paktofonikaTak to byla nějaká pračka pro chytrý moje Bosch tomu říká nějak jako "Ready in" a nevyjde to vždycky přesně na minutu, ale jako bavíme se o konci praní.

Aranel moje má taky odložený start nikoliv konec. Sice hlásí, jak dlouho ten program trvá, ale v 99% případů nakonec pere o 45 minut míň. Ze začátku to stalo dost počítání, teď už to sázím z hlavy.

brrr Prosím tě, já zase jako malá vždycky přišla z hospody na chalupě s čokoládou!!! Babička tam kdysi stálal za pípou a štamgasti pro mě měli slabost!

Ale jinak mi to připomnělo, jak dcera asi ve třetí třídě přišla s dřevěným korálkovým náramkem, určitě nebyl levný. Prý jim ho věnoval prodavač ve vinotéce(!), kde byly s kamarádkou koupit mamince víno....nechala jim zbytek (asi deset korun) od cesty a to jim na náramky nestačilo, tak jim je pán věnoval....asi se mu zželelo nebohých dcerek alkoholičky, no málem to se mnou praštilo.

Mohučanka dvere jsem znala uz davno z letiste, jezdilimjsme se divat na letadla  jak startujou a pristavaji. Byvala tam terasa pristupne pro verejnost, ani nevim  jestli jeste existuje.

A jak tele na vrata jsem cumela v roce 88, kdyz jsme poprve vyjeli na zapad. Tady byly ty zaprdene samoobsluhy akorat tak s radama kysanyho zeli a kremem Maryna na ruce i oblicej, a ve Francii obri supermarkety na predmesti, v jednom obchode vsechno od toho zeli po obuv a drogerii. A obchodni domy v Parizi, kde na ohromne plose bylo vsechno, na co se tady staly fronty pred Tuzexem, teda pokud se povedlo sehnat bony.

Kokoska výhlidková terasa na letišti porad existuje. 

viktorka_od splavu Jenže sem prostě nechceš na rekreaci. To bylo první, co jsme řešili, jestli to neopravit a nepronajímat. V okolí je takových opravených málo a mají problém. Takže ani z toho důvodu to tam nikdo nekoupí. Ještě to má jednu průserovou vlastnost. Je to opravdu obrovský areál a je to rozdělené jako dvojdomek. 

Aranel no tá stará bola Candy, to ešte nebola múdra práčka :D 

continuity to je dobra zprava, az bude svet zase v poradku, zajedu tam s vnoucaty. Snad jim tou dobou jeste neporostou fousy.

Kokoska spíš jestli tam ještě někdy budou letadla

Taková malicherná stížnost - letos jsem dostala jsem zpátky klienta, kterého jsem účtovala před pěti lety, protože poslední kolegyně, která ho měla mezitím,  odcházela na mateřskou. Snažila jsem se mu věnovat, vplula jsem zpátky do  rozúčtovacích tabulek , které jsem před lety pro něj  vymyslela, a kolegyně po mně převzaly (věc nad rámec  standardní smlouvy) , kdykoli zavolal, všeho jsem nechala a pomáhala mu v softu i s věcma, co bych podle smlouvy nemusela. Dnes přišel šéf s tím, že klient volal, a mezi řečí si postěžoval, že jsem na něj moc přísná, furt po něm něco chci (čti: informace, který potřebuju pro správné zvládnutí své práce, od nikoho jiného než klienta se k nim prostě nedopátrám, a který by měl poskytovat sám od sebe). Šéf to bral s humorem, že takovej klient prostě je, stěžovací, ale mě to otrávilo zbytek pracovního dne. 

continuity no to pocitam do toho sveta v poradku, ze se zas bude litat.

Isca to chapu.

Holt si klient tu tvoji ochotu prebral na otravnost....

Garfie to mi připomnělo, jak jsme jako děti chodily v létě k sousedce pro kozí mléko. Babička nám pro ní vždycky dala deset nebo dvacet korun, ale sousedka to nechtěla a ještě nám dala nějaké bonbóny třeba. A babička po nás chtěla, abysme jí ty peníze vnutili. To se nám samozřejmě nepodařilo, byl to hrozný stres. Nakonec babička rezignovala a na konci léta jí koupila utěrky.

continuity no nejsem si jistá, jestli Kokoska nemínila tu otevřenou, co bývala, než postavili tu novou halu

SunEclipse ty dvě, co tam byly. Na každé straně budovy jedna.

Taky si pamatuju, jak jsme tam jezdili koukat na letadla a obdivovat skleněné dveře, které se samy otevíraly.

Dadoo a na konci měly budku s občerstvením jo kdepak ty časy jsou ..

SunEclipse jojo, otevrenou. Na nejake jsme byli pred par lety, kdyz jsme cekali na zpozdeny let a smejdili po letisti. Ale nejsem si jista, jestli vstup nebyl az po odbaveni.

Dadoo dvě jsou tam pořád. Jedna je z restaurace a druhá volně. Obě před odbavením. 

Evaeva Kdyz jsi zacala, tak jsem myslela, ze jste si ty penize tajne nechavaly!  Nas takhle jednou poslala babicka s pekacem buchet. S bratrancem jsme je sezrali na schodech u kostela, prinesli vratit spinavy plech-a ze teta dekuje! Nemohli jsme pochopit, jaktoze nas babicka hned odhalila...

Garfie no to by bylo nejlepší, ale my byly hrozně poctivý. Myslím, že jsem je jednou schovala někde po cestě, aby to vypadalo, že jsme je odevzdaly. Naštěstí se to nakonec vyřešilo, vnucovat někomu něco neumím ani teď natož v těch jánevím osmi.