Díky! Jasně, kila půjdou zase dolů, hlavně, že se máme dobře. Ohledně spánku mám obavu, že se to nezlepší. Budíval se dvakrát za noc a dost se to zhoršilo. I přes den je více uplakaný, musím hodně nosit. Asi zuby. Ale všechno jednou skončí.

Naopak, právě nudná, nenaplnující a stereotypní práce podle mě umí vysávat nejvíc.

Howgh! Nikdy jsem nebyla unavenejsi nez v dobe, kdy jsem musela delat na plny uvazek praci, ktera me moc nebavila a navic jsem mela pocit, ze tam polovinu veci delam uplne zbytecne.

Já mám ráda to, co dělám a mám ráda většinu lidí v práci, ale co mě fakt nebetyčně se*re jsou ty podmínky, ve kterých musím pracovat a bojím se trochu, že jako junior bez praxe čerstvě po zkušebce a navíc ve startupu na víc nedosáhnu. Když to shrnu - sedím na příšerným místě v uličce, kde do mě neustále někdo drcá a celej můj stůl při tom dupání kolem se třese, jako jediná čučím do zdi a úplně všichni vidí mně do monitoru, dodneška pracuju na provizorním notebooku, kterej se začne sekat zhruba od tří otevřených záložek v prohlížeči (ale od zítra už konečně jedu na pořádném desktopu), můj jediný grafický nástroj je flashový webový editor, kde si ve free verzi nemůžu ani uložit rozdělanou práci (Adobe licence mají jen zasloužilí zaměstnanci asi) a teď to ještě ke všemu vypadá, že se firma bude stěhovat mimo centrum a já budu dojíždět oproti současné čtvrthoďce skoro hodinu na kraj města. Když se to sečte s poradama, který kvůli šéfstvu v jiném časovém pásmu bývají po páté hodině nejdřív... Ale přijde mi to idiotský, tuhle práci jsem fakt hodně chtěla a už po sotva půl roce pomýšlím na to, že zdrhnu, navíc když si komukoli na cokoli z výše uvedenýho postěžuju, tak se pošklebuje, jestli chci jako dát výpověď kvůli takovým pitomostem... Já nevim, jsou to pitomosti? Připadám si pak jak hrozná fiflena, ale mně to fakt vadí, já na práci prostě potřebuju klid a nevztekat se, že mi podesátý spadl prohlížeč a s ním i rozdělaná veškerá práce. :/

naprosto chapu, ze te prace v takovych podminkach frustruje.

muzes se s nima aspon domluvit, aby ti dali stul jinam?

tak na takovou praci bych se zvysoka... to se nedivim ze ses z toho vyplivnuta:-/

Já jsem první měsíc seděla na úplně pohodovým místě, ale pak můj nadřízenej najednou naznal, že to je moc daleko od něj (jsme minitým o třech lidech, ale v kanclu dohromady s druhým devítičlenným týmem) a vnutil mi to blbý místo, který je mu blíž, přestože jsem se mu dvakrát snažila vysvětlit, a myslím že dostatečně jasně, že se mi tam bude fakt blbě pracovat. No a pak přišla nová kolegyně a ta to moje starý místo obsadila a žádný jiný už v kanclu není, je nás tam maximum - proto se ostatně taky celá firma stěhuje, potřebujeme větší prostory. 

Je to celý taková nešťastně komická situace, na jednu stranu je předmět mé práce fakt přesně to, co jsem chtěla dělat, několik mých kolegů jsou řekla bych veteráni až legendy oboru, který ohromně obdivuju, ale zrovna v mým týmu není žádnej senior, díky kterýmu bych se mohla dál vzdělávat a nějak profesně růst (čili se všechno učím sama za pochodu v polních podmínkách), jen jeden manažer, kterej moc nemanažeruje, je bohužel velmi neasertivní (zařídit mi pořádnej stroj mu trvalo přes měsíc a to na něj museli zatlačit další dva kolegové, že už to je fakt neúnosný) a postupně jsem zjistila, že z něj má spousta lidí ve firmě vlastně akorát srandu... :)

to, co pises mi teda prijde dost priserne a jediný duvod, proc tam jeste sedis je to, ze nemas ty zkusenosti. A nedat zamestnanci k dispozici poradne pracovni nástroje, tak to už je hodne spatne. Komp je tvoje lopata. Myslím, ze by nikoho nenapadlo, ze nekdo muze kopat vykop s nakraplym krumpacem.

neni šance se dostat do jineho tymu? Sef magor je dost nestesti, i kdyz jsou ostatni podminky dobre.

Nejste zadna fiflena a to, na co si stezujete, jsou naprosto zasadni veci! Ja se priznam, ze v podminkach, které jste popsala, bych dlouho pracovat nevydrzela - a to pisu z pozice workholika ! Drzim palce, aby ze vam to podarilo nejak poresit...

stopro souhlas s ostatnima. hledala bych si novy misto a dala to najevo - bud se to srovna a zacnou se chovat normalne, nebo sbohem. toto urcite nemas zapotrebi. a je zasadni dat to najevo co nejdriv, nez si vsichni zvyknou ze ty jsi ta, na ktere se da drivi stipat

Problem jmenem zkouska vyresen. Zaspala jsem :D

tak příště!!!

No vidite a tak jste se bala 

 je vidět, že vše se vždy "nějak" vyřeší.

Děkuji všem za povzbuzení :D Ono celkem nejde o nic, ale ucila jsem se přes noc a pak jsem si šla na chvíli lehnout. A mobil to vyřešil za mně :D Prostě nezazvonil. Zkouška začínala v osm, takže mi 7:55 volal manžel, jako povzbuzení, tak mu říkám že dík za budíček :D

Toto poznám...

ja som to včera len-len nezaspala, tak som sa trepala taxíkom cez pol mesta len na to, aby som z nej vyletela...fakt je, že tretia skúška v jeden týždeň, to už mozog štrajkoval...len už nebol ďalší termín vypísaný, aj keď skúškové je až do 10-teho. No tak už je vypísaný, zjavne som nebola jediná, som si to včera mohla ušetriť, aj to vyčerpanie, aj tú cestu, aj 25€ za taxík tam a nazad.

Nemám tu nikoho. Práve som sa dozvedela, že moja kolegyňa, ktorá odišla do dôchodku pred rokom zomiera. Ešte v novembri sne sa spolu smiali, potom že po novom roku nás príde pozrieť a keď som sa na ňu pýtala že kedy príde, tak mi povedal jej muž, že je už v "doliečovaku". Rakovina pľúc s veľmi rýchlym priebehom. Strašne milá osôbka. Som z toho rozhodena a nemám to ani s kým prebrať. Toľko plánov mali s mužom ešte.

Tak to mi je úprimne ľúto. My sme mali také dva prípady v rodine. Všetko bolo v poriadku a potom náhle išli na nejaké vyšetrenie a už sa z nemocnice nevrátili. Držte sa

To me mrzi.