rehabilitace je nahodou super, hlavne, ze se prislo na to, ze ceho to je. oni jsou to holky sikovne urcite vam pomuzou a da se to uzit. ja si zajdu i kdyz me jenom malinko zacnou zlobit zada a je to fajn. 

Stěžuju si na počasí. Trávím dovolenou čučením z okna, jak prší. A chtěla jsem jít do knihovny, mám tu hromadu přečtených knížek na vrácení. Jenže prší v kuse od rána, co jsem se probudila. Bleh

ja te nechci jeste vic nestvat, ale na tech horach, kam se chystam bylo dnes uplne plechove nebe. nechapu jak je to mozne, ale koukam s obavami na webkameru a je to tak (je tam teplo, kdyz uz tak by tam prselo, co vadi mnohem vic, nez slunecno nad nulou). 

Já sice dovolenou nemám, ale prší tak hnusně, že jsem líná přejít těch 700 metrů do knihovny a radši po víkendu zaplatim pokutu za pozdní vrácení.

Ročně tam jen na pokutách nechám tak kolem pětistovky, utěšuji se tím, že knihovny mají beztak málo peněz a měla bych mít ze svých pokut radost:-D.

Mně teda pokuta nehrozí, ale chodím do knihovny ráda (až na to táhání těžkých tašek ). Tak jsem se těšila, že si to užiju v klidu.

Stěžuju si na to, že mě zas bolí nosohltan a tak nějak mě bolí i celý tělo. Po deseti hodinách v práci jsem dorazila domů a zaplula do postele. Myslím, že prospím zbytek odpoledne, večer i noc. A měla jsem teda jiné plány, ale co už...

Dneska jsem najela na normální režim, po těch třech dnech v mrákotném stavu je to teda dost záhul. Ale je to dobrý, už přestávám vidět rozmazaně a ty zelený obrysy všeho, na co se podívám, taky už blednou 

Dekuji...Taky doufam. Ovsem s tim opijenim asi hned tak neprestanu, dojela cela rodina z jizni Moravy a vina mam ted plnej byt.

Dekuji.   Bylo to opravdu stresujici, ale zvladnout se to musi. A bohuzel jeste takove chvile prijdou. Ale na to ted nebudeme myslet. 

úprimnú sústrasť.

Stezuju si, ze me boli celej clovek, dosedla na me totiz viroza, kterou jsem chytla od synka. Muz je v praci a ja misto lezeni musim behat kolem 9-mesicniho nemocneho miminka. Ta materska je nekdy fakt na ...

Stěžuju si na zvláštní pocity po večírku s novou přítelkyní našeho nejlepšího dlouholetého kamaráda. Věkový rozdíl cca 17 nevadí, jeho bývalá žena byla stejně stará, ale tahle je....tak milounká a blbounká, že by jí člověk nejraději dal bonbon a poslat ji do kouta si hrát. Přiznám se, že jsem si snad v životě nepřišla tak stará jako vedle ní. Jestli budou moji blízcí muži vyměňovat své ženy za takové modely, tak potěš koště. Za celý večer pronesla celkem tři slova a to ještě jako odpověď na přímý dotaz. Cokoli z nás řekl, souhlasně odkývala, nakonec jsme skončili u nějakých deskovek (zaplaťpánbů, protože fakt nebylo o čem mluvit) a ona se vůbec nechytala, všechno prohrála na celé čáře.  ....jako chápu, že byla nervozní, ale nebylo to úplně první setkání. Jsem z toho fakt strašně rozpačitá. 

stazujem sa, ze moja mama rozobera moju financnu situaciu (v zmysle kolko za co platim - byvanie a pod.) so susedou (!), ktora jej prisla zapriat vsetko dobre do Noveho roka. stazujem sa, ze som taka neasertivna, ze som sa neohradila hned a stazujem sa, ze rozmyslam nad tym, ako jej to slusne povedat tak, aby som ju nejako neranila namiesto toho, aby som KONECNE PORIADNE vybuchla. uff. muselo to von.

ono by to asi stejně ničemu nepomohlo. jestli je maminka ten typ "co neví, nepoví", tak je jediné řešení jí to prostě nesvěřovat:-/ 

no praveze ja uz som sa poucila a nesverujem, ale ona si vzdy nejako cestu k informaciam najde (niekedy aj bizarnym sposobom), pretoze ma nutkavu potrebu vsetko a kazdeho kontrolovat a ak niekto nerobi to, co vyhovuje jej, berie si to extremne osobne a kope nozickami od jedu na vsetky strany, az kym nie su vsetci okolo okopani a ona je z toho kopania taka vysilena, ze vyzaduje starostlivost a tvari sa ako obet.

nie je to ten typ, "co nevi, nepovi", skor ten typ "poviem, co mi vyhovuje, aby som z toho nieco mala" - zial, taka je pravda; aj ked to odo mna vyznieva nepekne. ono tazko sa uplne odputat, ked je to vlastna mama. 

snad sa mi teraz ulavi. 

edit: samozrejme, ze kope iba do najblizsich, okolie ju vnima ako sarmantnu damu a vsetky jej hry zozerie aj s navijakom, preto som vacsinou za idiota ja (alebo dalsi clenovia rodiny). a ano, viem, co je to za diagnoza. 

tak to je zlý. to se dá jen potlapkat...

To ukáže čas, třeba není zas až tak moc nahlouplá, jen stydlivá. Já toho také na prvních setkáních s kamarády někoho jiného nemám potřebu moc namluvit...  Jinak teda omlazování kolektivu vás možná nemine, vidím to dokonale na partě kamarádů mého muže. Ten, kdo se ženil jako první, má stejně starou manželku, ten, kdo se ženil letos, má manželku už skoro o 15 let mladší. Ostatní pěkně popořadě mezi tím, s matematickou přesností :-)

No já doufám! :-) Já ji právě nechci nějak odsoudit, po prvním setkání jsem si řekla, že je jen hrozně ostýchavá...ale musím říct, že teď už se mi fakt jeví spíš jednodušší, takové roztomilé koťátko. Což vůbec nevadí v jejím věku, jen po třicítce už to přestává být roztomilé. Pokud jim to bude klapat, tak se s tím smířím, budu si holt povídat spíš s chlapama, ale mám strach, že mu to dojde a my si zase budeme muset zvykat na někoho nového a to už mě fakt nebaví 

Narazila jsem na FB na obchod, co s neskutečnou marží přeprodává šaty z Aliexpressu (vím, že takových je mraky). Slušně jsem na to pod jedním příspěvkem upozornila, načež mě pochopitelně smazali a navrch ještě zablokovali. Není to nic překvapivého ani hrůzostrašného, ale pěkně mě to nakrklo