Některé sny si pamatuji detailně celé a dlouho. Pak některé hned po probuzení vím o čem byly, ale tak do dvou hodinek už nevím vůbec nic. Ovšem u většiny vím že se mi něco zdálo, ale to je tak všechno. Když se probouzím pomaleji a v pohodě, tak si sen pamatuji líp.

Když jsem fyzick unavená, mívám takový ten "tik padající opice" kdy sebou tělo hrozně cukne při usínání. Někdy je to vtipný, jindy otravný. A pak miluju, když jsem utahaná a lehnu si a trochu se mi točí hlava, vůbec ne nepříjemně, jen prostě vím a uvědomuju si jak tělo odpočívá. 

tik padající opice vůbec ráda nemám!!!!! Zato někdy, když třeba nemůžu usnout, tak v momentě, kdy mě napadne něco šílenýho, strašně nelogickýho, prostě úplná hovadina, tak vím, že spánek už se blíží.

já jsem v jednom snu mluvila třeba plynně německy nebo ve verších, nebo mě napadla nějaká geniální myšlenka, těsně po probuzení má člověk dojem, že si to ještě pamatuje, ale úplně mu to protejká jak písek mezi prstama.

A někdy člověk ve snu něco fakt vyřeší, jak mozek pořád pracuje, vzpomene si třeba, kam založil věc, kterou nemohl najít, nebo vyřeší nějakej úkol, nad kterým si marně lámal hlavu. Boží prostě.

A ještě mi přijde zajímavý pořekadlo, že ráno moudřejší večera, jak člověk během noci občas spřádá různý splíny a katastrofický scénáře a ráno nechápe, jak mohl sám sebe vydeptat takovejma blbostma (jsem věru expert)

"clovek se vzbudi, a je stejne blby, jak byval "

Mein Gott, by mě z těch jahod asi odvezli!

já to mám právě ráda :-) a strašně by mě zajímalo, jestli je to aspoň odraz nějaký neznámý schopnosti (jakože třeba člověk v tom snu cituje kus nějakýho reálnýho textu, kterej někdy přečetl nebo třeba v nějakým filmu, písničce slyšel a mozek si to pamatuje, jen se k tomu nedá v bdělým stavu dostat), nebo jestli je to jenom blábol a iluze

"A ještě mi přijde zajímavý pořekadlo, že ráno moudřejší večera, jak člověk během noci občas spřádá různý splíny a katastrofický scénáře a ráno nechápe, jak mohl sám sebe vydeptat takovejma blbostma (jsem věru expert)"

Tomuhle stavu moje máma říká, že vymýšlí 3. světovou válku.... Já to mám teď furt, jak se snažím si představit, jak to bude vypadat, až se vrátíme do ČR a já do práce - no a jsou 3 ráno a já pořád ještě nespím. 

cumet v noci do stropu uplne nesnasim!Ja sice usnu,ale najednou treba ve dve rano me vzbudi takovy ten blby pocit(kdyz jsou starosti,nebo prave cloveka neco ceka)a nemuzu spat treba do peti.

Uz se mi osvedcilo,ze je lepsi vstat a dat si teply caj.Nastesti to nemam casto,ale je to neprijemny.

Já to mám tak, že si jdu unavená lehnout, mám pocit, že usnu, jen se dotknu postele, ale pak najednou začnu o něčem přemýšlet a už to jede. Na další dvě tři hodiny je vystaráno.

Přesně, než čučet do stropu a vymejšlet depresivní kraviny, to už si radši rozsvítím a chvíli si čtu, to mě spolehlivě přivede na jiné myšlenky a uspí. Ale dá se to jen když jsem sama, to je fakt.

Mě při usínání občas napadají řešení grafiky na které pracuji. Jen občas se mi podaří se probudit a nakreslit si to :-) a ráno samozřejmě většinou půlku nevím.
Jo, ty nonsensy co se člověku objeví v hlavě když usíná, to je boží. Občas si něco nadhodím a pak sleduju co s tim hlava dělá dál. 
Ježiš mě se chce spááááát, tohleto počasí... dneska vstávat do deště bylo fakt nepříjemný, i když jinak jsem ráda že sprchne.

Ráno to bylo přesně na to uvařit si čaj a zalézt znova do postele s nějakou knížkou.

JO! Hm... taky sedíte v práci, co :-)
Já měla dopoledne dost zařizování a balení lodí na víkend a do práce jsem dorazila úplně promočená, tak tu sedím v běžeckých kalhotách a zimním svetru :-) Úplně vidím tu knížku, klídeček šumění deště na střeše. No tak nic no :-)

jako nechte si toho s tim destem jo?! tady furt 29, sahara hadra, spat se neda, vsecko na troud...

jj, já si dala dopoledne ještě zařizováníčko po Praze, tak jsem si to počasí docela užila