ja kuraky ocuchavam porad:-) ale kourit nechci, tak nekourim. mela jsem osmiletou pauzu a pak jsem se k tomu vratila, ted teda 4 roky a doufam uz nikdy... ale s jistotou se to rict neda. rodice kouri oba cely zivot:-/

Mám pár známých, kteří říkají, že dát si jednoho práska, okamžitě do toho spadnou zpátky. A to nekouří třeba dvacet let. Já jsem taky odnaučený kuřák. Ale nikdy jsem nebyla závislá, prostě mě to jen bavilo. A když se něco popilo, měla jsem na cigaretu chuť. Ale nemusela jsem kouřit třeba měsíc, pak sklenička a k ní cigareta.

Proto dneska taky občas (tak max 1x ročně) dostanu chuť na cigaretu. pak si klidně jednou prásknu a bléééé.. to je hnusný, fuj, rychle tu chuť něčím zahnat. Myslím, že kouřit už opravdu nikdy nebudu.

nojo, tos nebyla zadny kurak:-) ja si dam jednu... a do mesice jsem na krabicce denne. fuj

já aktuálně nekouřím už asi taky skoro 10 let, kouřila jsem dost a přestala jsem taky ze dne na den, chuť na to nemám, zakouřený hospody mi vadí, ale vím, že si toho jednoho práska taky už dát nikdy nemůžu, začala bych znova, já jsem na tohle fakt chytlavá.

přesně, taky jsem měla takovej jeden pokus, kdy jsem nekouřila asi rok, byla to pohoda, tak jsem si říkala a co, jedno cigáro občas ke kafi mě nezabije a ta krabička z toho byla asi i dřív než za měsíc...

Menorca je úžasná, ale já tam už asi nikdy znovu nechci... Požahala mě tam medůza, ten vypálenej "cejch" jejího těla a chapadel mám na rameni dodnes,  pálilo to tak, že se mi z toho udělalo špatně a i po ošetření mi v ruce po zbytek dne cukalo... Dost dlouho trvalo, než se spálenina vyléčila. Měla jsem tím zkažený celý pobyt, když jsme byli ve vodě, pořád jsem kroužila kolem tehdy dvouleté dcery a hledala tu tmavou potvoru ve vlnách.

uff to je drsny.Netusila sem,ze to je az tak hrozny.

haha to jsem mela uplne presne. poprve jsem prestala na rok, pak jsem si rikala ale tak obcas jednu si dam. bum do mesice jsem na tom byla zpatky.

pak jsem prestala minulej rok v lete. ted o vanocich jsem mela takovy dost narocny obdobi a koupila jsem si krabku. tu jsem vyhulila a od ty doby zas ani tuk. to bylo teda dost o fous, doufam, ze ted uz to pude jen lip.

tak víš, co je dobrý na tom, když člověk přestane kouřit, že si to jedno může kdykoliv dát...

Já do té doby taky ne. Myslela jsem, že je to něco jako spálení od kopřivy, no nebylo. Ten plavčík, co mě ošetřoval, byl teda v klidu, prý to tam je celkem normální, ale dokážu si představit, že u dítěte nebo silného alergika to může mít i horší průběh. 

Myslím, že Baleáry jsou těmi medůzami v posledních letech celkem známé. Jak se moře otepluje, tak tam v určitých měsících táhne větší množství těch potvor od pobřeží Afriky. 

brrr, to zní teda strašně, kamarádka ještě šlápla v řecku na mořskýho ježka, taky to prej bylo hodně nepříjemný.

Na mořské ježky je expert tchán... V Chorvatska si skoro pokaždé přiveze nějaký ulomený osten v chodidle, a pak mu to v ČR preparujou ven. Ale asi je už celkem zvyklej, nikdy jsem od něj neslyšela, že by mu to zkazilo dovolenou.

Fujtajbl. Mne popálila kdysi na Korsice taková modrá mrcha. Muž se mi celou dovolenou smál, že panikařím, tak jsem se při poslední rychlokoupačce u přístavu před nasednutím na loď snažila nepanikařit. Chyba. Tak vážné, jak líčíš, to naštěstí nebylo, ale bolela a brněla mne ruka ještě dlouho.

ja more miluju,ale z tech zivocichu v nem mam hruzu.Sem schopna sahnout jen na grilovanou krevetu.:-D

Taky mám z moře respekt, nikdy nejsem schopná plavat moc daleko a nejradši jsem v místech, kde je víc lidí ( jako že žralok si třeba vybere někoho jiného než mě .... ).  Na druhou stranu mě ale hrozně baví plavat s brýlemi a pozorovat tu hloubku a život pod sebou. My strašně rádi jezdíme na Kefalonii a tam je jedna úžasná pláž, která vypadá jak odněkud z Karibiku - jednou jsem tam na dně viděla rejdit malého rejnoka ( manžel si ze mě tehdy dělal srandu, že to byl určitě nějaký igelitový pytlík, jenže pak se málem utopil, když se na jednom kameni pod ním objevil velký krab, takže uznal, že i rejnok je možný ). Vloni jsme zase skoro u břehu narazili na zmatenou chobotnici, tak jsme ji tam trošku pronásledovali a nakonec byla chudák vyděšenější než na začátku my. 

U té medůzy jsem si říkala, jak by to asi dopadlo, kdyby mě třeba žahla do obličeje. Ona ta jizva už naštěstí není extra viditelná, ale když se na to rameno člověk zaměří, tak tam prostě tělíčko i s chapadly je.

Tělíčko i s chapadly Promiň, začínám se tu řehtat. Třeba bys to mohla vydávat za nějaký nový druh bodyartu?

Taky jsme si pak dělali s manželem srandu, že jiní za branding solí těžký prachy a já to mám zadarmo.  Prvních pět let to bylo vidět fakt dost.

Na Kefalonii sem nebyla,ale Recko je uzasny!:-)

Ja bych nikdy nevlezla do more nekde daleko kde by nebyla v dohledu pevnina.Vylet na jachte a koupani na sirem mori bych nedala.

Jojo, už jsem někde zaznamenala, že tam máte "letní byt".

zatim letni byt ktery ted predelavame na trvale budouci bydleni.A tim si stezuji,ze se rekonstrukce zasekla a jestli se zas nerozjede tak budem stanovat na zahrade.:-D