Tak ja si vzpomínám, že jsem občas ráda vypadla z dosahu malých upatlanych ručiček. 

Tak Betty Já bych nejradši vypadla právě tehdy, když tu nejvíc patlají a hlučí. Ale když už spí, nějak nemám potřebu ;)

Já moc nerozumím tomu, proč se ty dětné nedokážou na pár hodin večer vydat někam bez dětí. Snad taky děti mají tatínky, babičky, prostě někoho, kdo by aspoň jednou za čas mohl pohlídat? Všichni rodiče snad nejsou sirotci s rozhádaným příbuzenstvem? Jako tahat kočárky, děti, psy a všechno, co je k tomu potřebné, to si pak člověk ani v klidu nevypije kafe. 

​Přesně tak. Na to, abych dělala taxikáře celýmu takovýmu cirkusu (a eště si kvůli tomu brala volno), bych se rychle vykašlala. Buď mě někdo chce vidět a zařídí si to, nebo holt nechce... 

Co by si asi bez Myrtila počaly? Nevytáhly by paty jak je rok dlouhej? 

Pinot Noir já asi neznám nikoho, kdo by od takhle malých, jako máš ty mladšího, chodil, s tim parměsíčním kojencem věřím, že je to těžký se utrhnout a člověk je rád, když má večer klid. My se s kamarádkama několik let pomalu neviděly, dokud měly ty děti fakt malinký, teď už hlídaj chlapi, ale domluvit si akci (tři moje nejlepší kamarádky maj děti do cca 4 let) je tak skoro na měsíc plánování

Pinot Noir

Půjde to jednou i s mužem, včera jsme poprvé nechali děti večer samé doma a vypadli do divadla. 

Kokoska  já jsem taky nikdy extra paric nebyla a teď mě to spíš obtěžuje, to si radsi zajdu někam za kulturou, ale v divadle si moc nepipovidas. Muž to nechápe, pořád mě někam vyhání a mě se nechce. Mojí potřebu společenského venčení úplně saturují polopovinne večírky v práci a pak víkendové akce s kamarády. Jestli si mám vybrat hospodu nebo bazén, jdu radsi plavat. 

Potrefenáhusa Já jsem večer navíc fakt i unavená, to teda hlavně z toho staršího. A to mnohem víc, než po deseti hodinách roční účetní závěrky. Jinak, fyzicky. A to myslím nejsem žádná lemra.

continuity Jo, radši dám bdělé akční děti muži v sobotu dopoledne a jdu cvičit, a večer, když konečně spí, si s ním dám skleničku a film. A nohy na stůl ;)

continuity  no ja ten bazen a následně hospoda.To se nevylučuje.

Pinot Noir tak ty máš děti opravdu ještě malinký, od nich se utrhnout dost dobře nejde.

Potrefenáhusa ja jsem chodila tak od 3 mesicu ditete tak jednou za mesic ven. Nakojila jsem a o pulnoci jsem byla zregenerovana doma. To ma kazdy jinak, me by sezeni doma zabilo. Taky mame stesti na hlidaci prarodice, kteri se nebali uspavat miminka, takze jsme mohli s muzem obcas vyrazit na koncert nebo veceri. 

Tak Betty No, mně přijde, že od toho menšího by to právě šlo úplně v pohodě

Lamicka no moje kámošky se hodně scházely přes den na těch různých kafíčkách v hernách a kavárnách s dětskejma koutkama a večer už byly vyřízený :-))

Potrefenáhusa to bude tim, ja mela vetsinu kamaradek bezdetnych. Nevidela bych je nekolik let, kdybych nemohla/nechtela ven. 

continuity  Gratuluju! A zvládly to v pohodě? Já bych je ještě samotné doma nenechala, ale my jsme v baráku, tady se sama večer bojím i já . Ale v Japonsku jsme je večer nechali doma 2x, jednou v hotelu v Tokyu a jednou v našem bytě, to jsem ale byla hodně nesvá, přemluvil mě muž, šli jsme do dost vzdálené restaurace, pěšky a nejvíc ze všeho jsem se bála, že přijde zemětřesení!! 

Lamicka Já měla děti z party jako poslední, ale za svobodna jsem většinou jezdila na večírky k dětným kamarádkám domů, třeba když byly bez chlapa, tak jsem tam přespala....vůbec nepamatuju, že by se mnou někam chodily. To až já jsem se musela přizpůsobit a shánět hlídání :-)

Garfie zvládly, ale nevím jak. večer uz spaly a ráno k nim vstával muž a ten měl co dělat, aby je hezky učesal, takže se neptal.

continuity Super, jsou šikovné. Za chvíli už vás budou posílat ven samy ;)

continuity  To chápu, taky bych se neptala. Mně syn říkal, že se trochu bál, ale že si představoval, že jsme vedle v místnosti a povídáme si a to ho uklidnilo

Garfie tak já jsem jim rovnou řekla, ať si nechají svítit v obýváku, pokud chtějí. Jsou tak zvyklé, když jsem doma sama a zavřu se s knížkou do loznice, tak se chodí ptat, proč je tma?

Lamicka jo, ještě si pamatuju ten pocit svobody, když jsem poprvé po kolika týdnech vypadla na 2 hodiny ven bez dítěte :D

Stratila som moju milú mp3. Boli sme spolu 10 rokov