Od toho jsou testy na nečisto. Ten výsledek napoprvé není tak zlý. Pokud bude někam chodit na přijímačky na nečisto (v Praze třeba Zatlanka, Budějovická) bude se nejspíš s každým dalším zlepšovat. Naučí se pracovat v cizím prostředí, časovém tlaku (nezaseknout se na jednom příkladu, ale přeskočit a jet dál), nejen správně spočítat, ale i zaznamenat do formuláře. To je nové i pro sebechytřejší dítě. 

Blbé je, že někteří to dřou už od září a pak se snadno stane, že chytré dítě mohou přeskočit i některé cvičené opice. Protože v tomhle věku se dá ještě hodně nadrilovat, skutečné studijní předpoklady se ukážou až později.

to je hrozne zajimavy pohled, co pises.

jsou nekde nejake statistiky treba, jak to vypada s tou tridou co se tyce primacek a pak uspesnosti na normalnich gymnaziich?

aha tak to slysim poprve, ze by se ucitele nejak vice venovali chytrejsim zakum. ne kazdy chytry zlobi:-)

Tak to se asi týká jen těch extrémních, adeptů na Mensu. A ani těm se většinou nikdo moc extra nevěnuje.

diky vsem za reakce a odpovedi, predavam svagrove

asi jsme byli jiná třída nebo jiná generace.

u nás na malotřídce se nadaným dětem naopak nevěnoval nikdo. měly extra povoleno číst si vlastní knihy v době, kdy se učitelka (občas zoufale) věnovala těm, kteří stále neuměli překoktat první kapitolu čítanky. jsem si jistá, že po odchodu těch nadanějších se ve třídě žádný zázrak nestal a noví tahouni se neobjevili, a tím skutečně nechci působit urážlivě. pokud za tahouna nepovažujete onoho "jednookého králem". zkrátka opravdu nemyslím, že by nadanější žáci nějak negativně působili na zbytek třídy. dokonce bych řekla, že učitelka schválně ani nedávala moc prostoru těm nadanějším, protože ti to stejně vždycky věděli a bylo zbytečné se ptát. ale je to už dávno, třeba se mýlím. 

no nemylis. mam zkusenost s jednou venkovskou a dvema mestskyma z toho jedna "lepsi" zs a zadny specialni zachazeni s nadanymi zaky se nekona, po odchodu tech nejlepsich (opravdu jen 2-3 fakt dobri, zadny hromadny uprk) se trida srovna pod ty stavajici, kteri uz nemaji s kym soutezit a prochazi bez sebemensiho usili...

Tedy kdybych nechodila na pražskou základku, řekla bych, že je to popis mojí první až čtvrté třídy...

Bojím se, že tohle platí i dnes. Samozřejmě, záleží na konkrétním kantorovi. A samozřejmě, musí se věnovat především těm, co ještě neumějí to, co mají ve svém věku plné právo neumět. Na druhou stranu, když paní učitelka ještě několik týdnů po začátku školního roku nezaregistrovala, že dítě (ne moje) dávno čte knížky a počítá, je něco špatně. A když to konečně vzala na vědomí, milostivě dovolila, že holčička si tedy může na čtení nosit své knížky, ale musí si je chodit číst na chodbu! 

Nás bylo v 1. a 2. třídě 40 (půlka 80. let a sídlištní škola, která praskala ve švech). Vůbec si nepamatuji, že by se učitelky dokázaly někomu individuálně věnovat, zato si pamatuji, že hned několik se jich nervově sesypalo. Přitom jsem museli sedět s rukama za zády a být potichu, což jsme taky většinu času dělali, i tak to pro ně ale asi muselo být hrozné. Pro nás teda taky.

Tak jsem si díky vám zavzpomínala na školu. Ne tu svou, ale svých synů. Jaký jsem byla hrozný Herodes a násilím je nutila do učení. Oba museli na víceleté gymnázium i když se jim moc nechtělo. Asi mě tehdy dost nenáviděli. Byla jsem na ně opravdu pes. Zato dnes jsou mi oba vděční. Vystudovali prestižní VŠ, dělají co je baví a velmi dobře se tím živí. Moje kamarádka, která mi tehdy mou přísnost vyčítala, svého syna opravdu do ničeho nenutila. Ať prý si chlapec vybere sám, co by ho bavilo. Tak si vybral. Nic nedokončil, nedostudoval a už deset let jí visí na krku jako nezaměstnaný a nevypadá to na změnu.

... milostivě dovolila, že holčička si tedy může na čtení nosit své knížky, ale musí si je chodit číst na chodbu! 

Nene, že ne? To je děs. Čím dítě ruší spolužáky, když si čte svou vlastní knihu??

nevim, ale byla jsem xkrat napominana a trestana kdyz jsem

si cetla citanku. zatimco nekdo slabikoval treti vetu, ja si cetla par stranek dopredu... hanba mi

Oficiální důvod byl, aby spolužáci nerušili ji. Čímž ditě, které se už tak těžko začleňovalo (hele, vona se chlubí, že umí číst! Kecáááš!...), vyčlenila definitivně. Trochu pomohla až školní psycholožka, jenže pro pančelku už byli rodiče za potížisty a dítě se složitou povahou za problémové. Přitom to dítě není žádný mimoň, geniální autista IQ 250 nebo tak něco. Jen chytré dítě, které leccos pochytilo se starším sourozencem a do školy se strašně těšilo. Bohužel se sešla blbá shoda okolností, třída, kde ostatní děti neuměly téměř ani písmenko a paní učitelka, která neuměla vybočit ze škatulek a nechtěla si hlavně přidělávat práci.

Taky jsem byla párkrát pokárána při četbě společné knihy, že nesleduju, kde se čte. Jenže když spolužáci četli hrozně pomalu a já jsem se do toho Robinsona ponořila tak, že jsem přestala vnímat okolí

Ale jinak myslím, že naše učitelka byla rozumná a zvládala to velmi dobře. Zatímco u slabších čtenářů stačilo, aby se textem nějak prokousali a přečetli ho nahlas, u těch rychlejších vyžadovala pěkný přednes, správné dýchání, práci s hlasem atd. Samozřejmě teda na úrovni, které jsme mohli nějak reálně dosáhnout. Takže že by se někdo při hodinách čtení vyloženě nudil, to asi moc nehrozilo. Vždycky bylo co vylepšovat.

Jinak může se stát, že nějaký premiant, který neodešel na gympl uvízne ve třídě podprůměrných a je tam za totální hvězdu a nemusí se učit a pak s tím má na střední problém, ale to se dá vyřešit například jazykovým kroužkem mimo školu... (ale upřímně-za nás šli na gympl jen ti, co se na základce nemuseli učit, protože jim stačilo dávat pozor)

Sweet Potato To je tak smutná historka, s tou holčičkou. Fakt jsem vděčná za naši malou venkovskou školu a super paní učitelku! 

Ja taky byla perzekuovana ze si ctu v hodinach cteni. Co naplat kdyz uz v 5 jsem doma dokazala prelouskat ctyrlistek a knizky o male carodejnici, a citanku jsem mivala pravidelne doctenou jeste nez se stihla rozdat ostatnim spoluzakum. A to mam vlastne dodnes, jsem schopna precist bichli cestou z prahy do ostravy ve vlaku, s tim ze si ji kupuju v luxoru na nadru:D

jo s tím lakem jsem si myslela že to je záležitost hluboké totality... spolužačky mé dcery měly už na prvním stupni barvené vlasy. ovšem jak jsem jí dovolila nalakovat nehty... jsem chytla takovýho nerva, že jsem učitelku málem fyzicky napadla:-O ve městě tohle fakt neexistuje, teda ani v brně

aha, tak nevím už přesně, ale myslím že čtení jsme měli do čtvrté třídy. i v té někteří spolužáci sotva slabikovali (ne nechodila jsem do pomocné školy:-)) a já už chodila každý týden do knihovny pro zásobu knížek. no, stejně jsem měla problémy, protože jediné co se ode mě čekalo, že jakmile na mě přijde řada, způsobně přečtu tu správnou větu.  a běda jak mě musel někdo upozornit že jsem na řadě (vždy se četlo postupně po lavicích každý jednu nebo dvě věty a pak další a další a tak pořád dokola celou hodinu) brácha je o dost mladší a ten už četl na rychlost a podobně