No, to je dobrá otázka .

Stát obecně nerad vidí, když si občan své záležitosti řeší svépomocí a ohoržuje tím jeho monopolní postavení ve sféře vynucování práva. Ono to tedy má i své opodstatnění, protože jinak bychom se tady za chvíli řídili právem silnějšího a kdo ví, kam by to vedlo. Také si zřejmě chce pohlídat oprávněnost a adekvátnost zákroku. V podstatě to není špatně vymyšleno, ale troskotá to právě na rychlosti, složitosti a ceně celé operace (protože náklady na soud, právní zastoupení, exekutora, +/- roční výpadek v nájmu a službách, na který sice máte právo, ale většinou jej nezískáte, nervy atd.) Nedivím se, že pronajímatel sáhne po alternativním způsobu.

Potrebuju si postezovat na svoje lodicky! Zrejme mi umrou nohy do vecera. Nechapu, jak jsem je na jare mohla povazovat za pohodlne! =D

Vycistila jsem o vikendu nas svetly koberec. Ted jsem vsude uklidila, rozprostrela ho a uvarila si kavu, kdyz mam jeste chvili casu. Dal uz psat nemusim, ze? 

Jaj, chudáku. Přesně z tohohle důvodu se s mužem dohadujeme, protože do novýho bydlení nechci bílou sedačku, která se jemu tak moc líbí :-D

Já jsem předevčírem vysmejčila byt těsně před návštěvou rodičů manžela a zbývalo mi 10 minut na kafe a odpočinek...Na našem světležlutém gauči se ta káva moc pěkně vyjímala, jojo.

Neviem, či je to práve sťažnosť, ale neviem kam inam to dať.

Bola som si práve kúpiť orechy v supermarkete a videla som tri asi 12ročné dievčatá ukradnúť čokoládové croissanty. Platili pri samoobslužnej pokladni vedľa mňa. Klikali, klikali, zmiatli stroj a nakoniec s povzdychom, že to nejde zaplatiť (nemali akože kartu, iba hotovosť a tá pokladňa bola iba na karty) odišli. Myslela som, že idú pečivo vrátiť (ja naivka!), zašli za regál a už som ich len videla cez okno vonku kráčať po ulici s hompáľúcimi sa sáčkami s croissantmi a smiali sa. Zaplatiť inde nemali šancu, pokladne sú len na tej jednej strane. Šla som za sekuriťákom, čo stojí pri východe a povedala som mu čo som videla. Mrdol plecom, že čo s tým on už teraz urobí, keď sú vonku z predajne. Tak som sa znechutená pobrala späť do kancelárie.

Tie slečny očividne nestrádali, boli dobre oblečené a myslím, že to nespravili prvýkrát, mali to celkom vychytané.

Vďaka tejto historke som si znovu vybavila svoj najhorší zážitok z obchodu za poslednú dobu, ktorý sa mi už skoro úspešne podarilo vytesniť...

Platila som v Tescu na samoobslužnej pokladni a ponáhľala som sa. Tak som priložila platobnú kartu k terminálu, ozvalo sa píp, vyšiel z toho lístok, na ktorý som sa ale ani nepozrela, myslela som, že je to účtenka. Zhrabla tovar, narvala do tašky a utekala. Po dvesto metroch pred obchodom ma dohonila predavačka, že to nie je zaplatené. Skoro som sa prepadla pod zem, keď som sa tam musela vrátiť ako vyoraná myš a ona mi ukázala, že ten lístok čo vyliezol z terminálu bol o zamietnutí platby... Na druhýkrát to samozrejme bez problémov prešlo. Bola som z toho rozklepaná ešte pol dňa, neviem prečo, ale už len predstava, že ma niekto chcel obviniť z krádeže bola hrozná.

Tak to bol proste omyl, ale tie dievčatá to urobili úplne vedome. Odišli od tej pokladne keď im to ukazovalo, aby si zvolili spôsob platby. Kartu nevytiahla ani jedna a inak sa tam platiť nedalo.

Inak chápem, ja ťažko znášam aj to, keď náhodou zapípam pri odchode z obchodu = ak predavačka neodstráni safer. To vždy brutálne zhorím hoci viem, že to nie je moja vina.

Mňa prekvapuje, že ten ochrankár za nimi nešiel, keď za mnou bola predavačka ochotná šprintovať. Možno keby bola tiež taká lenivá, tak mám ten deň desiatu zadarmo a ani by som to nezistila... 

Ja som minule v supermarkete pípala už pri vstupe, zbadala ma predavačka a tvrdila, že mám ísť v pohode ďalej, že im tam niekto pípa každú chvíľu. Tŕpla som, aby ma neodchytili pre odchode, ale nechali ma ísť, nikto na mňa ani nepozrel. Nechápem teda, prečo tie brány nevypnú úplne, ušetrili by ľuďom nervy.

Ony boli už vonku z budovy. Keby ich aj dohonil, tak by sa mohli ohradiť, že si bloček nevzali alebo ho vyhodili. Takže čiastočne ho aj chápem.

Môj otec raz tak zažil "príjemnú" chvíľku v Tescu, keď pípal a nemohli nájsť, čo na ňom pípa. Asi desať minút ho šacovali. Nakoniec to bol taký malý lepiaci safer, ktorý mama doma z niečoho dala dole, zo srandy mu to prilepila na košeľu a zabudla na to. Chudák :D Doteraz si to pamätá.

Takhle jednou všude možně pípal můj mladší syn, chudák už z toho byl nešťastnej a odmítal se mnou chodit nakupovat oblečení. Bylo mu asi deset, a přinutilo ho to prohlásit, že do města už v životě půjde jen k zubaři :)

Nakonec to vyřešil jeden postarší dobromyslný sekuriťák tuším v Reserved, který mu sundal bundu a šacoval ji tak dlouho, až z nějakého záhadného záhybu, který jsem doma neobjevila, vylovil starý lepicí bezpečnostní štítek. 

mně pípala zaměstnanecká čipová karta jednu dobu, byla to docela otrava, pak už jsem ji tahala skoro preventivně

a jednou mi securiťák v tescu na národní vystřihával cedulku z nové kabelky z eshopu z manga a říkal, že je to u eshopových věcí jejich častej problém...

Já takhle pípala v nových kalhotech, z kterých mi taky někde ze zadní kapsy neostranili jakousi nálepku. Je zajímavé, že jen v některých obchodech, ale bylo to na mrtvici. A trvalo mi doma docela dlouho, než jsem tu nálepku našla. A pak jsem se neodvážila jít v nich do obchoďáku, ale nesla jsem je v tašce a zkoušela, zda už to projde :)

A abych si postěžovala... je tu tolik vláken ke čtení a já mám tak málo času.... uf.

tak hlasim, že vytrvalosť a asertivita sa vyplatila a pani sme sa zbavili, nakoniec tam ešte aj upratala. Síce ma veci ešte v pivnici, ale to už je podstatne nemej obmedzujuce.

@Krehutka tak my sme z toho vyviazli ešte dobre Na druhej strane včera som si precitala prípad pani, ktorá sa s najomnikmi súdu uz rok a ešte nemali ani prvé pojednávanie, pretože najomnik oznami, že ma choré dieťa. Tak to ja osobne nepovazujem za funkčný pravny systém. Povedala by som, že trochu na neplatica pritlacit nemusí byt zlá stratégia. Keď vám najviac v tom zmatku podpise preberaci protokol, tak máte viac menej vyhrate ( my sme mali teda podpisanu dohodu o ukončení zmluvy, kde bol aj termín vystahovania. )

Já mám pozemek na jehož konci pokračuje malá zahrádka a dům, který je chráněnou nemovitou kulturní památkou. Nejenže si sousedé bez povolení přistavěli patro a památku tak nenávratně zničli (a nedělám si iluze, že by je to stavební úřad donutil zbourat, budu ráda, když dostanou pokutu), ale navíc si zvětšili tu svoji zahrádku o slušný kus té mé. Pozemek nechávám zatím tak "u ledu" a stará se mi o něj další soused, který ho využívá k vlastní potřebě. Já tam vůbec nebývám, ani tam nejezdím...nevím jak to mám řešit. Jako reálně mě to zatím nijak nebolí, jde o dost velkou zahradu, ale podle katastru to není jejich a v případě, že bych se tam jednou rozhodla třeba stavět nebo to prodat, tak to pochopitelně budu muset řešit....už předem mě to štve. 

pozor na vydržení.

My jsme si s kamarádkou před pár lety udělaly výlet do Vídně, prodloužený víkend. Na to jsme se vyzbrojily mapou zakoupenou v knihkupectví na Václaváku. Když jsme měly platit (tu mapu), vypadla jim kasa, a tak si paní pokladní vzala hotovost, že si to pak domarkuje.

V tý Vídni jsme pípaly, kam jsme vlezly, snad i na veřejnym WC  ...

Až poslední den jsme zjistily příčinu - takovej ten stříbrnej labyrint nalepovací.

to se tezko stane, nikdy nebudou v dobre vire

stěžuju si na svoje blbé křivé záda, kvůli kterým teď procházím a ještě dlouho budu procházet utrpením na úrovni mučení. a to ještě kdoví, jestli to k něčemu bude. chiropraxe a masáže bolí jako...nemůžu si ani obléct tričko nebo si hodit kabelku přes rameno.

Myslím, že podobné věci jsou potřeba řešit hned, když to člověk zjistí.

Oni podobní uzurpátoři totiž mohou získat pocit, že když neprotestujete, je to vlastně v pořádku. A začít věci řešit až když je to akutně potřeba může být mnohem složitější, než to řešit hned.

nečekala bych na nic a řešila. Pak vám na tom uloupeném kuse něco postaví a vy se těžko domůžete práva. Zbourat jim to nezbouráte, protože jejich majetek, že, a ve finále řeknou, že jste o tom věděla, a souhlasila, a proto neřešila.

A známe vymahatelnost práva u nás.