taky se v Nemecku vetsinou setkavam s tykanim.,(urady,doktor...tedy v zadnem pripade)ale v beznem zivote to je normalni.
Nevim,moc se mi to nelibi.Ja bych sama automatickym tykanim neoslovila.Takze kdyz nekomu vykam a on mi odpovi tykanim,se priznam,ze se mi zvedne tlak.:-D
Jako treba petadvacetileta prodavacka??co to jako je?
no to je prave ten for, ze v nemecku se to proste pouziva jinak nez v cestine.
ja jsem vzorne integrovanej pristehovalec :D takze jsem to prejala a nevadi mi to.
vazne? ja s odmitnutim nemam problem, nekolikrat jsem praktikovala a nic zvlastniho se nestalo:-) rozhodne mi to neprislo nezdvorile. je fakt ze ztim nikdo neodmitnul moji nabidku:P
aah, jo tak to si dokazu predstavit. za sebe bych treba nekomu vyrazne starsimu nez ja (coz teda tebe nepovazuju) spis vykla, ale tu hranici asi kazdej vnima jinak.
ja mela ted zazitek, kdyz jsem byla kupovat syry v mistni prodejne. prede mnou staly nejaky tri odhadem studentky prvaku, co si furt nemohly vybrat a nakonec me pustily pred sebe. oslovily me vykanim, ze kteryho jsem uplne citila, jak me tim zaradily na druhej breh uz definitivne dospelejch 
no vono vůbec v práci není podle mě dobrý provozovat nějaký extra kamarádšofty, některý věci se pak řeší docela blbě. My si teda tykáme dost, nějak se to sešlo tak, že nás tu je dost stejně starých, ale právě ta hierarchie tu je trochu komplikovanější a někdy teda to díky těm kamarádskejm vztahům, který čas od času vybublaj jako nadřízenej-podřízenej, trochu zavrže
já se tu už od rána směju tomu Šídlovu vyjádření, co sem někam dneska někdo dával k tomu tykání a vykání, že jako už má ksicht zdevastovanej středním věkem, si tak totiž taky nějak poslední dobou začínám připadat, haha, dvacetiletý studentky bavící se o mě jako o "pani" mi teda taky úplně nedělaj dobře
Čermák, ne Šídlo
no a když je nadřízenej tvuj kámoš a kamarádili jste se ještě předtím než si nastoupila do práce? ( to není můj případ teda, ale mám to tu před očima, že na toho kamaráda se nedá moc působit autoritou vedoucího) nebo když to není nadřízenej, stojíte v hierarchii každej trochu někde jinde, ale něco spolu děláte (co třeba není úplně hlavním předmětem činnosti) a nechce se vám do toho rovnou zatáhnout hlavního nadřízenýho, aby rozseknul vaše pravomoce, z kamarádskýho hlediska máte oba rovným dílem, z pracovního hlediska ovšem nikoli...jako někdy je to prostě těžký - já z toho samozřejmě těžim ty výhody celkem neformálního kolektivu, ale zároveň je to prostě někdy balanc mezi tím, co si člověk může dovolit a co už ne, protože kamarádi to prostě nejsou
aha, sorry!
To jsem naštěstí nevěděla, když jsem tomu svému říkala, že se sice budu snažit, ale že mi to asi nepůjde... No, a nejde. Takže si vesele vykám dál. :)
jj, presne tohle jsem mela tento tyden. se znamou, co sedi ve stejne kancelari (jsme osvc, ja teda jeste napul externi zamestnanec, ale proste sedime ve spolecne kancelari a kazdej si dela svoje), jsme se dohodly, ze jeji firme vypomuzu s jednim projektem. ale uz druhej den mi to slo desne krkem, protoze jsem mela pocit, ze me ukoluje jak svou sekretarku, na coz nejsem zvykla ani zvedava. treti den jsem celej projekt stopla, nastesti jsme se v pohode domluvily, bylo to uplne na zacatku spoluprace, a i ona to vzala v pohode.
pro me ten celej zazitek ale byl dost poucnej. taky jsem si uvedomila, ze asi v tomhle fakt mam limity, jsem proste uz zvykla pracovat sama (ve firme teda tym mame, ale ten sedi v barcelone a komunikace probiha na dalku, sef mi nechava vicemene volnou ruku, protoze vi, ze se postaram) a ze mi to asi dost vyhovuje.
Taky dobrý
Já jsem zaznamenala tykání také jen ve vietnamských večerkách a podobně, ale podotýkám, že polovina vietnamských prodavačů, které znám taky jen tyká. Máti se kamarádí s jedním vietnamcem, žije tady dvacet let, česky umí velice dobře a tyká všem, u doktora jsem s ním teda nebyla, možná mají to vnímaní tykání taky posunuté. Jako není to omluva, ale pokud někdo chodí obden pro cigára k prodavači co jen tyká, tak chápu, že mu začne tykat taky.
gps
všichni do jednoho tykaj, mně teda ne
