Jsem si vzpomněla na ukrutnou bolest břicha v porodnici po sekci - byly to jen zaražený větry, na který mi pak dali roztok Aqua carminativa rubra a bylo po problému. Ale když se pak při vizitě ptali: "A větry odcházej?"
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Renusatko ja mam reklamu na rumove predplatne
tina mě když se v porodnici na tohle zeptali, tak jsem na ně tak zírala, museli myslet že jsem retardovaná. Já vůbec nevěděla, řešila jsem mimino, kojení, vážení, přebalování, pupíček, sprchování svojí jizvy atd. a ještě abych hlídala větry! No bylo jasný, že nemám problém, ale ta otázka mě zaskočila.
INCOM1 oni se na to asi neptaj standardne. Ja si predtim stezovala, ze me boli bricho, jak kdyz me chce nekdo roztrhnout zevnitr, tak proto mi dali ten roztok a pak se teda nasledne vlastne dotazovali, zda zaucinkoval. No, prijemny to pred tou nastoupenou jednotkou zrovna nebylo
tina tak já byla fakt mimo, vizita pravidelně zpovídala samba, protože já byla na záchodě, nebo ve sprše. Proto se asi pak ptali 
Jdu si trochu postěžovat. Obdivuju všechny, co o někoho dlouhodobě pečují. Necelý měsíc se starám o ležícího manžela a mám pocit, že už nemůžu. Ještě další měsíc nesmí chodit, pak teprve začne rehabilitace. Nevím, jestli to vydržím. Dnes už jsem i vzteky brečela (tajně). Ráno letím na pár hodin do práce, zbytek dělám doma. Do toho každý den vaření, chystání a podávání veškerýho jídla a vlastně všech věcí. Občas ještě pomáhám snaše s vnučkou. Po třetí dávce očkování se mi dost zhoršilo moje chronický onemocnění, tak mi ke všemu ještě není dobře. Dnes to na mě nějak padlo.
crazydaisy 
nechces sa na to varenie (aspoň občas) vykašľať a objednať obed? Mne toto precitnutie, že veď nemusím stále variť ale môžem si ísť jedlo zobrať/nechať doviezt, tento rok zachránilo psychickú pohodu. Aj keď som to praktikovala len občas, hrozne to pomohlo.
Mrakoplas no, já bych nevařila vůbec, ale muž nic jinýho nechce
crazydaisy no tak v tomto by som mala jasno. Buď budeš jesť čo naservírujem alebo budeš hladný 
(samozrejme pokiaľ nemá speci diétu). Ja mám asi veľké šťastie, že sambo je v mnohých veciach empatický a keď som mu raz s malou dušičkou priznala, že som obed objednala (on bol v práci, ja doma s deťmi), tak mi dokonca sám navrhol, aby som to robila častejšie a nekaslala sa s varením. Skús mu povedať narovinu, že je toho na teba veľa a aby si to stíhala a neľahla s ním, musíš niečo vypustiť. Ale viem, nie je to ľahké.
crazydaisy není čas na hrdinství. Chce-nechce.. Prostě nestíháš a nemáš na to čas.
Ja nosila obědy že školy, manželovi chutnaly. Vařila jsem jen o víkendu. A každé pondělí mu vozidla menicko z výborně restaurace.
Měla bys mu nějak jemné, ale jednoznačně vysvětlit, že nejsi super women a nemůžeš stíhat všechno.
A trvat na tom. Péče o ležícího je dost náročná, nemůže mít na tebe takové požadavky. Něco se prostě ubrat musí.
Absolutně si nedovedu představit, že bych chodila do práce a ještě k tomu i pořád vařila a starela se.
Holt si bude muset zvyknout. Nejsi stroj. 
A snacha si holt zatím bude muset vystačit s pomocí manžela. Svého.
Nejsi zodpovědná za všechno a všechny.
crazydaisy ako tak premýšľam, tak ho v podstate chápem, tých asi 5 x čo som objednala jedlo, bolo dobré asi len jedno, tu nie je dobrá reštaurácia a to jediné ma brzdí v tom si objednať častejšie :) (hrozim sa návratu do práce, odvykla som od nedobrych jedál). Ale toto je výnimočná situácia, ktorá nebude nastálo a mal by vedieť, že je toho na teba príliš. Alebo si vziať načas očr (aj keď to tiež nie je ideálne).
Když ony se ty návyky těžko mění, když výchova dívek i nás odmala spočívá právě v tom, že všechno a všichni jsou jejich zodpovědnost.
Díky všem. No oni jsou totiž všichni zvyklí, že já to všechno nakonec zvládnu. Muž byl pracovně pořád pryč, tak jsem byla zvyklá všechno řešit sama. Teď jsem si zrovna vzpomněla, jak to bylo, když jsem si zlomila kotník. Všichni z rodiny byli několik set km daleko. Sanitku jsem si zavolala, domu dojela taxikem a došlo mi, že do čtvrtýho patra bez výtahu o berlích bude problém a byl. A doma pes. Tak že se přesunu na chalupu. S báglem na zádech a se psem v tašce přes rameno jsem ty schody nějak slezla, ale až v autě jsem zjistila, že s ortézou na pravé noze mi to asi moc nepůjde. Tak jsem ji na tu cestu sundala. No, než jsem dojela na chalupu, tak jsem bolestí šílela. Noha oteklá, že ta ortéza už nešla ani nasadit. Zaplať bůh za hodný sousedy.
crazydaisy nemuzes si vzit osetrovacku? Skloubit praci a peci o manzela, byt jen docasne, je moc velky sousto. Pises, ze se ti zhorsilo tvoje onemocneni. To klidne muze byt ze stresu a zateze. A pres tyden bych nevarila. Vareni je dalsi smena po praci acty mas taky narok na odpocinek.
dzizisketa to máš pravdu. A ty ženy jsou zvyklé vždycky všechno nakonec zvládnout a pak, když to najednou nejde, ještě ke všemu se často cítí provinile, jako by zklamaly.
A chlap, zvyklý na dokonalý servis je najednou nespokojen, že vše neběží tak, jak je zvyklý.
Pár takových rodin jsem už poznala.
crazydaisy začni se šetřit. Hlavně kvůli sobě. Aby tě všichni nebrali jako výkonný domácí robot. Protože na domácí přístroje se ohledy neberou.
On je totiž muž normálně celkem samoobslužnej a je hrozně akční. To, že nemůže teď chodit je pro něj trest největší. Vidím na něm, že se snaží ovládat, ale moc dobře vím, jak ho to sere (pardon, ale jinak to nejde). Vidím, jak mi třeba nechce o něco říct, protože vidí, že toho mám moc. Snažím se aspoň vařit večer a třeba na dva dny, ale on si to stejně sám nepodá a musí počkat na mě. Jinak teda mě k tomu být hospodyňka vůbec nikdo nevychovával, naopak. Moje máma byla vědecký pracovník, téměř nevaří a vůbec péče o domácnost není její parketa. Ze všeho nejraději jde někam na výlet. A babička na to kdysi měla lidi a pak to tak nějak lehomyslně flákala.
Reakce na tina:
INCOM1 oni se na to asi neptaj standardne. Ja si predtim stezovala, ze me boli bricho, jak kdyz me chce nekdo roztrhnout zevnitr, tak proto mi dali ten roztok a pak se teda nasledne vlastne dotazovali, zda zaucinkoval. No, prijemny to pred tou nastoupenou jednotkou zrovna nebylo
Ptají se na to standardně.
