whiskas k těm kočkám, vy je pořád oddělujete? To si pak nezvyknou. Den, dva, tři, musí být spolu. Pokud to teda není masakr. Ale syčení, schovávání a lehká bitka je normální.
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Catherinne Oddělujeme. Já se bojím, aby June kotěti fakt něco neudělala 
. Ale na lámání chleba stejně dojde. Teď jsem ji vzala s sebou i z důvodu, že partner bude mít celkem nabitý program a nechtěla jsem, aby tam ten drobek byl většinu času sám. Původně jsme ji měli dostat až za cca další týden, ale situace se změnila, takže jsme byli celkem nepřipraveni (hlavně časově). Ale určitě se to poddá 
.
Si tu odlozim.. O vikendu tchyně i tchan, kazdy jeden den, zkolabovali a byli odvezeni rychlou. Tchán ztratil pri odvozu doklady, kdyz jsme v nedeli odchazeli z jejich bytu, spadly mi jejich nahradni klíče do vytahu. Mezitim x telefonátu se zachrankou, policii, nemocnici ohledne dokladu, s vytaharem ohledne klicu. Předtím v sobotu večer v hospodě zapomenuta peněženka, muž byl vyklepany z mámy, netusil ze v nedeli si to zopakuje s tatou. Jako víkendová tečka rozbitá pračka pred dovolenou. Tak jsem se z toho opila. A k tomu vedra....
a co třeba křížovky, to by ho nebavilo? (určitě by se toho na webu dalo najít víc, nějaké hlavolamy, testy, tréninky paměti a tak...)
Jennyfor a denni stacionar na par dni v tydnu jsi zvazovala? Tatinek by mel socialni kontakt a min casu na radeni na internetu. Pro tebe by to ale nebyla casova uleva.
Jennyfor Tohle musi byt strasne tezke a vycerpavajici, potlapkavam. Nebyl by resenim klub senioru, takova ta "skolka" pro seniory? Ze by tam byl tatinek 1-2x do tydne rozptylil, mel prilezitost s nekym promluvit?
Na internetu jsem našla nějaké tipy pod heslem Jak zabavit seniora, třeba tohle: http://www.tretivek.cz/rubriky/zabava/. Nějaké tipy na různé, i neinternetove činnosti, se tam dají najít.
Jennyfor není v okolí nějaký denní stacionář pro seniory nebo klub seniorů? Že by měl tatínek třeba dvakrát týdně nějaký program tam, třeba by si i našel nějaké přátele. U nás je třeba hezké centrum pro seniory, mají velkou zahradu s petanquem, probíhá tam spousta kurzů, kluby,... Kamarádky rodiče takhle dávali babičku na každý den do "školky", aby nebyla doma sama. Nevím, jestli je teda reálné ho tam dopravovat a jestli by ti neřekl, že je ještě mladý jura.
No nemáš to jednoduchý.
Ten denní stacionář je ale dobrej nápad, a jsou myslím taky takový, který si "klienty" i odvážej... A určitě by se našly nějaký internetový stránky co nejsou zrovna seznamka s Kazachstánkama 
nějaký fórum pro počítačový nadšence třeba?
Ale myslím, že je to částečně i o tvým zapřažení - jak ses zbavila povinností ošetřovatelky (aspoň doufám že to klaplo), tak tě taťka rád zaměstnává aspoň těma nákupama kravin - protože ví, že to vidíš a že se tím budeš zabejvat. Možná kdyby viděl, že tě to nezajímá, tak by do toho nebyl tak hr. Třeba to bere jako vaši vzájemnou interakci... on něco odklikne, ty se rozčílíš... 
Nevím odkud jste... jeden stacionář funguje zrovna u nás za rohem.
stes Vyčerpávající scénář 
. Když to tady tak čtu, beru své (poměrně řešitelné) "stížnosti" zpět. Držím palce a mimochodem, co sis dala?
stes ježiš to toho teda fakt bylo dost...držím palce, ať se z toho manželovi rodiče v pořádku dostanou 
Jennyfor to je sileny, s cim vsim se potykas.. dobre rady uz zaznely, tak ja jen potlapkam.. Jsi zena cinu, verim, ze to rozlousknes, stejne jako injekce. Stacionar a internetove forum zni dobre. Neexistuje neco jako on-line univerzita 3.veku..?
Držím palce,ať se vše vyřeší
whiskas continuity SunEclipse díky, dnes začínáme hledat pečovatelák ..to je ještě radostnější, když to tu čtu. Dala jsem si RŠ od Baláže. Na dnešek chladím SG. od Výmoly. Drobné radosti :-)
Jennyfor Jeste me napadly online hry po netu (je tam teda hodne reklam,takze riziko), ale pamatuji si, ze jsou i takove jednoduche - slovni fotbal, scrabble a dost casto clovek narazi na skutecneho protihrace a muze s nim chatovat, tam snad nadrzeny kazachstanky nejsou.
Děkuji všem za rady, ale ono je to trochu složitější.
Jak byl táta do tý devadesátky duševně naprosto svěží, tak měl spoustu koníčků, dopisoval si s lidmi na fórech pro radioamatéry, chodil na burzy, scházel se s o mnoho mladšími elektronadšenci, koupil si 3D tiskárnu a vyráběl na ní součástky, opravoval vše od fénu přes žehličku po kukačkové hodiny, vůbec na hodinky byl machr, v devadesáti nepotřeboval ani brýle. Musel mít každou IT novinku, nejlepší sluchátka, bedny, domácí kino. Vyráběl i videa s hudbou, poslouchal jak vážnou hudbu, tak třeba Stouny, až se barák otřásal. A sledoval úplně všechno, co se šustlo, takže kolikrát věděl i podrobnosti, který už mi unikaly. Mě předplacený Computer, Epochu, Lidé a země. Pro obě moje děti byl něco jako guru, obdivovaly ho, však taky obě nasměroval na IT profese.
No a po mrtvici se naprosto povahově změnil. Nezajímá ho vůbec nic, jen ten internet a seznamky. A ješťe, ehm, ehm, porno.
Konzultovala jsem to s geriatrem, prý prostě po tom poranění mozku nastoupila demence. Není to taková ta klasická, orientuje se v místě, čase, prostoru atd.
Ale jeho emoční stav se ustálil na tom, že už upředňostňuje jen svý fyzický potřeby, nic jinýho ho nezajímá, pravnučka nezájem, věci, které měl rozdělané před mrtvicí ho nezajímají, hudbu už nechce poslouchat, křížovky nechce, jediný, co ho zajímá je jídlo a sex. Je to strašný to takhle napsat, je to táta, ale už to není on.
A je to strašně drásající, vidět ten úpadek denně v přímém přenosu. Já už si zvykla, že přijdu, vypnu mu nějaký to porno, píchnu injekci a pošlu ho ke stolu, kde má oběd. Ale ze začátku jsem to teda mnohokrát obrečela.
A proto byl taky naštvanej, že jsem ho "strčila" do té odlehčovačky, kde tohle dělat nemohl. A už ho ani nikam na pár dní nedostanu, protože tam byly jen starý báby, a na to se nedá koukat. A dědci byli všichni blbý, nedalo se s nima mluvit.
On se uvnitř cítí tak na čtyřicet, podle toho si vybírá na těch seznamkách, slibuje hory doly a přitom si sám nepřevlíkne ani tričko a neoblíkne kalhoty. Ale nepůjde ani do stacionáře, už jsem to zkoušela, on je prostě na tohle mladej a nejchytřejší na světě a mezi ty dědky, kterejm je často o dvacet míň, nepůjde, s nima si nemá co říct.
No a děti to taky strašně špatně snáší, nechtějí za ním chodit, ta změna z báječného dědečka do chlípného starce je děsí, oni přijdou a táta jim hned chce ukázat, jaká krásná prsatice mu poslala nahou fotku. Už prostě nemá žádný zábrany.
Takže se různě vymlouvaj, proč nemůžou přijít, já to i chápu, ono je to fakt děs, ta lidská destrukce, možná by líp snášely, kdyby prostě zapomínal, motal věci, nevěděl, jak se jmenuje. Tohle nedávaj.
Takže když chci vidět vnučku, bereme autem tátu s sebou, on tam někde v koutku tiše zuří, já se pomazlím a pak už nás zas musí hodit dcery přítel domů, protože táta má domluvený chat s nějakou "mamtorádanatvrdo" a začíná se vztekat.
Někdy bych nejradši utekla někam hodně daleko a zahodila klíče. Jenže nemůžu. Je to prostě táta, i když je už vevnitř někdo jinej.
Jennyfor mas to moc tezky.
Ale jeden dobrý zásek, mám potvrzenou agenturu, která bude chodit s injekcí víckrát denně. Doktorka teda dělala dusno, pak mi nařizovala, ať to není v žádném případě víc než dvakrát denně. Pak tam volali z tý home care agentury, všechno domluvili a pak volali mně, že zařízeno, ale že jim taky nařizovala, aby s injekcí nechodili víc než 2x denně.
Já ten systém nechápala, ale je to prý tak, že lékař vypíše žádanku na tu agenturu na státem hrazenou péči, pojišťovna to proplatí tomu lékaři a ten pak předá té agentuře nějakou poměrnou část. A když ta agentura poskytne péči víckrát denně, tak musí z té částky dostat víc a na lékaře pak zbyde míň.
Nevím, co je na tom pravdy, takhle mi to popisovala ta paní z agentury, že proto nechtějí doktoři povolovat ani to, na co má pacient nárok. Ale že se nějak domluvíme, že teď to uděláme v poledne a navečer a pak případně jejich revizák navrhne i třeba rána nebo večery, kdybych chtěla třeba na den odjet. A navíc si můžu zaplatit za pakatel ty injekce i o víkendu, když budu mít potřebu, lze kombinovat hrazenou a placenou péči.
Tak snad si i já ještě užiju trochu léta.
Jennyfor hrozně moc vám držím palce
