Kokoska Opakuji si to jako mantru, "nepopustit" .

Kan Demence se takhle asi občas chová. Nám babička přes den pospávala a v noci řádila jak černá ruka. Podobné to bylo u tchána s Alzheimerem, nebo spíš ještě horší, ten jednou v noci málem zapálil dům. Pak měl ormálně u postele zábranu a hlídací osoba spala vedle, ale stejně se mu ji povedlo občas překonat zábranu i hlídače (všechno v noci přes den ani nedošel na záchod).

A k tomu navyknutí - spolubydlící závislá na pervitinu a (pak teda i na heroinu) řekla před operací, že má o 15 kilo víc. Stejně jim ale nešla uspat a museli zvýšit dávku, a než jí to konečně zabralo, tak prý slyšela peronál jak říká feťáci zasraný.

Zina jojo, nas deda s demenci se v noci svlikal a nahatej chodil na prochazky. Pres den to taky vypadalo, ze se ani nehne. 

Hele a jakej je teda "spravnej" postup pro seniora? Babi o víkendu slavila 80 v plném fyzickém a duševním zdraví. Ale dnes není zítra samozřejmě. To si má pak zdravej člověk třeba rovnou požádat o lůžko v DD, když je čekačka 3 roky ... a pak za tři roky holt řekne - ještě dobrý, ještě nenastupuju. Nebo? Ptám se fakt vážně, vždyť to je cely uhozený. 

Hele a jakej je teda "spravnej" postup pro seniora? Babi o víkendu slavila 80 v plném fyzickém a duševním zdraví. Ale dnes není zítra samozřejmě. To si má pak zdravej člověk třeba rovnou požádat o lůžko v DD, když je čekačka 3 roky ... a pak za tři roky holt řekne - ještě dobrý, ještě nenastupuju. Nebo? Ptám se fakt vážně, vždyť to je cely uhozený. 

​nástup do DD lze odmítnout s tím, že člověk zůstane na pořadníku. ale taky to nelze do nekonečna

Zina Znám paní, která si manžela na noc uvazovala provázkem ke své ruce, stačilo jí, když to nepatrně zatahalo a byla vzhůru. Jo naše atletka se přes den nemohla ani najíst, chtěla krmit a v noci byla úplně fit.

To je dalsi aspekt pece doma, ze se clovek nevyspi. Po trech dnech, kdy jsem pres den musela normalne fungovat, ale v noci naspala prerusovane tak 3 hodiny, jsem uz byla dost na nervy a dodnes si strasne vycitam, ze jsem byla na tatu dost odmerena. Byl to jeho posledni den doma a az do smrti mi to bude lito.

MP Meri Mám pocit, že správné řešení asi neexistuje a je to trochu ve stylu "děj se vůle Boží". Máma nevlastního tchána si po smrti manžela podala přihlášku, aby nemusela skákat kolem domu a v pohodě se pročekala na místo v městském zařízení, kde se má dobře. Máma od tchyně žije jako vdova v domku na horách a zatím se nikam nechystá, ale je jí teprve kolem pětasedmdesáti a je hodně otužilá. Z mužovy druhé strany se umíralo brzy a takříkajíc "ve stoje". Jeden můj léta ovdovělý děda si na stará kolena našel družku, ke které se nastěhoval a do odlehčovací péče šel až v momentě, kdy se mu před devadesátkou po operaci blbé zlomeniny ruky prudce zhoršilo zdraví a pohyblivost, pak byl během dvou týdnů pryč. Babi po smrti druhého dědy v jeho dvaadevadesáti fungovala ještě dva roky s mírnou dopomocí v domku, pak upadla venku někde na parkovišti, zlomila si bederní páteř a se sourozenci jsme během měsíce a půl prošli procesem od shánění rehabilitační kliniky přes hledání domova pro lidi s demencí až po hospic, no stejně umřela dřív, než jsme to vyválčili a dost mě mrzí, že se poslední dva týdny asi trápila.
Když to řeknu cynicky, tohle prostě pod kontrolou nemáme a hodiny nevíme, i když si můžu malovat, že by se mi nejvíc líbilo, aby mě tak v sedmdesáti trefil blesk na stavbě...

MP Meri myslim, ze spravnej postup je snazit se mit kolem sebe blizke lidi, kteri me nenechaji chcipnout jak cokla, ale aspon me seberou a strci do te ldnky, idealne lip, samozrejme. vic neovlivnis...

jsou taci co nemaj nikoho a najdou je az podle smradu, srry no

MP Meri zcela vážně ano. Říkám jako vnučka, dcera a snacha důchodců a jako pracující pro terénní i pobytovou péčí. Na pobytovky (domovy) podáš žádost, následuje sociální šetření (vyplníš dotazník, jak zvládáš péči o sebe,...) a pak jsi na pořadníku. Ty kapacity jsou poměrně malé, domov nebo dům s pečovatelskou službou si můžeš i vyhlédnout, určitě tě provedou i bez dnů otevřených dveří.

Jako já vím, že obecně vládne ten pocit, že je to odložení seniora, ale z vlastní zkušenosti, já mám své rodiče jen přes 60 (ale nemocné) a když jsem u nich, je to spíš "neživot". A včera jsem byla v domě s pečovatelskou službou na party s osmdesátníky a bylo to skvělý. Aktivizační pracovníci je udržují v pohybové i mentální kondici, jsou s vrstevníky a ač ty byty teda... tak tohle je fakt jiná hra, než moji rodiče spolu nadávající doma.

Vosina Já samozřejmě doufám, ze tu babi bude ještě minimálně dvacet let. Její bratr se ted v 81 vrátil z nějakého šíleného výletu za polární kruh, kde bruslili na nějakým zamrzlym zálivu a pozorovali polární záři Jako já upřímně doufám, ze jsem zdědila geny z tyhle větve, ale asi spis ne, jelikož podobnej podnik by mě oddelal už dneska

Jen jsem chtěla říct, ze za týden muže byt všechno jinak, ale přece nemůže byt standard, ze si všichni senioři budou preventivně žádat  

viktorka_od splavu hele, jakoby jsou i jiný možnosti. Ty terénní služby, který teď hodně často suplují naplněné domovy, začínají na rozvážce obědů a když už s tímhle si člověk dá říci, dá se ta péče navyšovat, protože už to není od "těch cizích". 

MP Meri No, ono je to asi o kritickém zhodnocení vlastních možností, ale to u leckoho bývá problém i za plných sil. Ta babička, o které jsem psala nakonec, se po dědově skonu začala zaobírat tím, jestli by se nějaký domov s pěknou zahradou plnou záhonků nešikl. Ale nestihla to a dokud žil děda, neměli tu potřebu, byli silná dvojka a fungovali docela aktivně, včetně ježdění autem a výletů po příbuzných a kamarádech.
V mých pětatřiceti si teda nedělám iluze, že bych se na stará kolena někam upíchla, pokud se nenastane zázračný medicínský pokrok nebo decimační obrprůser, bude nás tou dobou starých kolem roku 2060-70 pořád zatraceně hodně. Ale tak třeba budu příjemně překvapená...

EDIT: Byla jsem teď na jedné konferenci o venkovu a v rámci jednoho z příspěvků se zmiňovalo, že v Sasku hodně sázejí právě na terénní služby pro seniory, aby je doma na těch vesnicích, kde jsou zvyklí a mají svoje sociální vazby, udrželi co nejdéle. Podmínkou je teda technicky slušné bydlení s nepříliš náročnou obsluhou vytápění.

Zu jj akorat v tom stari potrebujes, aby ti s tim nekdo pomoh - pribuzny, pratele.. ze ti treba daji tip, vysvetli a tak

Prosím Vás....jako to myslí pisálek nebo ta "dotyčná" vážně? ta popisovaná množství???..jako ano, léky nadužíváme, ale tohle:  ...Takový normální páteční večer. Uvařila jsem si meduňkový čaj, zapálila vonné svíčky, vyloupala si prášky na postel a srovnala je podle barvy. Deset bílých zolpidemů (hypnotikum), tři až čtyři oranžové tramaly (opioid) a tři až čtyři růžové lexauriny (benzodiazepin),“ vypráví šestadvacetiletá Meda v malém panelákovém bytě na pražském sídlišti.

„Nejdříve jsem zapila zolpidemy, pak tramaly, na závěr lexauriny. Někdy jsem šla spát, někdy mi to navodilo relaxační náladu nebo

WTF?

​hele, tohle je fakt problém. netuším jak fungují kombinace, co paní popisuje, ale u nás v blízké rodině se náhodou přišlo na nadužívání zolpodemu = stilnox. Paní obejde pár doktorů, ti ji ho napíšou, nikdo nekontroluje, jestli ho předepsal někdo jiný a ona se pak doma sjíží. Vysadit úplně nejde. je jí přes 70, a žije takhle už pár let, ač povahou neprůbojná, o zolpidem si umí říct hlasitě. Je k tomu pár studií volně na netu, pár psychiatrů tuším kolem roku 2000 upozornovalo na snadné vzniknutí závislosti a těžké odvykání,ale podle všeho to nikdo neřeší a předepisuje se ve velkém dál

zimnivecer nj, kamaradce nejaky ty lexauriny psala obvodni asi dva roky v kuse a kdyz ji to doslo a snazila se z toho dostat, tak se ji jeste doktorka divila, proc nechce dalsi recept

zimnivecer coz uplne nechapu, ze na to doktori kaslou a predepisujou. Diky e-receptu maji moznost nahlednout do databaze leku pacienta, myslim, ze tu lekovou historii vidi i lekarna  kdyz chce? Stejne je to na hlavu, po mne kvuli blbymu modafenu chteji obcanku a tyhle veci klidne vydaji bez kontroly, kolikrat a v jakem mnozstvi si to pacient vyzvedl? Asi nemuzou odmitnout lek vydat, ale nejaky cerveny vykricnik do seznamu leku by udelat melo jit. A zase je to zpatky na doktorovi, jak moc se zajima.

Ono to neni jen o "nebezpecnych" lecich, ale taky o predepisovani leku, ktere by spolecne nemely byt uzivane. Nevim, v jakem je to stavu, ale byl to jeden z argumentu pri zavadeni elektronickych receptu (cemuz se dost lekaru branilo), ze se vsechny udaje shromazduji na jednom miste, kam maji lekari a myslim prave i lekarnici  pristup.

viktorka_od splavu já jsem vůbec nechápala,že je něco takového možné.že se lékaři nedívaji co jejich kolegové předepisují, že je jim to vlastně jedno /teda si ne všem,jsou určitě vyjímky/a taky,že se tohle nadužívání nijak neřeší, zvlášt u starších pacientů. Paní byla hospitalizovaná právě kvůli nadužívání, dohnala ji blbá dávka  a jednoduše zkolabovala. A až asi třetí den, se rodina tohle tajemství náhodně dozvěděla. je dobře, že se o těchto závislostech začíná psát a mluvit.že k závislosti stačí kátká doba a není snadné ji porazit.  paní doktorka lexaurinová je taky dobrá. povedlo se kamarádce s lexaurinem skončit?

​

Kokoska kašlou na to, nechce se jim. ne teda všichni, jedna lékařka v nemocnici nebyla líná, a z lékové karty, jestli se to teda takto jmenuje, si předepisované množství zjistila. Ale ošetřující psychiatričce, obvodnímu a ted mi vypadlo, kdo byl ten třetí to bylo celkem fuk. zavolala, dostala erecept, vyzvedla. a takhle to běželo roky

​