Já tě nechtěla popichovat! Jen mi tyhlety pijavice lezou na nervy, no.
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
continuity já to chápu. Jen někdy je to přizpůsobení se oboustranně těžký.
Lepší je dát si ten sraz dopoledne, protože každý den se vstává ráno, ale to zas asi nemusí vyhovovat tobě. Ten denní spánek je do nějakého věku hrozně moc potřeba. Syn měl jednou v životě totální hysterák, a to když jsem s ním přijela k bazénu, VZBUDILA ho a vzala ho plavat. Nabíralo to na síle už od auta, nastalo válení po zemi, křik pláč, utíkání, takže si taky dal pořádně na hubu, když zakopl... K tomu jsem nás potřebovala vysvléknout ze zimních bund, dostat do šatny, převléknout, osprchovat, odvléct do bazénu, kde pak řval ještě 5 minut ve vodě (to je 1/6 programu) a pak se jakž takž chytnul a začal spolupracovat. Ten bazén je pro něj hodně velká atrakce, jiná aktivita by ho asi nezaujala a jel by dál. Ale byli jsme tam včas... To prostě stačí zažít jednou a víckrát nechceš a fakt radši posuneš program. Ale ty děti z toho vyrostou dost rychle, zas to bude dobrý.
Reakce na dynda:
Potrefenáhusa
Lepší je dát si ten sraz dopoledne
jojo, to je taky vtipný, když se ty kámošky s dětma i několikrát za sebou zeptaj, jestli nemůžu třeba v deset nebo ve dvě, jakoby už zapomněly, že taky bejvaly doby, kdy chodily do práce.....
Potrefenáhusa ja se snazila o reseni typu: zavolam ti az se vzbudi a domluvime se. nez se naji, oblece, nekam dojedem, to je tak hodina, takze to neni o tom, ze by nekdo dalsi stal na znackach a cekal na pisknuti, aby okamzite vystartoval. nebo jsme to uplne zrusili, pokud bylo pozde. ale tyto domluvy mi nejak lepe fungovali s detnymi kamaradkami, ktere mely podobne omezeni jako ja.
continuity však jo, já to chápu, je to težký a chce to dost tolerance z obou stran. myslim, že pak holky s malejma dětma si víc vyhoví i časově, právě jak můžou i dopoledne, brzo odpoledne.
já nad tim právě tuhle přemejšlela, jak si DrowRanger stěžovala, že kámoši nechtěj brát ohled na mimino - jen že je to prostě někdy fakt těžký, mě pořád zvala někam jedna moje dobrá kamarádka, když měla batole, ale 2/3 těch akcí, ne-li víc, nakonec na poslední chvíli zrušila, protože byli nemocný nebo se něco jinýho dělo nebo se to různě posouvalo, odsouvalo.... Tak to je, fakt to neberte jako stížnosti, jen že lidi s hodně malejma dětma někdy nebejvaj dobře kompatibilní s těma ostatníma a naopak.
A taky bezdětná neznamená automaticky bezprizorní, bez zaplněného dne.
Potrefenáhusa Kdyby jen dětný kámošky, mně tohle dělávala tchýně, že jede nějaký všední do Prahy a že bysme se mohly sejít v Praze na obědě...
continuity S lidma s podobným režimem se vždycky domlouvá líp, nám se to taky nakoenc rozdělilo na psí a dětskou partu, protože v tý psí se neřešilo, že někdo někoho olíznul a že je někde nahamtáno, a v tý dětský zas všichni řešili podobný věci, tak si navzájem vypomohli (i třeba vybavením). Hlavně s těma hodně malýma prckama a čoklama dohromady to bylo takový složitý, teď, co mají kamarádi větší děti, už to zase jde líp.
Jinak pro matky a spánkovej režim mám pochopení a jsem docela flexibilní (dokud teda po mně někdo nechce, abych v pracovní době odjela poobědvat do jinýho města), ale v popsaným případě bych byla radši za zrušení než někde hodinu a půl čekat.
K tematu
Upřímně, někdy mi to dítě přijde jako výmluva na vlastní pohodlnost, neakceschopnost, rozplizlost. Není to tak dlouho, co byly děti takhle malé, občas jsem taky něco holt zrušila nebo naopak musela dítě vzbudit. Ale když to někdo dělal pořád a pořád, že nebylo možné něco domluvit, bylo to na ránu. Ještě pochopím, že matka očekává ústupek od nematky, ale když se není schopna domluvit ani jedna s druhou?
Zina ja nevim, my, nebo spis muj muz ma dost velkou partu asi 20 rodin. a ty deti taky nemeli vsichni najednou (dnes uz je maji vsichni az dva) a cele ty leta, co jsem s nima, tak se vzdy nejak dalo domluvit, 4-5 vikendovych akcii pod stanem nebo v turistickych ubytovnach rocne. dva-tri psi included.
ale pokud nekdo trva na schuzce domluvene dva tydny predem v pet odpoledne na presne misto a cas, tak to proste s detma casto neklapne a je potreba s tim pocitat.
Sweet Potato muz na dva (velmi dobre) kamarady, ani jeden nema uplne male dite (jeden ho dokonce nema ani v peci) a stejne mu to na posledni chvili ruzne rusi, prekladaji a nevim co. je to od prirozeni takovy typ cloveka. planovat s nima cokoliv je extremne tezke a nema to s malyma detma zadnou souvislost.
continuity tak ale s 20 rodinama se domlouvá dobře, protože je tam vždycky někdo, kdo tu akci nezruší
No je fakt, že tak skoro do dvou let dětí jsme nebyly schopný si dát sraz ani se sousedkama, protože některý dítě spalo dopoledne, někdo kolem oběda, někdo odpoledne... Nějak se nikomu nechtělo to lámat přes koleno a těm dětem se těžko poručí. Teď už se to víc přiblížilo tomu spaní po obědě a naopak se potkáváme na hřišti, aniž by se to muselo domlouvat. Takže i matka s matkou to nemusí mít jednoduchý. Základ asi je neslibovat něco, co můžu těžko splnit, nebo můžu splnit jen za ideálních podmínek, které zásadně nenastanou, když je to potřeba.
Potrefenáhusa ale to byla reakce na Zinu, ktera psala, ze treba vadili psi k detem.
domlouva se to tady extremne blbe a nejvetsi problem jsou ti rozvedeni, co maji dite dva vikendy v mesici a k tomu jsou byvalkou na noze a pak ti, co delaji na smeny nebo slouzi. nejlepsi jsou terminy, co jsou nejak dane pevne predem - u nas velikonoce a silvestr. ale termin na vodu je vzdy diskuze na nekolik mesicu. vicemene zacneme na velikonocich a koncem kvetna se to zuzi na dva cervnove 
a to berte tak, ze letos jsou velikonce extremne pozde, to ani nevim jestli to za tech 5 tydnu vubec stihneme domluvit. 
dynda mne se vlastne dost ulevilo, kdyz mi starsi prestala ve dvou letech a trech mesicich odpoledne spat (a to spala zasadne jenom v kocarku, takze jsem zvladala i celodenni vylety, jenom to tam muselo byt vhodne pro kocar). mladsi by odpoledne spala jeste i ve skole, kdyby ji to dovolili, ale ta byla hodne prizpusobiva a vytuhla klidne i v mistnosti plne lidi.
continuity já třeba taky nemám nervy hlídat cizí batole a vlastního psa, jsem z takových akcí vždycky naprosto vyšťavená
dynda Jo, tomu rozumím. Odmítám rozumět nasertivitě, kdy by se jedna matka a dítě měla smykat podle potřeb druhé, vždy té samé. A podle potřeby budou padat argument: ty máš jen jedno..., tvoje je malý, spí ještě všude..., tvoje už je velký..., ty máš dvě a už si to umíš zorganizovat... Jak píše @continuity, není to mateřstvím, ale často to mateřstvím jaksi vybublá.
Jojo, z modelu, který popsala rasaNori mi trochu klesla čelist.
Nám teď syn už taky někdy přes den neusne nebo třeba usne jen když ho chvíli násilím svírám v náručí a během chvilky ho unosím - uspím. Když nespí, je to s ním horší, blbá nálada, jídlo, všechno, ale večer usne o dost dřív. Tak uvidíme, asi jsme v přechodném období k nespaní. Blíží se doba, kdy svírání v náručí už stejně nebude možné.
