je to hrozne, drz sa. Rakovina je svina a táto zvlášť. Stará mama začala byt na Vianoce unavena predtým jej nic  nebolo, vladala a v polke marca sme ju pochovali. Drzim palce ani neviem, co povedať, aspon už mi si doma sama. Fakt len si užívať kazducky den a chvilu.

Já taky nejsem fatalista, je to prostě občas zas....j život. 

Ano, a čím jsem starší, tím víc rozumím heslu Carpe diem.

Přesně, Carpe diem. Máma si nedávno sedla, spočítala si příjmy a výdaje a rozhodla se odejít do důchodu - a nemůže si vynachválit to, že si může dělat, co chce. Jedno vnouče čerstvý školák, druhé na cestě, chalupa, zahrádka...a program si může udělat takový, na jaký má zrovna chuť nebo podle (své) potřeby. Táta předloni umřel, mezi diagnózou a pohřbem uběhly přesně tři ošklivé měsíce a od té doby víme, že nemá cenu...schovávat pěkné šaty nebo šperky na "až bude příležitost" nebo návštěvu blízkých na "až bude čas"...

Na to se chystám tak během tří čtyř let. Myslím, že minimálně o rok to zapíchnu dřív, pokud to půjde.

Já kdysi dostala od kamaráda toto - a fakt jsem se nad tím hluboce zamyslela a fakt jsem spoustu věcí změnila:

Musíme myslet na budoucno.
Proto taky na podzim nosíme jablka do sklepa,
potom je přebíráme a nahoru nosíme jenom ty nahnilé.

Ty zdravé necháváme na pak.
Takže celou zimu jíme nahnilé a na jaře vyneseme poslední shniláky na hnojiště.

Na budoucno jsme mysleli, to se nám upřít nedá.

Myslím, že tohle se dělo v mnoha domácnostech.  Nemůžeš si vzít čerstvý chleba, protože napřed se musí sníst ten starý! 

Ano ano, nahnilá jablka, starý chleba... připomíná mi to mého tatínka 

Potřebuju se zas "vybrečet".

Stěžuju si na to, že momentálně vypadám strašně. Strašlivě strašně a nevím, co s tím mám dělat. Hlavním důvodem je můj evergreen - vlasy. Dorůstající undercut překritej promelírovanou/rezatou slámou neexistujícího střihu s luxusném několikacentimetrovým odrostem. Strašně se za sebe stydím. Mám pocit, že k tomu vypadat normálně mi nepomůže nic.

Lamo, poděkuj si za svůj debilní nápad zbavit se toho platinovýho undercut, ve kterým jsi alespoň vypadala jako člověk :D

Ä nejde alespoň sjednotit barvu? Dát si nějakou celoplošnou hnědou? Pokud Vám to nehraje všema barvama, tak to můžete udělat i doma. Já jsem razantně měnila barvu a byl to fakt oser, než si to sedlo a paradoxně jsem nejspokojenější teď, když jsem si začala ty vlasy barvit sama.

Teď už by to možná šlo, nějaká střední hnědá. Na tu platinu to tenkrát chytlo příšerně (do zelena).

Hrozný pocit, že? Ale třeba to vidíte horší, než to ve skutečnosti vypadá. Dobarvit vlasy by určitě pomohlo a když zvolíte (kadeřník vybere) vhodnou hnědou, vyhnete se i zelenému nádechu. Držím palce. A pozitivní je, že je stále dost hnusné počasí, tak se to dá občas zakrýt i čepicí (o.k., blbý vtip).

Jojo :) Kapucovej trik aplikuju často.

Jestli Vás to utěší, já jsem jeden čas měla vlasy tak šílený, že jsem se z toho v noci normálně budila!:-D Pokud nejste takto daleko, tak dobrý. Taky jsme si za to mohla sama, protože jsem nevěděla coby, jestli obarvit, nebarvit, blond, hnědá...no je to hned. Ale nakonec jsem si řekla, že než čekat na nějakej svůj vysněnej stav, kterej reálně ale mohl stejně vypadat hrozně, musím s tím něco udělat.

To je hrozně smutné :-(  

Já zase furt projíždím inspirační fotky a musela jsem to sem jít trochu vyventilovat :D

Musím si postěžovat na včerejší sousedy na koncertě. Z jedné strany tři mladí Němci,zpocení a fakt smradlaví a z druhé zas motorkářský pár,z nichž táhlo pivo na dálku. O přestávce jsem zvažovala,jestli si zbytek Ennia Morricone neodpustím. Vydržela jsem,ale byl to zážitek strašnej.

Je to hrozny a je mi lito kamaradky i tebe... 

Ale neco ti povim: muj kamarad se tesil na duchod jak male decko, posledni roky ho jeho (narocna a stale obtiznejsi) prace hodne stvala vcetne jeho spolupracovniku... tak si planoval ze se konecne bude venovat konickum a najde si (lehce) nejakej kseft ve svym oboru, kde bude svym vlastnim panem... no a ted, za mesic kdy byl v tom kyzenym duchodu mu diagnostikovali rakovinu prostaty. Samozrejme je to lip resitelny nez ta plicni... ale plyne z toho pouceni, ze nema cenu cekat "az budu v duchodu... az se deti osamostatnej... az vyhraju ve sportce"! Kazdej den je dobrej!