tv aha... zmiňuješ bráchu v podnájmu a jeho aktuální potřebnost, tak mě to zmátlo... no a co když brácha vyhraje v loterii, než se ten byt "uvolní", a potřebnější budeš ty? to pak ten převod majetku zas změníte?

Makara

ono je to vlastně jedno, jestli se snaží a má smůlu, nebo je to jen neschopnej línej blb...

ten kamarádky brácha je pracovitej, jen mu to v podnikání nevychází, no...

podle mě kompenzovat tuhle nepřízeň osudu přidělováním a nepřidělováním majetku neni správný

​Ani podle mě. Proč by si neschopnej měl zasloužit víc než ostatní? 

To je jak to podobneství o nezdárným synovi, který mi strašně pije krev celej život!

tv Takto môj muž prišiel skrátka pri všetkých dedeniach v rodine. Pričom nikto nikdy nebol úplne na mizine, ale on bol vždy označený za toho, ktorý nepotrebuje, lebo to dokáže sám. Nebudem predstierať, že to nezanechalo stopu na jeho vzťahu k tým ostatným. Ako keby to bolo na jeho rozhodnutí, bolo by to iné.

tv já zatím žádnou zkušenost nemám a jako jedináček ani mít nebudu, ale vidím to třeba u táty v rodině. Táta je ze čtyř dětí, je z nich "nejúspěšnější", ale zase se jedinej pořádne stará. Když je problém, vždycky se volá jemu. Zatím se nic nemusí řešit, ale fakt by mně vytočilo kdyby moji prarodiče před smrtí odkázali majetky těm co nic nemají (vlastní vinou a nezodpovědností), aby dorovnali životní standard. Za mně prostě rovným dílem.

Cože? Zásada "každý si může se svým majetkem dělat co chce" najednou neplatí?

monis o tom tady píšu?

Taky povazuju dedeni stejnym dilem za spravedlive.

U nas v rodine je muj otec,ktery by mohl byt oznacen za toho ktery to "nepotrebuje" ma dva sourozence.

No a deda u nasich dozil,otec kvuli nemu vybudoval v dome druhy byt a deda si pral aby se jeho byt neprodal,po jeho smrti.Presto byl byt rozdelen mezi ne tri.....otec je vyplatil a byt ma a pronajima.

takze se mohlo stat,kdyby deda uznal,ze to otec nepotrebuje odkazal jen tem dvoum a byt mohl byt davno prodany...napriklad

Cože? Zásada "každý si může se svým majetkem dělat co chce" najednou neplatí?

​Očividně ne.

A tak já myslím, že ta zásada platí dál, jen se tady všichni vyjádřili, co si o tom myslí, což ostatně bylo žádaný (to vyjádření)

monisjaj a teď si predstav...stříhání vlasů, nehtů , přebalování  atd., lezak. Otec  Starání se. Zatímco ostatní sourozenci se tím zabývat nemusí. Je to fér?

tv Jo, pokud je tam primární rozhodování péče o rodinu, to beru jako relevantní důvod k upravě dědictví. To, jaké má kdo poměry ne, to je takové pomíjivé a těžko posuzovatelné kdo jak to měl či neměl těžké. 

tv fér to určitě není, ale původní dotaz se týkal zohlednění dosažených majetků dětí při rozhodování co s dědictvím. 

monischápu. Ale i tak to beru podle sebe..za mě nechat bratrovi, který maká, ovsem v jednom se něco špatně pořizuje, versus má sestra, která má vystaráno a tak úplně se nemusela snažit. A nepotřebuju to.

Když jsme u těch majetků. Sama jsem před lety dostala nemovitost, ve stejné linii nás bylo 5 takto "oprávněných". A dostala jsem ji sama, protože jsem v tom městě žila, byla jsem nejstarší a začínala jsem dospělý život. Nikdo z ostatních "oprávněných" mi nikdy nic nevyčetl, jen sestra občas něco nadhodila. Co jsem měla podle vás dělat? S ostatními se vyrovnat?  Nebo jen se sestrou? Nebo to nechat být? Dárci byli příbuzní, ale ne v přímé linii ke mě. 

JankaM na mě nechali prarodiče přepsat jejich dům, když mi bylo 11... dva maminčiny sourozence tehdy vyplatili. maminka nedostala nic. na domě bylo věcné břemeno na dožití,  což je v pořádku... důvody jejich rozhodnutí neznám... ale byla jsem nejstarší vnouče. dům jsem pak prodala a třetinu ceny dala mamince, přišlo mi to tak spravedlivé. ale vztahy to i tak poznamenalo, přestože byli ti sourozenci vyplaceni... 

JankaM na tom prece neni nic spatneho, ze jsi ji dostala ale stejne tak si ti ostatni 4 muzouyslet, ze to spatne bylo. Puvodni vlastnik se rozhodl a bylo to na nem. 

a taky si myslím,  že by o svém majetku měli rozhodovat vlastníci... a je jen na nich, jaké uspořádání a proč zvolí. rovné díly pak nastoupí ve chvíli,  kdy rozdělení majetku není určeno od nich... to už je pak v pořádku..  jen mi taky přijde, že jakýkoliv majetek je ve finále trochu za trest... jak to někdo psal výše... lepší nic nemít

JankaM to,ze je to nespravedlivy(z meho pohledu)neznamena,ze ty bys pak mela vyplacet zbytek rodiny,to bych asi taky neudelala(i kdyz by zalezelo co by to bylo za cloveka)

Ale,ze to muze posramotit vztahy by mel asi kazdy pocitat.I kdyz u tebe pises se nestalo tak je vse ok,ne?

Prosím pěkně, něco osvědčeného na lupy?

Když se tu probírá to dědictví..Můj biologicky otec měl dva potomky,  mě a dceru z prvního manželství.  Když se s mámou rozvedli, vrátil se ke své první ženě.  Vztahy nebyly nejlepší, s otcem jsem se vidala víceméně povinně jednou za dva tydny,  jak nařídil soud. Když mi bylo 18 ustalo to úplně.  Zájem asi nebyl ani na jedné straně. On dostal v restitucich celkem velký majetek.  Část prodal a zbytek převedl na svou druhou dceru.  Popravdě, nikdy jsem nic nečekala,  takže jsem v klidu. Spíš by mě zajímalo,  že když zemřel,  nebyla jsem ani prizvana k dedickemu řízení.  Jak je to možné,  vydedil mě? 

Znovu otvírat to nehodlám,  jen by mě zajímalo jak to bylo.