Dadoo 

To je mi líto, působí to, že si tak hezky žijete podle sebe a ono pod pokličkou tohle. Bohužel mám tu "čest" s podobným případem v rodině, takže vím, jak těžké to je, zároveň jsem naštvaná, protože přesně - jednou z toho budou mít doktoři a my všichni kolem hlavu v pejru. Argument stejný, oni by mi něco našli.

Dadoo drzim palce moc. My mame ode dneska na plicnim babicku, nalez k nadorovymi markery. Pred dvema lety to bylo nezhoubne, porad doufam, ze to dobre dopadne. 

Pokoje sice dvoluzkove, ale je tam pry s chlapem

Sice za plentou, ale i tak. 

Můj muž má z 80% ucpané krční tepny. Příští týden jde na operaci/zprůchodnění.

Bojím se o něj.

Dadoo To je mi líto. Tu kombinaci strachu a chuti ho zabít úplně chápu 

Dadoo to mi je ľúto. Držím veľmi palce.

Tak Betty tiež držím palce.

slniecko Děkuju

Tak Betty drzim taky palce, ty nemoce to je strasny. Ale neboj, dobre to dopadne, ta zpruchodneni delaji i lidem po infarktu, dnes to uz umi.

continuity Děkuju za podporu, už at je středa, to už bude po.

Tak Betty to bude dobre, lekari dnes dokazi divy

Dadoo můj otec na zdravotní stav kašlal dlouho. poslední dobou fakt fest, on přestože je vysoce inteligentní, tak ohledně zdraví se chová jako totální idiot. takže po infarktu, coby těžký diabetik s chronickým zánětem v amputované končetině, v případě, že má nemoc, kašel, antibiotika, tak je třeba v půlce přestane brát a totálně nemocný jede "pracovat" = dělat něco, co může udělat kdokoli, a navíc z domu, ale on neumí na počítači, takže tam musí jet (protože doktor mu řekl, že když bere atb, nesmí chodit, logika). výsledek - potřebuje operaci, kardiostimulátor, a jeho zdraví je v...

posledních několik týdnů jsem se fakt snažila, vysvětlovala, přemlouvala, nabízela lázně, doporučovala vhodné stravování (protože on nejí, on bohužel žere odpad).

výsledek - nenávidí mě. opravdu krystalicky. strašně mě seřval, naprosto mě šokovalo, co mi všecko vyčetl (zjistila jsem, že už něj zřejmě nastala těžká paranoia), od té doby spolu nemluvíme. 

jeho vyhlídky nejsou dobré a já mám vcelku jistotu, že spolu už do smrti nepromluvíme, protože on se nikdy neusmiřuje, a s ohledem na to, že krom jiného se mi smál, že usmiřuje se jen lenoch, protože omluva je pro pohodlné slabochy, tak já teda taky ne, už to nedokážu.

pořád na to myslím. je těžké, když má člověk doma těžce nemocného blízkého, ale ještě horší je, když se z toho blízkého stane cizinec. nebo nakonec nepřítel. a navíc pro nic. kdybych mu třeba aspoň něco ukradla, nebo rozfofrovala rodinné dědictví, aby to mělo důvod.

Dadoo 

Brouku, ačkoliv ti to vůbec nezávidím a přeju, ať to dobře dopadne... tak posloužím (nevyžádanou) radou: Na tyhlety kecy jaksevšichnitěšejažzdechnu je dobrý se jen posupně zasmát. Jako jo, máš závěť? Jak to že ne?!  A co pohřeb?!

Jasně že je to těžký, ale podporovat tu sebelítost a citový vydírání je cesta do pekla... pro všechny zúčastněný.

Jiná Realita No, tak ty jsi na tom mnohem hůř než já. Ale.. manžel byl poslední dobou hodně protivný, popudlivý, pořád mě buzeroval. jenže já se nedám, takže on prudil mě a já, tím, že jsem neskákala, jak on pískal, zase jeho.

Tak jsme se tu vzájemně deptali..

Jsem zvědavá, jestli se uklidní, protože.. jinak ho asi bacím nějakým tupým předmětem.

Vydržať! Držím palce všem a děkuju.

Dadoo mně nějak připadá, že ti chlapi jak přestanou mít pocit, že jsou nesmírně užiteční, mají tendence být nějak sebelítostně popudlivě paranoidní. zdaleka ne jen otec, ale v okolí je takových rezignovaných můžu přes šedesát docela dost.

a hodně případů toho, kdy muž přes naléhání všech okolo nechal zajít nemoc do fáze, kdy je minimálně těžko něco zlepšovat.

držím palce, já si myslím, že si fakt umím představit, jak těžké je s tvým mužem teď vycházet a držet na uzdě vlastní (a podložený!) názor na to, jak by měl se zdravím nakládat.

Jiná Realita To máš teda taky trápení, to mě mrzí

Tak Betty Držím palce, všechno dobře dopadne!

barbucha Hele, brouku, na to mu neskáču. Na citové vydírání jsem vysazená. A co se týče prudění, jsem zocelena školstvím.

Mám jediný argument. Pokud mám něco dělat, dělám to po svém. Pokud se ti to nelíbí, máš prostor. 

Včera mi dokonce poděkoval, když jsem večer odjížděla podruhé z nemocnice. Jsem málem spadla. jako já nepotřebuju žádné velké děkování, ale jen to obyčejné a prosté "děkuju ti" dělá zázraky.

ještě jsem čekala milion keců, když jsem mu přinesla jiné pantofle.. ty, které jsem měla přivézt jsem prostě zapomněla doma, tak jsem skočila k Vietnamcům a jedny mu koupila.. se divil.. ale mlčel. A to mu zachránilo život. Dokonce mé pochybení nijak nekomentoval, ba dokonce , když je nazul, řekl, že jsou moc příjemné..  Tak z toho ho, doufám, nevyléčí.

Jiná Realita Je to těžký se starýma rodičema,viď. Píšu sttarýma a myslím, že jsou  asi v mém věku.

Já myslím, že chlapi jsou v tomhle větší potížisti, protože předtím byli ti, co všechno zvládnou. A neumějí přiznat ani sami sobě, že je to jinak.

Dadoo Taky držím pěsti.

Jiná Realita JJ, taky jsem si všimla. Jak chlapi zjistí, že jim ubývají síly a nezvládají najednou všechno to, co předtím, začnou votravovat. To zjištění jim leze dost na mozek

Majú proste strach. Strach z choroby, strach z možného blízkeho konca.

Děkujiu všem za podporu. 

slniecko hloupý iracionální, úplně idiotsky, strach. Popíráním se ještě žádná nemoc nevylecila, pouze se zhoršuje. A nebo je pozdě. 

Já bych se víc bála k doktorovi nejít, než jít.

Stejně tomu neutečou. A je to pak mnohem horší. 

Zuřím z té tupé omezenosti. Zurim z té bezmoci.