Garfie  Krásná věštba. Univerzální.
Uvědomila jsem si ale při pohledu na tu svatyni, proč mne tahle architektura nebere. Nevidím bohužel exotiku, historii, tradici...ale kýč čínských restaurací nebo orientálních masáží v Celetné. Omlouvám se tisícileté japonské kultuře, samotné mi to je líto. Možná by pomohlo vidět to na vlastní oči.

Sweet Potato Vidíš, to mě nikdy nenapadlo. Třeba proti Thajsku mi tady ty svatyně vždycky přijdou takové prosté, nebo vidím i velký rozdíl mezi Čínskou čtvrtí. A asi to ani nevnímám optikou kýče, prostě jiná kultura. Spíš mě teď třeba překvapilo, vzala jsem děti do hlavního císařského chrámu, je to moje oblíbené místo v Tokyu, ale když jsme tam byli naposledy, tak byl celý pod lešením. Teď je krásně spravený, má hezky upravené okolí, všechny popisky v angličtině, je u něj krásná restaurace...a mně přišlo, jakoby se úplně vytratilo nějaké genius loci. Něco, co jsem tam vždycky cítila, jakoby tam nebylo, fakt zvláštní. Teda nesouvisí to vůbec s tím, co píšeš ty, jen taková volná asociace. :-)

Univerzálnosti věštby se ale musím zastat, teď nedávno jsem byla v chrámu s jedním Čechem, který si tyhle větby kupoval jako dárek pro přátele domů, bral jich tuším 20 a každá byla jiná, od šťastných až po problematické. 

Garfie Sweet Potato zrovna jsem chtela napsat, ze kdyz jsi primo tam, tak strasne moc dela ta atmosfera. Chramy jsou si treba dost podobne, ale jine to bylo v Tokiu, jine v Kiotu, uplne specificka jsou ta stara mista, treba ten stary hrbitov a chramy u nej. A staci treba malickost a uz je to zase jine, jde tam dite s maminkou, oba v kimonu, na borovici vedle chramu sedi zahradnik a vystrihava uschle jehlici, nebo jina malickost, ktera z toho udela to autenticke japonske Japonsko. 

Ale myslim, ze tohle plati obecne, proto taky dost malo ukazuju lidem fotky z cest. Pro me to ma tu atmosferu, urcitou vzpominku, pro nezucastneneho je to treba obycejna plaz, kterych jsou v katalogu cestovek stovky.

Garfie a to si muzes ty vestby rovnou precist? Neni to nejak zalepene? Teda nechtela bych to rozdavat znamym, jako komu do riu, komu spatnou! Leda by se vsichni sesli najednou a tahali by si to jak papousek "planety".

Kokoska Jak kde, třeba zrovna ta, co si tahala dcera byla zalepená, ještě namotaná na takové jakoby šipce, tu bys rozbalit nemohla. Ale to co si tahal on byly takové šuplíčky, on si napřed vylosoval číslo a pak si to číslo jen vytáhl ze šuplíku, vypadá to takto, normálně si jen vytáhneš papír, jako nějaký reklamní leták. :-)

Kokoska Někdy ta omikuji bývají fakt hezká, třeba u chrámu, kde jsme bydleli dřív, byla strčená uvnitř malé darumy (to je ta červená postavička "tvář"), nebo v Naře prý mají takové (fotka je z netu, ne moje):

Garfie v Nare je to vtipny, tam by to mohli nosit zivi jeleni na obojku, stejne lezou lidem az do kapes

Kokoska  To je pravda, peníze by mohli vybírat do kasiček na krku! 

Když jsem tady zmiňovala tu Meiji svatyni, byla jsme tam s dětmi v pátek, je to hlavní císařská svatyně v Tokyu, obvykle tam během shichigosan bývá spoustu dětí v kimonu, ale potkali jsme jich tentokrát jen málo, ani jsem nefotila, jsem děsná. Svatyně je ale krásná, i když, jak už jsem psala, pro mě ztratila tou opravou nějaké kouzlo. Je v centru Tokya, u rušnýných ulic, ale když projdete první bránou (totálně impozantní), je to, jakobyste se ocitli v jiném světě. Stojí v obrovském parku, je to skoro spíš prales, žádný udržovaný parčík a je to úžasné. 

kousek za branou jsou soudky od saké, darované chrámu jako obětiny

A hlouběji v parku je pak druhá vstupní brána, která je pozoruhodná tím, že je o největší dřevěnou tori svého druhu v Japonsku. Tato je nová, postavená v prosinci 1975 jako přesná kopie té původní z roku 1920. Je na ni použito dřevo z 1500 let starých cypřišů.

Svatyně je zasvěcená císaři Meidži a jeho ženě, prvnímu císaři "moderního" Japonska. Stavba byla v podstatě celonárodním projektem, pracovali na ní různé mládežnické skupiny, nebo občanská sdružení. Také materiál poskytly všechny japonské prefektury. Je velmi aktivní, koná se tam spousta obřadů, mimo jiné třeba zahájení nevyšší kategorie soutěže sumo, právě tady se koná první obřad "vstupu do ringu". Na ranní modlitbu na Nový rok sem prý přichází až tři miliony lidí. No a protože jde o císařskou svatyni, zdejší nádraží (které je přímo u vstupu do parku) má speciální soukromé nástupiště pro císařskou rodinu. :-)

Garfie tu si pamatuju! Stejne je to psina, jak sem davas fotky, obcas znovu objevuju, kde jsme to vlastne byli, takze tim vic dekuju

Kokoska To mi neuvěříš, ale když jsem sem ty fotky dávala, tak jsem si na tebe vzpomněla! :-) Říkala jsem si, že to je stopro místo, které nejde vynechat! 

Garfie ale jo, věřím, my jsme vymetali to turistické "must have", i když bych ráda i ty venkovské stezky a zarostlé svatyně mimo hlavní turistické tahy. Proto tak ráda jezdím na ty naše minizájezdy, že se tam skoro vždycky něco takového najde. 

Kokoska Krásný, my teď měli nějakou smůlu, svatba žádná a děti v kimonu jen tři.  Ty jsi ji ještě viděla určitě před tou rekonstrukcí, teď je to tam totálně připravené na turisty, všechny popisky v angličtině....

Svatbu jsme potkali teď na to ostrově, ale jen takovou malinkou. Skoro jsme si jich nevšimli. :-)

Garfie byli jsme tam 2012

Kokoska Ty jo, desetileté výročí! :-) To jste tam byli rok po velkém zemětřesení a tsunami! Byli jste někde V Tohoku, na sever od Tokya? 

Garfie jo, na nekolika mistech meli vystavky z fotkama nasledku toho zemetreseni a ujisteni, ze Fukusima je dobre zabezpecena

Program byl zhruba tenhle (niz na strance), ale ten sedmy den tam nebyl, v Jokohame jsme nebyli

https://www.adventura.cz/zajezdy/12113-japonsko-zeme-samuraju/

Kokoska Tak vy jste nebyli v Jokohamě? Jinak mám pocit, že už jsme se o tom programu kdysi bavili, je to strašně natřískané, fakt všechna čest! A dokonce tam máte na konci i horu Koya (pokud to teda odpovídá vašemu programu), tam jsou ty poutní stezky, které jsme teď o prázdninách procházeli. :-)

No a pro fanoušky našeho drama clubu, dnes jsme definitivně vybrali hru a měli první sezení s učitelem dramatu. Trochu se nám hroutí sestava a  nakonec jsme vzdali hru o Shakespearovských duších, ale zato to vypadá, že budu hrát českou emigrantku.