MP Meri my máme tyhle velké odestupy v rodině a upřímně mi to přijde jako nejhorší varianta. Vždyť ta matka se třicet let stará o ty dětské potřeby

Gatita Mně třeba rodinná dovolená nevadí, respektive zatím to byl pro mě vždycky relax. Ale zase mi vadí běžnej provoz a povinnosti spojený třeba s vařením nebo kroužkama. Důležitý je, že za nic z toho se člověk nemusí bičovat, dobrý je to přijmout jako fakt (pro mě celkem jednoduchý a mám to za sebou) a naučit se s tím nějak fungovat  (samozřejmě horší, ale dá se). 

Ja muze miluju i on mne,dokonce me i chvali a to i kazdy den,je to super,presto sem i rada sama doma.

Kammila  Ale klidně se pohoršuj dál.

Kan Myslím, ze jsem tam původně měla, že "obcas svoje dítě nenávidím", ale editovala jsem to asi po 10 vteřinách, takhle mi to přišlo výstižnější. Ale klidně bych řekla i to původní, ano, obcas svoje dítě nemam rada a byly i chvíle, kdy jsem měla pocit, ze ho doslova nenávidím. 

​

Evaeva Moje máma má třeba děti 34, 31, 24, 14. Táta 34, 31, 24, 14, 7, 5. 

Ted už to tak nebije do očí, většina je dospělá samozřejmě, ale když se na to podíváš optikou per pěti lety a kouknes na ty rozestupy ... no mazec. U nás bylo proste pořád nějaký malý dítě.

Zarinya ono to se vzájemnou láskou vůbec nesouvisí

MP Meri no právě, pořád malý dítě, žádné světlo na konci tunelu na to fakt musí být povaha. Já celkem ochotně to plnění potřeb zvládám, ale vždycky si říkám za půl roku, příští léto, až jim bude pět,... už tohle nebudu muset řešit. Segře bylo patnáct, když se narodila třetí, takže žádnou extra volnost si naši neužili. V druhé příbuzné rodině to samé, jsem si jistá, že plánovaně by do toho nešli

Zarinya ono to se vzájemnou láskou vůbec nesouvisí

​tak ja to pisu pro ty co z toho maj spatny svedomi...

mne to taky prijde nekdy sobecky,ale ja jsem sobec to o sobe vim.

MP Meri Já jsem zrovna předevčírem odevzdala švagrové ty neteře 9 a skoro 6 let, takže samostaný holky. A hned v autě jsem řikala manželovi, že jsem ráda, že alespoň on měl rozum a nepořídili jsme si ve 40 další dítě.Mělo by teď těch 6 a šlo by tak k zápisu. A když jsem to teď zas viděla, co je to práce s děckama, tak jsem ráda. Fakt stačilo a vaše teda obdivuju.

Evaeva MP Meri Ale zas možná jestli to ty lidi neudrží tak jako dlouho mladý? Nevím no. U nás sambo lobuje za třetí dítě, ale já jsem mimo už. I jsem mu řekla, že mu klidně nějaky budu půl dne za týden hlídat, ale moje nebude:-D. Já totiž nemám ráda to, že se musíš s někým jako domlouvat, prostě domácí management a delegování povinnosti nemám ráda. Jsem ráda, že teď si sama udělám všechno co potřebujeme a nemusím se na nikoho spoléhat 

Karja Já jsem v těch 40 měla pocit, že to nemůže být problém, že kluci velcí, nic nepotřebují a já budu mít klid na třetí. Potíže by byly teď, to teda vidím a právě asi proto, že jak už z toho vypadneš, tak se ti nechce. 

Karja naši mladě působí, takže možné to je, ale zrovna mamka to má určitě v genech.

Třetí dítě teď je ale pořád v rámci "jednoho vrhu". Ale že bych si třeba k třináctiletému dítěti, které už samo dojde na kroužek, v létě ochotně jede na tábor a k babičce,... chtěla pořídit mimino... No myslím že ne

Renusatko to si taky myslím, že z toho člověk nesmí vypadnout. Ale ne každý to tak má.

Evaeva My taky působíme mladě a třetí dítě k tomu netřeba Zrovna s neteřema  na výstavě, měla jedna paní pocit, že by se nám hodil jestě chlspeček..no ve 47 fakt ne. 

Renusatko no právě, fakt nevím, jestli je to dítětem. U táty asi jo, ten by bez ségry asi tolik pořád někde nelítalAle oni jí neměli až tak pozdě dnešní optikou (po 40), spíš ten odestup, že jo.

mne rodinny zivot nelaka, respektive ne rodinny zivot sam o sobe, ale uprimne receno ty konstelace a povinnosti okolo, zejmena ta cast povinnosti, kterych porad jeste vetsinou maji vetsi dil zeny.

je to v podstate hlavni duvod, proc deti nemam a neplanuju. volny cas se venuju konickum, kamaradum, rada se ucim novy veci a tak. bydlim s partnerem, ale rada travim cas i sama, treba v kine nebo na male dovolene. o domacnost se starame spolecne.

uprimne receno myslim ze kdybych deti mela, byla bych spis min stastna nez vic. driv me to trochu trapilo, ted skoro ve 40 to uz spis beru, ze to tak proste je

Práve dnes ráno,  pri varení s tucniakom,  všetkými lego priserami,  spadnutnymi vecami z policky,  dopierajucou prackou a slnkom, ktoré zasvietilo len pre to, aby bol vidno prach vo všetkých kútoch, to bolo fakt na odchod stredom. 

Evaeva MP Meri já vidím ještě ve svém okolí  dost rozdíl v tom, jak takové věci člověk podává. Jedna známá na rovinu řekne věcně s čím má problém a vlastně ji okolí za to nakonec fakt oceňuje. Druhá známá se stejným problémem to tak nějak pořád ofňukává (fakt nevím jak trefněji to nazvat) a je otravné a ubíjející to dokola pořád poslouchat

​ofnukavani je uplne nejhorsi, od takovych lidi se drzim dal :D

Jen bych ještě chtěla říct, že pokud člověk nemá kde ventilovat své frustrace, strachy (a cokoliv dalšího, s čím si sám neumí poradit), je psychoterapie to nejlepší, co pro sebe může udělat. 

​tohle je velka pravda.. 

ja si i myslim ze ty opravdu zavazny temata si kazdej musi vyresit sam za sebe. probrat s blizkou psobou pomuze spis jakoze clovek upusti paru, ale treba pro me to neni dlouhodoby reseni.

ty opravdu tezky veci jsem resila v terapii a moc mi to pomohlo.

Zarinya mne ta touha po chvilce pro sebe sobecka neprijde, je to prirozene. Nerada bych byla osamela, sama jsem obcas moc rada.