Kokoska letos prostě musí i Ježíšek dodržovat opatření.

Kokoska jezisek vedel,ze dojdou driv.

My tem detem proste furt lzeme

Jos píšu o tom, o zdravotním stavu ani kondici nemám pochyb, ale lokalizace je opravdu špatná. Konzultaci budu směrovat do větší krajské nemocnice, než je bližší krajská nemocnice s neurochirurgií. Pokud nepochodím, počítám s tím, že to "poženu vejš"...

​Kdyby to šlo, tak co takovej gama nůž? Nebo operace, ale aspoň stereotaktická? 

Podle mý zkušenosti by nejdřív každej nejradši rovnou pacientovi rozpoltil lebku, a ty míň invazivní způsoby si člověk pomalu musí hledat sám...

barbucha jasně, já s otevřeným přístupem a priori nesouhlasím, čekám na vyjádření po rezonanci, zda bude možné zvolit endoskopický přístup, nebo úplně jinak s tím gama nožem. Jen mám obavu, aby zbytek rodiny vlivem černýho svědomí krz nedělní obědy a prodloužený víkendy u babičky all inclusive, netrval na nějakém krajním řešení za každou cenu...

marieu 

To by snad nebylo moc prospěšný vzhledem k černýmu svědomí. Přece se jí nechtějí zbavit... 

Přeju vám ať najdeš dobrý řešení!

Segra se synovcem vyrabeli svicky ze vceliho vosku, tak jsem jednu cajovou dneska dala do svy oblibeny lucernicky... najednou si rikam, co to smrdi... v lucerne z ty cajovky takovej megaplamen, vrsek je celej cernej Tak jsem prave pochopila, proc hasici jezdej i k pricetnejm lidem, kteri nedavaji svicky pod zaclony a neusinaji s cigaretou na gauci.

barbucha děkuju, žel jsou to absolutní laici, a k tomu bohužel nestřetávají s realitou. Jsem krapet vysílená a to jsme ještě na začátku. 

Jo a abych se držela tématu o stěžování, včera jsem zjistila, že budu muset kromě toho řešit ještě otcův sice benigní, ale progredující nález na sono ledvin, o kterém se mi neráčil zmínit, respektive se o něm nezmínil ani jednomu ze svých ošetřujících lékařů. Matka mě maličko sjela, že teď řeší jinou krizi (=přivezla jsem jí zcela vyjímečně děcka na přespání, páč jim to slíbila) a pak bude řešit otce, asi jí vyvedlo z míry, že o tom taky neví. Nic. Snažím se to přežít duševně zdravá. Pálím františky a svíčky, úklid hotovej, cukroví jakž takž, do práce teda jeden den navíc, a pak snad pár dnů radosti s dětmi a mužem, který poprvé za dobu, co se známe (18 let) nemá ani jednu službu ve špitále

razorblade no,ono to muze byt bohuzel raz dva.

ja uz do niceho "uzavrenyho"radsi svicky nedavam +sfouknu vse kdyz odchazim z mistnosti.

marieu já vím že to myslíš dobře a obdivuju tě - na druhou stranu, snažit se pomáhat někomu, kdo o to nestojí je nejen strašně vysilující, je to cesta do pekla. drž se

viktorka_od splavu  Snažím se to brát tak, že to je babička mých dětí a manželova maminka. A je stará a tohle sama nedá. U rodičů se snažím předcházet tomu, aby byli co nejvíc zdraví a jinak mě nepotřebovali. Na zbytek zkouším nemyslet, ale máš samozřejmě pravdu, protože cesta do pekel je dlážděna atd atd. Už jsem o tom přemýšlela mockrát, proč pořád takhle skáču jak maňásek a došla k tomu, že jsem se to nejspíš nevědomě naučila už v dětství s tím, jak jsem moc stála o uznání a respekt (bože chraň, nejsem žádná chudinka). Takže zbývá se to už "jen" odnaučit. 

marieu je to těžký, moc ti držím palce. (a možná.. asi to vyzní blbě, ale zkusím to: tahleta motivace prokázat vlastní hodnotu tím, že budu pomáhat druhým až do sebezničení dost často vede k nečekaným reakcím okolí - lidé prostě nějak vycítí, že si ten člověk sám sebe neváží, a pak si neváží ani jeho, ani té pomoci. takže to je vlastně kontraproduktivní. taková ta trapácká poučka, že nejdřív musíš mít ráda sama sebe, je fakt platná

viktorka_od splavu jako dostala jsem se do bodu, kdy jsem to pochopila, zatím se mi nedaří najít cestu ven. 

marieu 

Zas bych to tak nehrotila, prostě chceš babičce pomoct, ne? Třeba eště k dalším pár rokům...

barbucha no, ona má viktorka_od splavu od splavu dost pravdu, nejde jen teď o tchyni. Mám k tomu fakt sklon, týká se to pochopitelně i práce a je to v drtivý většině případů značně nevděčný. Pochopitelně to s tchyní dotáhnu, manželovi sourozenci jsou opravdu úplně mimo a nejsou zatím ničeho kloudnýho schopní.

marieu 

V každým případě držím palce, ať to dopadne pokud možno co nejlíp, pro babku i pro tebe (co se třeba vděku rodiny i vlastního pocitu týče). 

barbucha ale vono vůbec nejde o vděk, to je můj naučenej tik od dětství- přeskočit se pokaždý a pro každýho, okamžitě a bez váhání, už si to právě vůbec Ale to si šetřím na terapii, až budu mít čas, nemůžu strávit celý život opisováním kruhu   A děkuju za přání, naše holky určitě potřebujou víc času líp se se svou starší babičkou seznámit, když jsou s ní tak málo...

Já jen takový povzdechnutí. Montovala jsem dneska kontejner, co jsem si nechala přívízt z Ikea. Jak mám HO, kupěj se mi tu všude pracovní papíry, tak něco pod stůl, kam to nacpu. Je to ten plechovej, co už dělají léta, mám tu ještě další dva kusy, už z dřívějška.
A tenkrát jsem si je taky skládala sama, tyhle lehký věci mě bavily, pustila jsem si k tomu nějaký písničky a šlo mi to od ruky.

Tak dneska ne. Mordovala jsem se s tím krámem snad 2 hodiny. Ztratila jsem za těch pár let úplně cvik, ruce mě neposlouchaly, ty šroubky mi furt někam padaly, jak jsem u toho seděla na zemi, bolí mě kyčle, neměla jsem sílu tam zamačkávat ty caplíčky, který to držej pohromadě, dřív to šlo šroubovákem, teď jsem musela najít správný kleště a ani tak jsem to pořádně nedocvakla. 
Mám to celý takový šišatý.

Ale nejvíc mne vyděsilo, jak jsem opravdu po těch třech letech, co dělám jen ty práce kolem táty, domácnost, vaření a nebo sedím u počítače, ztratila úplně jemnou motoriku, cit v rukách, všechno to dřív bylo takový jednoduchý a teď jsem si připadala úplně nemožná.
Stejný to mám i s šitím, teď to odkládám, protože už jen navlíknout niť, udržet jehlu v ruce a vůbec na to i vidět, to je vždycky výzva, často s tím vzteky seknu a pak mi tu něco leží s nepřišitým knoflíkem rok.

Prostě to stáří je na hovno

Jennyfor no co na to říct, jen, že stáří není pro sraby.Ale stále je to dobrý, věř mi.

Jennyfor achjo, no, ja byla nesikovna odjakziva, ale ta slepota to je strasny, strasny:-((  bez ohledu na brejle vidim proste kulovy, prisit cernou niti cerny knoflik na cernou kosili to je nadlidsky ukol