Krehutka souhlasím s tebou ve všech bodech.

viktorka_od splavu opet rikam jak ktery. Ja si za to muzu, kdybych nezrala sladky a cvicila, mohla bych mit aspon o 5 kg min.

Lenka22 

Tak to je horší. A řešit to nějak přes mobil? Já ani nevím, jaké jsou aktuálně možnosti po technické stránce, ale určitě to nebude jen hotspot.

viktorka_od splavu ciste teoreticky, ten vyzkum to dite muze bavit a proto to za ty maly penize dela a nema zajem se zapojit do rodinnyho podnikani. Kdezto ten manazer se treba jen snazi udrzet neco, co vybudovali rodice, odevzdava tomu spoustu casu, ma zodpovednost za zamestnance a nakroceno k infarktu. Treba. Myslim, ze muzeme teoretizovat donekonecna, stejne vzdycky zalezi na konkretni situaci. Ale v podstate souhlasim s Krehutka .

dynda no, tohle je sice smutný ale já na to netrpím, teda osobně tu zkušenost nemám ale z okolí jo - to omlouvání apod je samozřejmě kontraproduktivní. jenže ve skutečnosti ten člověk vlastně už moc šanci nemá léčebna neléčebna. ber to tak že závislost není až tak uplně z vlastní viny, je to spíš podobný té nevyléčitelné nemoci - třeba psychické. pak už se to chápe spíš..

​To jako fakt? Opravdu se dá říct o někom, kdo léčbu ani nezkusil, že by mu stejně nepomohla? A na co ty léčebny jsou? Já teda znám vyléčené různé závisláky, i kdyby do toho jednou měli zase spadnout, tak momentálně jsou třeba 10, 20 let čistý. A moc jim přeju, aby jim to vydrželo až do smrti někdy za dlouho. 

dynda no to ne, že nepomohla, ale že ten dotyčnej je prostě slabší kus když už to tak zpackal. určitě je možný aby se zlepšil a tak.. to je nepochybný a je potřeba být optimista:-)

dynda No já tomu právě nerozumím, jen mě překvapuje, že na to není žádný jednoduchý řešení a nikdo to nějak rozumně neposkytuje. O2 mi to na podzim slibilo, že jo a že si to budu moc vždy přihlásit na jaře a na podzim zase odhlásit, a dneska to odmítli, že když se odhlasím, už mi nezaručí opětné přihlášení. No nic, budu dál pátrat.

Lenka22 konkrétní technické řešení ti nenabídnu, ale volila bych to nejsnadnější + co si můžu dovolit, asi bych se nepotrhala z toho, že budu půl roku platit co nevyužívám když druhýho půl roku mi to vyhovuje a nezkrachuju na tom

Lenka22 

Tak nezaručí opětné přihlášení, blablabla bych vůbec neřešila. Zkus to. U těch operátorů se pořád něco mění, když nepřihlásí jeden, přihlásí jiný

Kokoska pokud bych měla dvě děti, kdy jedno by se věnovalo třeba tomu blbě placenému výzkumu a druhé  vydělávali mnohem víc, protože ho třeba baví lukrativní obor, asi bych se snažila spíš to dědictví rozdělit dle "potřebnosti" Jako že ten první by dostal byt, aby měl zajištěné bydlení a ten druhý chalupu, třeba. V takových případech je podle mě základ to s těmi dětmi probrat.

V tom případě alkoholika je to jiné. Myslím si, že není správné mu přiřknout větší kus dědictví. Otázka je, jestli bych toho byla schopná. Možná bych třeba spíš nějak podpořila jeho děti, ale to už je hodně hypotetické.

whiskas diky, taky si myslim. A dekuji!

Lenka22 A kolik těch dat potřebuješ? Pokud ne nějak extra moc tak se možná zkus kouknout na nějaký předplacený simky nebo mobilní internet od operátorů, mám nějakou už nenabízenou nabídku od O2, kterou každý měsíc (automaticky) dobiju, ale samozřejmě to třeba půlroku dobíjet nemusim :) (edit: resp. já tam teda mám FUP, ale asi být všude nemusí)

Evaeva jak jsem psala, teoretizovat se da dlouho, ale kdyz dojde na vec, je potreba posoudit podminky a duvody, proc co komu. Mam dve deti a zatim si neumim predstavit, ze bych je nepodelila rovnym dilem, ale voni jsou oba uplne stejne sikovni a pricinlivi

Kokoska no právě, tohle se fakt nedá posoudit bez osobní zkušenosti. Ti moji jsou zatím taky stejně šikovní

Já teda nechápu, jak se zajišťuje bydlení dětem z dědictví po rodičích. My jsme asi dlouhověká rodina nebo co, ale je mi pomalu padesát a rodice se do hrobu absolutně nechystaji. 

Antje Poslala jsem ti SZ.

Já jsem si zkusila pozici "Anežky". Sourozenci, který je sice hodně chytrý (není žádný ztroskotanec), ale línější a ne tak ambiciózní, s normální prací v rodné vesnici, naši darovali nemovitost. Mně to neva, já po nikom nic nechci a jsem moc ráda, že mám možnost žít vyloženě za to, co jsem si sama vydělala a vydřela. Ale hodně bych ocenila, kdyby mi k tomu něco řekli, aspoň jedno slovo. Třeba jestli nezvažovali se mě aspoň zeptat, jestli je OK, že sourozenec dostane to a to a já nic, protože se v pohodě probiju sama...

Celý život jde cítit, že u mě rodiče věděli, že to nějak dám sama, tak mě nechali, kdežto brácha na gauči s nohama nahoře a pivkem v ruce dostával full servis i v nejhorších telecích obdobích :D Ale neřeším to, vztahy máme dobré, jsem ráda, že jsem schopná se probít sama a že "nemusím být nikomu vděčná". Myslím, že u nás to diferencování naštěstí nepřesáhlo hranice, aby to vztahy poškodilo, nebo na to nejsem extra citlivá :D

Já ten vzorec toho, že přece ten “chudák sourozenec” je na tom hůř a potřebuje větsí finanční podporu rodičů, protože - nemá partnera/je línej/nemá štěstí na práci/vše hned utratí - dosadit lze ještě určitě spousta jiných důvodů, mám okolo sebe u známých dost a vždy tedy ten “úspěšnější” sourozenec má v sobě ten pocit křivdy, že tedy za to, že se snaží a umí se postarat, tak nedostane nic nebo méně.

JanieB to si myslím, že je dôležité. Prediskutovať to a povedať dôvody aj tomu "ochuzenemu" dieťaťu. Pretože rodič má síce právo darovať svoj majetok komukoľvek, ale aj dieťa má právo citit nespravodlivosť pokiaľ to prebehne bez diskusie. 

 tv Já to ani nemyslela na tebe konkrétně, spíš tak do pléna. :-) A jinak děkuju, i Zarinya myslím, že sestra byla opravdu mile překvapená. Jenomže já to vnímala tak, že já mám byt, pořízený za svobodna-jeho cena neuvěřitelně narostla, protože jsem ho kupovala jako ruinu 4.kategorie, dnes spravený v centru. A s mužem vlastníme dům a k tomu jinde pozemek jinde. A moje sestra bydlela v tu dobu ve státním bytě s nehorázným nájemným, 20 let čekali na odkup. Dům se úplně nabízel k tomu, aby tam šel někdo bydlet-a moje sestra by si rozhodně nemohla dovolit mě vyplatit. Přišlo by mi skoro nehorázné po ní něco chtít. Ale pochopitelně vím, že bych na to měla právo, jen můj osobní pocit mi to nedovolil. A taky za to očekávám, že se postará o maminku, která tam zůstala, tak snad se nepletu.  Myslím, že jediný zádrhel by mohl nastat, pokud by se něco stalo se sestrou, i proto mě štve, že tam máma nenechala věcné břemeno, nebo ségra nenapsala závěť v její prospěch, jednu dobu jsem ji do toho tlačila. 

Ale to bylo moje osobní rozhodnutí, kdyby to táta odkázal jí rovnou, asi by mě to trochu mrzelo.