Bože, stát se TOHLE u nás, stěhuju se do domova pro osamělé matky 
stastna to zena. ja se tak 2x tydne dozvim, ze jsem hrozna, ale fakt priserna matka. i jdou hledat jinou, ale zatim je nikdo nechtel 
co mas z toho, kdyby jen hrozna
"auvajs neee maminko ja jsem nerekl ze ses blba, jen, ze blbe premyslis!:-O
tak kdybys zjistila, kde je berou zpatky...;-)
To je jiná verze téhož :-)
Dcera dostala ve škole poznámku (mluví při vyučování) a když jsem jí dělala kázání, tak mi řekla "já tě chápu, že jsi z toho špatná, každá maminka by byla. Ale víš, já se stejně neovládnu." 
to fakt nemá chybu
No, to je prosím hláška z první třídy, fakt se těším na pubertu! 
No, to je prosím hláška z první třídy, fakt se těším na pubertu!
Ani nepotřebujete pubertu, stačí třetí třída...to se dozvíte věcí :)
K prupovidkam deti bych toho mela spoustu, nase dcera je uz u nas ve meste vyhlasena.
Ale ted mam zasadni problem. Shanim slusnejsi kozacky, kozene az pod koleno a bez niceho na sirsim podpatku. Plus siroke lytko a nart. Nasla jsem jedine. Lazzarini nebo podobne. Ale nejak se mi nelibi tvar spicky a asi se mi trochu krabati u kotniku (ale to kazde). A fakt nevim, zda si je koupit nebo zkouset naslepo pres net. Nechce se mi ani jedno.
Neděste mě! Včera jsem si říkala, co bude následovat za pár let, když dvouletý používá "aaaach jooo" a pětiletá přešla k "ty mě nechápeš".
kamarátky sa deväťročný syn spýtal, či keď zomrie, či ju môže darovať na orgány
Ach, kdo zdědí dům, až umřeme, řeší naše děti už od školky!!
(podotýkám, že v rodině se nikdy žádná bitka o dědictví neodehrála :-)
A náš malý na cintoríne sa spýtal dedka, že ked zomrie, na ktorej strane bude ležať a či môže potom za ním chodiť.
A mne povedal, že dom bude celý jeho a tiež moje "šperky a drahé kamene". Momentálne je denne v mojej šperkovnici a skúša zaradom, čo by sa mu hodilo. :)
To je jiná verze téhož :-)
Dcera dostala ve škole poznámku (mluví při vyučování) a když jsem jí dělala kázání, tak mi řekla "já tě chápu, že jsi z toho špatná, každá maminka by byla. Ale víš, já se stejně neovládnu." 
Mně hned naběhlo, že máte prima dceru (samozřejmě že po mamince :-)), a že je to chyba učitelky, když nedokáže udržet její pozornost....
Mě ale škola jako instituce vždycky přišla dost perverzní... Vůbec nechápu, jak to ty děti můžou celý den vydržet.
nejdivnejsi mi pripada, kdyz nekdo o dobe sve povinne skolni dochazky mluvi jako o krasnych casech ktere by chtel vratit. brrrr
Děkuji :-) Obávám se, že po mamince je, protože když jsem to líčila nejlepší kamarádce ze základy, komentovala to slovy "jako bych nás viděla" :-D
Chápejte, ona totiž sedí s Vaškem, kterej je hrozně vtipnej, před ní sedí Maruška, se kterou si musí povídat a když jsem jí upozornila, že na to má přestávky, tak mě odpálkovala-ale maminko, přestávky mám na Venďu!! (která sedí daleko) 
no, takže tak.
No a pak jsou lidi, kterým už je -cet nebo -sát a taky se nedokážou ovládnout a furt musej žvanit v kanclu. A když si s nima zrovna nikdo nepovídá, mluvěj si nahlas pro sebe (Neviděli jste někdo ...? Tady jsem to měla. Ach jo, já tady mám tolik věcí. Jé, tohle jsem hledala včera. ... Né, to je teprv deset? Já už mám hlad, asi si sním oběd. Mně se chce spát, já tady nechci bejt...) 
co v kanclu... ale mit to doma!
Ale to já nejsem! Já jsem spíš introvert....ale ta základka....přiznávám, že jsme prostě pořád museli být s někým v kontaktu, nevím co jsme furt řešili :-)
Jinak takovou kolegyni jsem taky měla, navíc ještě byla dost jednoduchá, takže neustále řešila fakt pro mě nepodstatný věci, včetně té samomluvy, brr. Naštěstí jsem velkou část pracovní doby mohla mít na uších sluchátka.
Já mám teda sama sklony občas k takovým bezduchýmu plácání, ale snažím se kontrolovat, protože vím, jak mě samotnou to pak rozčiluje, když se potřebuju na něco soustředit.
Nejhorší je to teď doma, protože už jsem skoro dva týdny na neschopence a jak jsem doma pořád sama, tak když muž přijde večer domů z práce, mám potřebu hned začít mluvit, abych využila svých dvacet tisíc slov a on je chudák po celém dni vyždímanej a spíš by ocenil, kdybych byla chvíli zticha
co dvacet tisíc slov, já mám pocit, že zvládnou maximálně dvě informace a tak 5 minut rozhovoru, než odpadnou, a do toho já se rozhodně nevejdu!!!!
A tu žvanivou kolegyni jsem měla taky a bylo to peklo peklo peklo, ještě navrch byla úplně strašně blbá a fakt se to nedalo ani s chlebem (A teď si vezmu pravítko a tady si to změřím a podobně...)
tak to at radsi trenuje, ja kdyz jsem byla na materske, tak to bylo podobne. nejvetsi sok pro muze po mem navratu do prace bylo, ze jsem doma prestala mluvit (ja mluvim obecne malo, takze svych 100 vet jsem vetsinou vycerpala az precerpala v praci a doma se mi mluvit uz vubec nechtelo).
ale muj muz je strasny mluvka, to nevim, kde jsem k nemu prisla zrovna ja, co jsem vzdy byla na ty mlcenlive zalesaky.
