Sweet Potato a Čapka a Loukotkovou... i ten Remarque je porad ctivej, ale ja jsem diivna, ja muzu i Nemcovou a Karolinu Svetlou.

Kokoska Jo, Čapek. Toho jsem hltala v -nácti i teď. Nadčasovej. 

Kokoska Čapek je asi nej, Němcovou jsem četla i jako dítě (a až na Babičku se mi líbila), Karolína Světlá též. Od Loukotkové něco ano, něco ne.

vanilka Hanka H ta Čapkova cestina, to je pohlazeni po dusi.

Kokoska Přesně.Nejvíc miluju je ho povídky - tam je prostě všechno!

Garfie Ano. Remargue, Hemingway, Rolland, Simmel.....

Jos Ptáš se sice Viktorky, ale třeba u mě je to i v tom, že nevěřím na tu lásku, ve kterou jsem v téch nácti věřila. Teď už jsem cynik.

Mohučanka I já četla pořád. Třeba prázdniny jsem trávila na samotě u babičky a dědy a vůbec mi nevadilo, že jsem 2 měsíce jen četla. Třeba komplet Gogola. ???? A teď zase hodně čtu. 

Mě se teda od Simmela líbila akorát ta fraška: Nemusi být vždy kaviár. Jinak mi to vždy připomínalo spíš ubrecenou červenou knihovnu. 

S Remarquom to neznese srovnání. 

Hanka H Láska je jen slovo- jednou v životě jsem něco ukradla. A byla to tahle kniha z knihovny. Totální salát. Jà ji tam prostě nemohla vrátit. Zaplatila jsem za ni dvojnásobek. A vím, asi se budu smažit v pekle. 

Sweet Potato a Čapka a Loukotkovou... i ten Remarque je porad ctivej, ale ja jsem diivna, ja muzu i Nemcovou a Karolinu Svetlou.

​Čapka, Němcovou i Světlou občas vytáhnu i dneska, a s potěšením, ale Remarque ani Loukotková by mě ve snu nenapadli, ti mi nechyběj. Stačilo. Možná bych znova prolistovala jednu Loukotkovou... kvůli Villonovejm baladám, ty překlady měla výborný co si tak pamatuju. Ale Čapka jsem si natáhla i do čtečky

Hanka H Láska je jen slovo- jednou v životě jsem něco ukradla. A byla to tahle kniha z knihovny. Totální salát. Jà ji tam prostě nemohla vrátit. Zaplatila jsem za ni dvojnásobek. A vím, asi se budu smažit v pekle. 

​Nebudeš tam sama - já se tam octnu za Jih proti Severu.

Jos s Basnikama je ten problém, že hodně zrcadlí svoji dobu a ten humor k tomu pochopitelně vztazenej. To je jasné, že se v tom dnešní mládež neshlédne. Ale není to dáno úplně kvalitou, spíš tím prostředím. 

Já když to vidím, úplně se mi vrací zážitky z koleje. Dnes to mají studenti předpokládám zcela jinak. 

barbucha ted jsi mi pripomnela knizku Nezbedny mistr balad, kdepak ji asi mam? 

​Nebudeš tam sama - já se tam octnu za Jih proti Severu.

​To jsem přečetla ve čtrnácti za dvě noci o prázdninách u tety.
Pak jsem se dobře uvedla na gymplu, když jsem do prvního slohu - charakteristika postavy - psala o Scarlett.

Simmel mne zcela minul, přišlo mi to jako zcela nezajímavá rádoby intelektuální červená knihovna.

Mimochodem, jak jsi tu dávala tu citátovou hádanku ze Škvoreckého, co v tom pokračovat?

Básníky jsem si neoblíbila, ani vlastně jiný Kleinovy filmy... ale přesto jsem k němu měla sentimentální vztah, anžto to byl vůbec první režisér resp. film, na kterej jsem kdysi dávno na Barrandov nastoupila (jako "klapka" ). A byl to docela milej člověk

Sweet Potato Tak já se uvedla ve 14 na gymplu Čtyřmi z tanku a pes.  - to když se profesorka zeptala, co jsme četli o prázdninách. Rychlé šípy jsem se bála přiznat.  Ale pak jsem to napravila. Byla jsem oblíbenkyně češtinářky. 

Rudolfa jsem čítávala na základce, což je strašně dávno... A v prvních Básníkách jsme dělali se spolužákama z gymplu kompars, takže ten první díl je taková srdcovka ( a v kině se mohli potrhat smíchy, když Štěpán běží se šatama pro Borůvku a bere to z náměstí ke kulturáku kolem Labe, což by byla asi tak dvoukilometrová oklika) Další díly už mi přišly celkem blbý.

​My na vejšce dělali kompars v Discopříběhu. Tancovalo celé plzeňské náměstí. Ježiš já chci být znovu mladá!!!!!! 

Sweet Potato V knižním vláknu?