Karja tohle je jen vzorek - cestovková polní kuchyně - mix místních a mezinárodních jídel. Gee (kuchař) používal různé dýně, sladké brambory, mrkev, papriku, cibuli. Ostatní guidi si nestěžovali - mají práci a jídlo.
Je fakt, že strava místních, zvlášť chudších lidí na venkově, případně žijících ještě původním stylem života, je někde úplně jinde. V Botswaně jsme několikrát nakupovali ve městě ve SPARU s běžným sortimentem. A naopak jsem projížděli křovinatou krajinou, kde se prodávalo výjimečně něco u silnice a když už je tam obchod, tak má jen trvanlivé potraviny a nápoje.
Místní jedí, co je a frflání je ani nenapadne, protože je to jídlo a je teď k dispozici.
Muž zažil v Tanzanii lov s křováky kmene Hadzabe. Jedli cestou za zvěří bobule ze spousty keřů. Zastřelili šípem dikdika - antilopku, kterou hned nevyvrženou hodili na oheň, aby opálili srst. Pak ji teprve vyvrhli a jedli srdce, plíce a játra. Jen trochu orestovaná na ohni. Muž a jeho kámoši odmítli, ale černoši se neurazili. Zbytek antilopky brali domů ženám. Podle vyprávění políčko u vesnice nebylo - nebyli to zemědělci. Divadlo pro turisty? Do jisté míry ano, ale nemyslím že se zrovna v těch místech jejich způsob stravy liší.
V úrodné Ugandě zase roste všechno a všude, zeleniny dostatek.
