůbec a ve škole pár rodičů oslavu takhle hromadně organizovalo, ale R. už si vybírá, některá pozvání z vlastní vůle odmítnul a podle mě ty hromadné oslavy postupně opadnou, mám pocit, že o to už ty děti tak nestojí. 

Pinot Noir největší oslava, na které syn byl, byla pro deset dětí s doprovodem. I to mi teda přišlo jako masakr, hlavně finančně, bylo to v majalandu a syn byl nakonec docela zklamaný. Že by někdo zval všechny, to jsem nezažila.

Secret Santu máme, ale každý si dopředu vylosuje jedno dítě, takže cílíme konkrétně. Co jsme loni zařízli "předsedkyni" bylo kupovat k Mikuláši a pak i k Vánocům pro děti jeden stejný dárek pro každého, to mi fakt přišlo jako ztráta peněz a zbytečný krám do domu. K Mikuláši dostaly ovoce z té akce ovoce do škol a na vánoce měla paní učitelka vymyšleného toho Santu.

K tomu tématu důchodců v DD doporučuji knížku Tajný deník Hendrika Groena. Náhodou jsem si koupila v mluvené verzi v Levných knihách a výborně jsem se bavila i když to je primárně smutné. Ale autor to podal s takovou nadsázkou... Je tam vlastně i ta bezvýchodnost a naprosto marný boj proti zažitým stereotypům. 

Janulik03 kdyby hrnček! Dostala jsem strasidlo, takove tri priserne certi hlavy spojene do jednoho kusu, natrene barvou kafebraundozelena. Rok jsem to mela vystavene v kuchyni, dalsi rok to bylo na okne za kvetinacem a ted to je nekde uklizene, ale kdybys me zabila, nevim, kde. Ale je to tam v bezpeci, aby se to nerozbilo, a neprasi se na to

Kokoska

Kokoska My toho také máme hodně, děti to ale nějak jako nevyžadují mít vystavené. Ale vyhod to že, na jednom výtvoru je moje podobizna s velkým tiskacím jménem, to je asi obraz, zřejmě;-)

Kokoska ty máš zahradu, tam se výrobky umísťují dobře.

Naši toho mají plný byt. My se ségrama k tomu už dávno nemáme žádný vztah, ale táta to tam chce A občas teda mamka vytáhne nějakou krabici ze sklepa, nevyhodila nikdy nic, co bysme jí nedovolily. Takže z toho tahá tu sadu deseti mističek bez začištěných okrajů a tak

My jsme teď v očekávání 20 cm vysokého sněhuláka a 25 cm dlouhé želvy. Ale ti prý půjdou na chalupu. Ale některé výrobky dětí mám vystavené a líbí se mi moc.

Evaeva dcera teď na keramice vyrábí byt se dvěma ložnicemi a už se nemůže dočkat, až ho přinese domů

​Až na to, že ten obchod typu Lindex (HM, Zara, a samozřejmě i lepší výrobci resp. prodejci) má určité standardy kvality, za které ručí byť by to bylo vyrobené v tom Vietnamu, Číně... na které by se mohl člověk spolehnout, případně zboží nesplňující očekávatelný standard tomu obchodu 

​má reakce byla na příspěvek jehož pointa spočívala v tom, že NEJEN z Temu apod se zboží vozí přes půl světatedy že když si koupím v Lindexu v nákupáku podprdu, neznamená to nižší uhlíkovou stopu než u podprdy dopravené z Temu rovněž z Asie (koupena v neděli opravdu s visačkou Srí Lanka a překvapila, ne že ne...) o kvalitě původní diskuse nebyla

Mohučanka 

Třeba nebu tak zle. Děti chodily na kroužek, kde jednu věc vyrabely celé pololetí, jedno byly funkční hodiny, mám to doted schovane. Ta samá učitelka vedla také keramiku, ale přinesly domů celkem pět věcí s nějakým smyslem - bylo vypalene, namalovane - doteď mají třeba v pokoji jednu mísu. Přijde mi to lepší než když dítě přinese každý týden dva výrobky. 

Jinak ty oslavy a dárky mi taky přijdou jako naprostý masakr - starší byla nedávno na oslavě pro 20 dětí, to bylo hodně náročné, a pak byla pozvaná na tak (z mého pohledu) naprosto nevhodné místo s nevhodnou zábavou pro děti, že jsem byla ráda, že pozvání (z jiných důvodů, nevěděla, kam se má jít) odmítla.

Ve školce se teď zase rozmohlo to, že kdo má narozeniny, tak kromě dortu přinese pro každého spolužáka pytlíček s drobnostmi typu bloček, tužka, lízátko nebo tužka, balónek, miničokoláda. Vyrábět pidipytlíčky se mi teda opravdu nechce.

continuity jo, tak to ona dělá taky hezké věci, je to vypálené, i barevné a něco lze i použít jako mistička, něco jsou sošky a dekorace, tak asi 6 věcí na pololetí, ale na byt jsem opravdu zvědavá, už na něm pracuje několik týdnů.

Mohučanka my jsme meli byt z papíru a látek, to bylo taky moc hezké, vlastně taková hračka - domeček v krabici. 

Mohučanka jojo, začalo to bonbonkem Slavie na narozeniny a ted se rozjely ty dárečky. Ale toho se neučastním.

Mohučanka ty pytlíčky jsem do školky vyráběla, V. je už tak dost mimoň, nechci ho vyčleňovat úplně. Bez sladkostí teda, byly tam nálepky a v každém káča, nebo pružina. Letos bude v době jeho narozenin školka v přírodě a pak už prázdniny, tak toho budu nejspíš ušetřena.