nonemy Já už to tady určitě vyprávěla, ale když jsem byla malá, tak v první třídě, rozváděli se kamarádi mých rodičů, měli dva syny, jeden byl asi o dva roky a druhý o šest let starší než já, hodně jsme se vídali. Rozvod byl docela válka Roseových, pamatuju si, jak to naši pořád řešili, ti známí si k nám na sebe vzájemně chodili stěžovat...no dopadlo to tak, že si každý vzal jednoho syna a úplně se přestali stýkat. Ten starší chodil s mojí ségrou do třídy, ale toho mladšího už jsme neviděli, odstěhovali se na druhý konec města. No a snad o patnáct let později jsem byla někde v baru a narazila na něj, bylo to hrozně milý setkání (kupodivu jsme se poznali) a jeho druhá věta po "jé Garfie, jsi to ty?" byla "víš něco o bráchovi?" Strašně smutný....

Garfie ježiš

Garfie smutný. Já nevím, jak ty holčičky dopadly, ale budu doufat, ze se našly, a ze je to moc nepoznamenalo. Přijde mi to od těch rodičů sobecký. V tom "mém" případě vím, ze se stěhovali hodně daleko, takže nějaké pravidelné setkávání určitě neprobíhalo.

nonemy Mně to přijde hrozně krutý a sobecký od těch rodičů. Ti dospělí proti sobě můžou mít cokoli, ale v zájmu dětí by se měli trochu ovládnout. :-(

Holce s kterou jsem seděla v ZŠ umřel táta a nový manžel její matky si vymínil, že ta starší dcera půjde do děcáku, že jí doma nechce. Naštěstí se jí ujala její babička a " vychovala " ji. Kdykoli jsme vyplňovaly něco o rodičích, vždycky strašně plakalaa mně jí bylo strašně líto. Ale nakonec to dopadlo dobře. Má hezkou rodinu, tchyně s tchánem se v ní viděli. Spravedlnost existuje. I když jen asi v tomto případě.

Garfie kocoureksuggy hrozne hrozne

kocoureksuggy tohle mi přijde strašne. Jak si může matka vzít chlapa, který zavrhne její děti?

kocoureksuggy to je asi nejsmutnejsi pribeh.........

A to je teprv zenska!dite do decaku a kvuli chlapovi.......(vim,ze si ji vzala ta babicka,diky bohu)

kocoureksuggy Z tohohle me fakt boli srdce, nejhorsi historka :-( 

Zarinya jo, ten mýtus o mateřské lásce je kolikrát fakt mýtus. občas taky myslím na spolužačku dcery ze zš, kterou matka nechala spolu se starším bratrem (ale taky ještě nebyl plnoletý, bylo mu tak 15-16?) v bytě, a sama se odstěhovala za chlapem mám dojem že na slovensko.. posílala jim nějaký peníze na domácnost a občas je navštívila. říkala jsem si že nakonec měla ta děcka vlastně štěstí, že je nikdo neprásknul a nezavřeli je do děcáku:-( 

bože, proč jsou lidi takové svině to se nedá ani číst.

Jiná Realita Přesně.

Jiná Realita A kdyz clovek k tomu zna tolik paru, co by deti chtely a nejde to. Nektere ty historky tady jsou uplne neuveritelne. 

Jos tohle já se střehnu porovnávat, protože to, že někdo děti moc chce a nejde mu to, ještě neznamená, že když/až je mít bude, tak se k nim bude chovat hezky.. vůbec to tak být nemusí 

Garfie Zarinya continuity Candance 
Můj taťka se narodil jako nemanželský v době, kdy se muži nesměli ženit před dosažením 21.let a tudíž před vojnou. Babička u kreré první dva roky víceméně vyrůstal ( moje prababička) později říkala, že jeho máma se s ním v určitý den loučila mnohem déle než obvykle. Od té doby jí už nikdy neviděli. Když děda přišel z vojny, hledal jí. Našel jí v den, kdy se vdávala. Můj taťka jí v období puberty strašně chtěl potkat. Celá rodina jí hledala, teta dělala na matrice, takže jí časem našli. A když jí konečně našli, tak můj taťka řekl, že už ji nechce vidět, když ona neměla zájem, tak že on už ho taky nemá. Taťka ve 46. letech zemřel a všichni jsme se tenkrát schodli, že jeden z důvodů byl ten, že ta máma se už nikdy nezajímala, jak a zda vůbec žije....

Jiná Realita Jo, bohuzel I svine maji rozmnozovaci schopnost. Fakt bohuzel. A pak je nekdo sikovnej a hodnej a chtel by a nejde to:-(. Nebo maji lidi nejake postizeni ci omezeni a netroufnou si. Je to nespravedlivy hrozne.

Mimochodem nesledujete nekdo tu slepou maminku, jak je bez partnera? Jeden cas to bylo snad na streamu, jak se pripravuje na prichod miminka a ta pece o ranni miminkovsky vek byla zachycena. A ted jak I to moje dite si na ni casto vzpomenu, jak to zvlada,a reknu si, jak tohle asi ona dela... No nicmene, ja na stremu videla jedno video, nebyl cas, tak nejaka svodka by se hodila;-)

viktorka_od splavu Beru to ze sveho blizkeho okoli a docela bych za nektere dala ruce do ohne. Ale jasne, ze to neni zaruka. 

Karja to si mi pripomenula dokument o nevidiacich Slepé lásky, tam myslím boli jedni rodičia, obidvaja nevidiaci alebo veľmi slabo visiaci a mali dieťa (myslím dcéru?) Vtipný bol moment keď šla mama s dieťaťom na nejakú rozprávku do kina a dieťa jej rozprávalo čo sa deje, bolo to milé. A bol to fajn dokument, odporúčam pozrieť. 

omg, já vůbec nechápu, jak se může slepý rodič zvládnout sám postarat o novorozence :-O

mně stačí, když vidím u bráchy, co všechno se s ním dělá, a fakt netuším, jak bych to zvládla ne že slepá, ale třeba jen se zlomenou rukou. to je obdivuhodné.

Jiná Realita 
Já si se šestitýdenním miminkem zlomila nohu. Dali mi sádru bez chodičky. Bez pomoci rodičů bychom to s manželem nezvládli.