Mám to taky tak, času je málo a člověk víc přemýšlí komu ho věnovat....ale odmítnout bych někoho nedokázala, pokud by mi tedy nebyl vysloveně nesympatický (i když to vlastně nebylo napřímo). Líbila se mi ta sebejistota.
ale upřímně - máte tyhle typy, co upřednostňují sebe, nějak významněji rádi? Já teda ne, mám ve svém okolí dvě a musím říct, že po celkem krátké době se to nedá ani s chlebem. Samozřejmě vocaďpocaď, člověk by měl mít jistou dávku sbevědomí k odmítání nepříjemných věcí, ale podle mě nějaká dávka altruismu je pro přátelské vztahy dost důležitá.
No jasně že ne :-) Jen jim někdy závidím.
I když zrovna tuhle zmíněnou kamarádku mám moc ráda, ale úplně si uvědomuju, že v tom hraje velkou roli fakt, že jsem zahrnutá v její přízni, i když už se moc nevídáme.
Mňa by zaujímalo, či by to dokázala takto povedať aj do očí. To už by mi prišlo zbytočne kruté. Človek by mal mať zas trochu empatie a v týchto prípadoch sa radšej uchyľujem k milosrdnej lži, napríklad vyhovoriť sa na nabitý program. Brutálnu úprimnosť volím až v krajných prípadoch ("kamaráti", čo sa ozvú len keď niečo potrebujú, citoví vydierači apod.)
Myslím že ne, aspoň stejnou formou. Myslím, že by to trochu zaobalila, ale v podstatě přiznala. Něco jako, ať se nezlobí, ale že má velmi málo času a tak něco....zatímco já bych ve stejném případě buď souhlasila nebo v případě bojovnější nálady souhlasila poněkud neurčitě :-)
Já jsem vděčná své druhé tchýni za to, že jsem se velmi brzy po setkání s ní naučila asertivitě. Do té doby jsem se nesetkala s tak manipulativní, sebestřednou osobou zcela bezostyšně zneužívající své okolí. Té podáte prst a vyrve vám ruku i s ramenem. Na ní jsem si odmítání nacvičila a že těch příležitostí bylo hodně.
Já často odpovídám větou, že se nemusím kamarádit s každým. Samozřejmě to taky neříkám těm lidem napřímo, ale svým kamarádům o druhých takto ano a taky jsem všeobecně brána za drsnou, což má výrazné negativum v tom, že se ke mě také ostatní drsně chovají.
Takto jsem odepsala jednu kolegyni, s kterou se nemíním stýkat, protože mi hrozně vadí, jak se vyjadřuje o svém manželovi a jednu kamarádku z VŠ, protože jsem pak po kontaktu s ní hrozně vysátá:-D. Vymlouvám se už přes rok na málo času a hodně povinností, protože je samozřejmě nechci ranit. Jen jednomu bývalému spolužákovi jsem to napsala opravdu na rovinu, že jsem ho ráda po dlouhé době viděla, ale že ten kontakt nemíním nikdy opakovat, protože mi vadí jeho otázky a celkově mi nesedí jeho témata komunikace. No dodnes se modlim, ať se s nim nesetkám třeba pracovně:-D. A pak jsem nebyla v posledních ročnících VŠ příliš oblíbená, protože znáte ty skupinové práce, kdy se na vás jeden člen týmu vykašle? No to já taky, akorát to, co si ode mně pak vyslechli bylo pro některé značně překvapující. Překvapením pro mě zase nebylo to, že jsem státnice slavila sama doma s jídlem v posteli:-D. Jo má to spoustu stinných stránek tahle přímost:-D.
Stěžuju si na Lesy ČR. Jako chápu, že prachy jsou prachy a dřevo je žádané (taky topíme), ale proč se při té těžbě musí chovat tak zoufale bezohledně?
Dnes čerstvý masakr v malebném koutě Krušných hor. Jak takové nápady nemívám, chtěla jsem jim ze zoufalýho vzteku aspoň ty stroje nějak poškodit...No, nepoškodila.
A jinak, sněžilo a kouskama se sníh už i držel, brrr :-)
Co se tam stalo?
Fotky nemám, spíš než stalo je problém, že se to děje pořád...
Těží dřevo a za sebou nechávají masakr. Pro ně je les jen zdroj.
Používají obrovský stroje, který samo jen tak někde neprojedou...takže pro ně bagrují nové "cesty", představte si spíš rozježděnou rozblácenou jizvu v krajině. Ze které trčí kořeny ve stráni dosud stojících stromů.
Nemají kam dočasně ukládat kmeny, takže si v lesní stráni místo udělají. Jak? No, opět bagrem, pěknou terásku tak 20 x 3 metry, po odchodu nechanou tak.
Ořezané větve a vyvrácené pařezy zásadně neuklízejí.
A jak stahují pokácené stromy? No, každých padesát metrů vytvoří ze stráně na cestu "koryto", sesuv půdy included. Po odchodu opět necháno tak.
O pár km dál patří les obci, která také těží a rozhodně to tam takhle nevypadá, takže to jde i jinak.
To dřevo pro ně těží obvykle dodavatelské firmy, vzešlé ze soutěže o veřejnou zakázku.
Takže v takovém případě je dobré nafotit a fotky poslat na generální ředitelství LČR (nejlépe rovnou generálnímu řediteli Szorad@lesycr.cz) a zdvořile se dotázat, zda si myslí, že takový přístup je v pořádku u státního podniku, který se prezentuje avým pozitivním přístupem k ochraně lesního ekosystému. http://www.lesycr.cz/pece-o-les/ochrana-prirody-u-lcr/Stranky/default.aspx
Osobně vyzkoušeno v konkrétním případě a funkčnost ověřena 
Řeknu vám, že studovat ve vyšším věku je fakt děs:
Těm mladým ještě mohou nakecávat, že to, co je učí, se jim někdy může hodit, ale já, jak už hodně pamatuji, vím své :-( A vidím, kolik učiva je vyložená vycpávka, nemající se studovaným oborem mnoho společného a sloužící jen k nastavení hodin.
A když pak takový vycpávač považuje svůj předmět za pupek světa, chytá mě amok a mám chuť s tím seknout na fleku.
Takhle se chová přednášející ICT. Na blbý zápočet už máme pět! časově náročných úkolů, které na vypracování potřebují hodiny práce. On se stále pochechtává, jaký je lišák, jak si nás prověří apod. A zápočet bude dávat po splnění všech úkolů a po ústním ověření!
Možná se mnou nebudete souhlasit, ale při kombinovaném studiu bych (narozdíl od prezenčního) očekávala více soustředění přímo na studovaný obor a méně těch vycpávek. Nebo alespoň upravit váhu důležitosti.
navíc jsem při té výuce zjistila/si potvrdila, že můj letitý iracionální odpor k číslům má zřejmě psychický základ.
Když na nás valil ta čísla, tabulky, řady a sloupce čísel a my v tom měli používat všechny možné funkce, normálně se mi regulérně udělalo zle, zvedal se mi žaludek, chytala mě panika a musela jsem zhluboka dýchat a soustředit se, abych nezačala šílet. Nesnáším hodně čísel!
Klasický problém výuky dospělých - potřebují jasně vidět smysl výuky, jinak ztrácejí motivaci.
Tak já jsem si před pár lety taky říkala, že odstřihnu (taktně) lidi, co mi píší jen když něco potřebují a takové ty lidi, kteří mi prostě nesedí. Jo, asi je to trochu osamělejší, ale na druhou stranu se nerozčiluju, co ten *** zase řekl nebo udělal. Člověk je takový uvolněnějí a méně se rozčiluje xD
Myslim, ze i vyuce mladych by prospelo, kdyby jim nikdo nic nemusel nakecavat.
Vycpavky by ve studiu idealne nemely byt zadne, coz plati pro prezencni i dalkove. Vzhledem k tomu, ze tituly z obou forem studia maji stejnou vahu, ocekavala bych i rovnost naroku.
Palec nahoru za studium!
No jasně, nemusel, ale ti mladí ještě nemají zkušenosti, aby věděli a poznali, co je a co není blbost. Tam by mělo být učivo komplexní. Na navazujícím by mělo být odborně specializované. 
A předmět ICT by měl být v prváku nebo na Bc, aby věděli, jak napsat práce. Ne v navazujícím. Tam už mají všichni za sebou min. bakalářku.
Tak hlavně máte o to víc času na lidi, co za to stojí. :-)
Rychle jsem dočítala zpět a zaujala mě diskuze kolem škol. proto přidám, i se zpožděním,svůj názor z praxe.
Prosím vás, pokud vaše dítě není vyloženě studijní typ a je jen trochu manuálně zručné, netlačte ho na SŠ, nechte ho vyučit.
Vyučí se, získá VL a bude něco umět vlastníma rukama. To mu už v životě nikdy nikdo nevezme. Pokud během učení dostane rozum, dozraje, není problém pokračovat hned v nástavbovém studiu a za dva roky si dodělat maturitu. Je to jen o rok víc, než čtyřleté studium, navíc získá i nějakou řemeslnou odbornost a ta se mu neztratí.
Tohle radím při všech náborech na ZŠ.
Nesmyslné financování škol sazbou na žáka, slabé populační ročníky i nesmyslná politika MŠMT, které spec. ve Stč. kraji povoluje otevírání nových (zbytečných) škol zavinil, že SŠ skutečně berou každého, kdo vyloženě nepropadá. (Teď se to řeší tím, že se neodstraní tyto nesmysly, ale zavedou se přijímačky). Aby školy přežily, musí to dělat. A často při výběru školy nehraje prim kvalita školy, ale např. vzdálenost apod. A "kvalita materiálu" je pak jasně vidět.
Dnes je po řemeslnících taková poptávka, že šikovný žák odchází ze školy rovnou do zaměstnání do firmy, ve které chodil dva roky na praxi. Nám se o žáky zaměstnavatelé doslova přetahují. Jenže - máme jich málo. Zvládli bychom víc, jen není zájem ze strany rodičů. Přitom peníze, za které nastupuje vyučený číšník a vyučený klempíř nebo instalatér jsou rozdílem dvojnásobku!
Ted se vrátil a opakuje čtvrtý, maturitní, ročník žák, který už 3x neodmaturoval! A neodmaturuje znovu. Rodiče ho naprosto nesmyslně natlačili do maturitního oboru, co šlo, dělali za něj a u maturity se to pak projevilo. Kdyby se vyučil (a to by zvládl) měl aspoň VL a maturita by nebyla tak nezbytná. Měl by aspoň NĚCO.
Takže pokud dítě opravdu nebá výborné výsledky, ideální je vyučení a maturita pak ev. v nástavbovém studiu.
A milý tatíček bude platit ještě o rok déle 
a další...
stěžujte si, foťte, posílejte. slušně, klidně.
ale pokud vám/nám cokoli vadí, nemá smysl si to myslet, protože je vyzkoušeno v praxi, že tak 90% nešvarů se odstraní, pokud si na ně alespoň jeden člověk nahlas postěžuje. můžete hodně změnit i zachránit, jen se musíte ozvat.
Souhlasím, jsem sice na fildě, ale vycpávek je tam habaděj. Hned do prváku vám nacpou fonetiku (jsem na Anglistice), která vám ve finále stejně moc nepomůže, ale hlavně, že vás můžou zásobovat domácími úkoly a velkou zkouškou. Nadále ačkoliv splníme zkoušky ze tří semestrů britské a americké literatury (které vyžadují přípravu na semináře, několik esejů za semestr, prezentace a test), musíme pak ještě na soubornou zkoušku, kde vás otestují písemně i ústně z učiva za ty tři semestry. Někdy si říkám, že se nás chtějí fakt zoufale vyházet, aby nemuseli učit tolik lidí xD Pamatuji si časy na univerzitě v Dublinu, kde se jede ten anglosaský systém, kde se celý semestr můžeš soustředit čistě na probírané učivo, zahrabat se do knihovny a strávit tam třeba celý den. Takle musím pořád skákat od jednoho k druhému literatura/lingvistika, takže ve finále neznám pořádně ani jedno.
A keď už sme pri tom, tak sa musím posťažovať na to vysoké školstvo. Je neuveriteľné, že naozaj existujú študijné odbory, na ktoré sa dá dostať s percentilom 2 (!) Na čo preboha naberajú také nezmyselne vysoké počty študentov, keď šancu reálne sa uplatniť v praxi má tak 1 % z nich?
Príklad z MUNI - história (169 prijatých v 2016, posledný s percentilom 2,2), hudobná veda (130 prijatých, posledný s percentilom 2,78), teória interaktívnych médii (230 prijatých, percentil 2,09), združené umenovedné štúdiá (čo to sakra vôbec je?! no každopádne 209 prijatých, percentil 2,24)
No ale bodaj by sa im tam toľko ľudí nehlásilo, keď učňák nie je "cool", maturitu spraví už dnes skoro každý a od Bc. z nepoužiteľného humanitného odboru je už len krôčik do modernej (a hlavne teplej a suchej) kancelárie nejakého korporátu, kde za prácu, ktorú by zvládol robiť absolvent ZŠ dostanete slušný plat... 
