slniecko Deti má 2,5 ročného chlapca a 4 mesačné dievčatko. Vyšetrenie odmieta, lebo že ho nepotrebuje. 
Pritom má viditeľné problémy.
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Isca Ďakujem, aj ja som už nad takouto možnosťou premýšľala. 
Biely kvet to jsou drobečci! Nepodařilo by se jí dostat k praktikovi s nějakým dílčím problémem (se spánkem třeba)? Určitě se musíte "spolčit" s jejím mužem, bez něj to nezvládnete.
Biely kvet Tak to může být poporodní? Zkusit s manželovou pomocí zapojit třeba i pediatra nebo jejího lékaře.
Držím strašně moc palce. 
Odmítání pomoci je v takových případech bohužel časté.
A ani motivace "kvůli dětem" často nefunguje. Kamarádka po indikovaném ukončení těhotenství upadla do tak silné deprese, že nebyla schopna ani vstát. Starší děti ji v té fázi vůbec nezajímaly
Sweet Potato taky jsem si říkala, jestli naopak nevyužít nějaké její světlé chvilky, kdy bude schopná uvažovat racionálně. Existuje web usmevmamy.cz o poporodních depresích, třeba by se našla v nějakém příběhu a otevřelo by jí to oči. Ale dala bych si pozor, aby se necítila pod tlakem okolí, jakože z ní děláte blázna. Biely kvet Máš kontakt na nějakou její blízkou kamarádku?
Biely kvet Taky bych si myslela, že ji potkala poporodní deprese nebo laktační psychóza a určitě to musíš ve spolupráci s jejím mužem řešit. Ona je to opravdu hodně nebezpečná diagnóza. Bohužel se bojím, že spolupráci dcery čekat nemůžeš. Zkusíla bych se i obrátit na jejího gynekologa, minimálně by měl vědět, co dělat, kam dál ji poslat. Často se třeba v těchto případech zastavuje laktace (pokud kojí). Nebála bych se využít v nějaké špatné chvíli i zavolání záchranky s podezřením na tuto diagnózu, protože pokud by to tak bylo, tak sami ji nepomůžete.
Biely kvet ach jaj držím moc palce . K radám čo tu už padli, nemá muž možnosť vziať si dovolenku/ocr alebo ísť na materskú so starším synom, aby bol s nimi doma a mohol sa postarať o deti? Mala som dávnejšie kolegyňu, ktorá popôrodnou depresiou trpela, muž musel ostať doma, lebo nebola v tom stave schopná sa o dieťa postarať a dosť im to pomohlo.
Reakce na Biely kvet:
slniecko Deti má 2,5 ročného chlapca a 4 mesačné dievčatko. Vyšetrenie odmieta, lebo že ho nepotrebuje.
Fu. Nie je nejako možné zariadiť, aby bol niekto s ňou? Jej manžel, ty s tvojím manželom, aby nebola s deťmi sama?
Ak sa bojí k lekárovi, že by musela prestať kojiť, tak to nie je vždy nevyhnutné, závisí od liekov (ktoré tiež nemusia byť vždy nevyhnutné).
Nešla by na vyšetrenie ani kvôli vám, s tým že máte o ňu starosti?
Ešte ma napadlo osloviť pediatričku detí.
Biely kvet Držím palce. Zažila jsem to v rodině, naštěstí tam nefigurovaly malé děti. Pomohla terapie a léky . A to nějak z ničeho nic nebo je to dlouhodobý problém, který teď vygradoval?
Mrakoplas slniecko stes Muž na materskej bol, ale neviem teda, ako dlho. Teraz chodí na pol dňa do práce a poobede je doma. Ráno zavezie syna do škôlky. Chodí do súkromnej škôlky pre autistické deti. Dcéru trápi najmä jeho diagnóza, nevie sa s tým zmieriť, a malú dcéru neprestajne sleduje, či nemá rovnakú diagnózu. Momentálne je u nich Jankina svokra, ale tá zajtra ide domov. Včera mi napísala dcéra, nech ju prestanem riešiť, že ona žiadnu depresiu nemá a vysporiada sa s tým sama....Pritom jej stav vnímajú aj iní, nielen ja, že by som bola prehnane úzkostlivá.
tina 
a včera zemřela architektka Alena Šrámková
Lamicka ale dožily se hezkého věku..
Biely kvet a svokra čo na to vraví, keď tam bola a videla ju?
Biely kvet Ještě mě napadlo kontaktovat dětskou lékařku těch dětí. Protože tam asi s dětma chodí, ne? Já jsem taky byla v takové nenalade po porodu a ta dětska lékarka mi to pěkně shrnula. Třeba kdyby ji řekla, že má objektivní důvody cejtit se mizerne (malé mimino, diagnóza staršího), že to není její chyba, její povaha, prostě to má teď objektivne tezky tak šup si nějak pomoct. Třeba pak by byla ochotná spolupracovat. Já věřím, že to ,,nic,, nebude, pokud se to záléčí hned. Jako asi ji někde na sílu hospitalizovat nebude nic moc, lepší ji bude nějak přimět ke spolupráci
Reakce na Mrakoplas:
Biely kvet a svokra čo na to vraví, keď tam bola a videla ju?
Je z toho nešťastná, plače. Tiež si nevie rady.
Karja Nad tým rozmýšľame tiež. Skúsim presvedčiť jej muža, aby tam zašiel.
Biely kvet Už tady zazněly všemožné rady, tak jenom jestli ještě můžu - pomoc potřebuje teď hlavně maminka, děti přímo ohrožené nejsou - čtyřměsíčnímu robátku je jedno, kdo se o něj stará (pominu-li kojení), dvouletý chlapeček je už i vzhledem k diagnóze složitější případ, ale stále to není za současného stavu priorita. Dcerku mít stále "pod dohledem", nedbat na odmítání společnosti, dle možností pochopitelně pomoci v domácnosti, ale hlavně!!!- dostat ji za každou cenu co nejrychleji k odborníkovi, třeba i placenému.
Jenom malá stížnost - dneska ráno jsem se probudila v na jedné straně pusy čtyři nebo pět aftů. Pálí mě to, srkám kafe a přemýšlím, co s tím. V dětství mi mami tohle potírala genciánou (huba fialová, nevím,n akolik to urychlilo hojení). Pomáhá na to něco?
Biely kvet Zkuste to, já třeba měla obě dvě dětské lékařky hrozně empatické. Možná byste tam měli jít oba dva, ty i její muž, a ona půjde s dětmi na kontrolu a třeba by se o tom mohly popovidat.
Já jsem taky měla po porodu takovou nenaladu, rozhodně nic takového vážného, ale pak když jsem to řešila zpetne, protože jsem se bála aby mě to nechytlo i po druhém porodu a nějak hůř, tak mi ta psycholožka hrozně pomohla, že to byly objektivní věci co ke trápily a že prostě medikace by mi moc pomohla, dala mi číslo, že kdyby něco náhodou hned se spojíme a společně s psychiatrem budeme řešit léky. Ono upřímně se asi nic jinýho dělat nedá, než si vzít nějaký pomocníky, aby začaly účinkovat co nejdriv. No ono člověk to s tou čistou hlavou a odstupem viděl jinak, kdyby mi to někdo řekl asi v té nenalade, tak se taky budu vzpírat, že léky rozhodně ne, že to přece musím dát.
Kamarádku chytla taky něco jako poporodní deprese, ale až třeba půl roku po narození, prostě se to nějak nakupilo, ale ona se léčit chtěla. Ale fakt to byla taková ta bezmoc, nevstala, nejedla, úplně otupelá, ale vcelku brzo ji zabrala léčba. Dokonce uvažovala i o hospitalizaci, ale doma ji to manžel vymluvil, že by to ty děti nenesly dobře, takže to tak nějak poplacali těch pár týdnů a pak byla dobrá.
