Garfie wow!
Postřehy z Japonska
25. února 2021 21:15
Garfie kolik vas na to bylo?
moora Ty jo, těžko říct...já myslím tak odhadem 40-50?
Konečně se mi podařilo navštívit i druhý tokyjský skanzen, musím říct, daleko zajímavější než ten první, protože zatímco první byl takový "venkovský", tento ukazuje skutečnou městskou zástavbu z předválečného období. Asi se tím proberu nějak postupně, protože mám hromadu fotek, tento dům si postavil architekt Kunio Mayekawa sám pro sebe, v roce 1942, v době kdy bylo kvůli válce skutečně těžké sehnat stavební materiál. Mayekawa je považovaný za jednoho z průkopníků moderní architektury v Japonsku, ale jeho dům vychází z tradičních domů, je malý, jednoduchý a velmi hezký!! Připadal mi spíš jako luxusní chata. Má jen velký obyvák s otevřeným stropem, pracovnu a nahoře ložnici, ale tam jsme se bohužel nemohli podívat.
Další dům je prodejna domácích potřeb, postavený na přelomu 20. a 30. let. Majitelé bydleli v zadní části, v přední je prodejna.
Garfie ta podlaha v tom prvnim je nadherna! Ten druhy by exterierem pasoval i kamkoli do Evropy, zajimave.
Garfie Teda, tu chatu bych brala.
Kokoska Většina těch domů vypadala tak nějak podobně, takový trochu americký styl, řekla bych. Prakticky celé staré Tokyo padlo při tom velkém zemětřesení před stolety, to samé, co zničilo Jokohamu. Teď tady byla moje ségra a říkala, že nejvíc překvapilo, že Tokyo vlastně nemá historické centrum, tak jak ho známe z evropských měst.
Sweet Potato No to teda, zvlášť když stála v centru města! 
Garfie Můj muž si ze mne vždycky dělal srandu, že k sbsolutní spokojenosti potřebuju vilu se zahradou na Václaváku.
Sweet PotatoPřesně tak!!!
Garfie a co nahodou nespadlo nebo obnovili, asi z vetsi casti shorelo po bombardovani ke konci 2.svetove.
Kokoska Ano, to je pravda.
Garfie Nádherné domy. Hele já dnes dělala svatbu v prostorách, kde viselo od lustru na niti origami, byla to velmi netradiční svatba v netradičním prostoru.
Dnes začíná další období, Seime, neboli čisté a jasné, jeho první mikrosezona se nazývá Tsubame kitaru, neboli "vlaštovky se vrací".
Říká se, že v tuto dobu se obloha po deštích vyjasní a letos to vychází! :-) Navrací se vlaštovky, které se objevují už ve středověkých pohádkách a příbězích, ael jen v těch lidových-v básních, které vznikaly u dvora se paradoxně neobjevují. Je to zřejmě proto, že vlaštovky byly považované za příliš běžné. Podobně jako u nás jsou symbolem rodinného štěstí, existuje rčení "tam kde jsou vlaštovčí hnízda, přichází štěstí", nebo "obchod s vlaštovčím hnízdem bude prosperovat" anebo "vlaštovní hnízdo doma požehná děti".
Začíná sezona medvědího česneku, v Japonsku už se divoce moc nevyskytuje a většina produkce pochází od zemědělců.
Největší událostí tohoto období je festival Konbutsu-e, narozeniny Budhy. Budhovy narozeniny připadají na 8. duben, ale v některých oblastech se slavnosti konají o měsíc později, 9. května. Běžně se tomuto svátku říká také Hana matsuri, festival květin.
Zatímco v okolních státech jde o velkolepé oslavy, v Japonsku jde spíš o komornější záležitost. Slaví se ale prakticky ve všech chrámech, oslavy ale spočívají hlavně ve speciální květinové výzdobě. Uprostřed květin se ukrývá mísa s malou soškou, naplněná ama-cha, což je tekutina vyrovená z listů hortenzie a má výraznou sladkou chuť. Věřící ji nabírají naběračkou a polévají sošku. Jde o zpodobnění první Budhovy koupele-narozené dítě bylo očištěno sladkým deštěm, který spustilo osm velký draků (podle jedné z mnoha verzí). Ama-chu si můžete i koupit domů, říká se, že má antialergické vlastnosti a odpuzuje hmyz. Oslavy bývají často spojovány s dětmi, proto některé chrámy pořádají průvody dětí v historických kostýmech.
Kupodivu nejsou oslavy Budhova narození spojené s žádným konkrétním ídlem, jen by podle tradice mělo být vegetariánské a sladkosti spíš vybrané, tzv. "gosen", což jsou sladkosti, které se tradičně podávaly u císařského dvora. Ideálně by měly být ve tvaru květin, nejlépe lotosu, nebo alespoň lotosový květ obsahovat.
Píšu to ještě před svátkem, ale mám tady foto z loňských oslav....
A slíbila jsem vám nějaké fotky z našeho yoru hanami, tedy večerniho pikniku pod sakurami. Bohužel místa pod sakurami byla obsazená, tak jsme skončily na vystrkově a dost jsme vymrzly, nakonec nás vyhnal vítr už kolem osmé. Ale slovy jedné z básní, které na místě zazněly (šlo o setkání našeho book clubu) “It may be winter outside, but in my heart it’s spring.”
Garfie Parádní. Prosím tě ta komornost plyne z toho, že Japonci tomu nepřipisují takovou důležitost ve srovnání s jinými svátky (zas chápu, že slavit něco každý týden nejde) nebo si myslí, že budhizmus by měl být méně okázalý.
Jste sympaťandy (a zjevně vám nevadilo že jste na vystrkově vymrzly).
Garfie vlastovci obdobi :) Urcite jste si to uzily, i z fotky to je videt.
Na rohu nasi ulice kvete sakura, dneska jsme ji obdivovali s vnukem. Tak jsem mu vypravovala, jake je v Japonsku kolem toho deni a co znamena moje jmeno, to ho pobavilo nejvic. Musim mu ukazat ty fotky. A porad se ptal, jak se co rekne japonsky, coz samozrejme nevim, jen jsem si vzpomnela, ze pro babicku je vic vyrazu, ale uz si to nepamatuju.
continuity Já myslím, že to souvisí spíš s celkovým temperamentem Japonců. Ony ty Budhovy narozeniny jsou všude považovány za klidný a tichý svátek, až na to že klid a ticho v Japonsku je asi trochu jiné než na Filipínách nebo v Indonésii. :-)
jerry No původně jsme chtěly vydržet déle, padly jen dvě Plzně a jedno prosseco! :-) Ve výbavě zůstalo saké a lahev vína! A vtipné je, toho jsem si všimla až teď, pokud považuji Japonku, která strávila 25 života v Budapešti za Maďarku, tak jsme každá z jiné země.
Kokoska Ta je krásná! 
S babičkou je to jako skoro s každým rodinným příslušníkem, jinak se řekne když myslíš "cizí babička", třeba kamaráda, to je Obaasan. Tvoje vlastní babička je Oba-chan nebo Sobo a malé děti říkají babičce Babá. :-)
Jinak, mám pocit, že loni jsem si na sakurovou sezonu tady dost stěžovala, ale letos teda musím říct, že je asi nejkrásnější, co pamatuju. Kvetou už hrozně dlouho, všude a nádherně! Dneska jsem viděla piknikovat holky v hakatě, to bylo moc hezké, bohužel mám jen mizernou fotku, nechtěla jsem k nim chodit blíž jen kvůli fotce.
A mám tady další z domků ve skanzenu, výrobnu a prodejnu tradičních japonských deštníků, interiér odpovídá zhruba roku 1930. Byly tady k vidění i zmenšeniny postupu při výrobě, moc zajímavé!
